Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.

Ačkoli se valná většina hmoty zemské atmosféry nachází pouhých několik kilometrů nad povrchem naší planety, její nejřidší vrstvy sahají stovky kilometrů vysoko. Stopy plynného obalu Země dokonce dokážeme detekovat i několik tisíc kilometrů nad povrchem. Tento fakt přímo ovlivňuje použitelnost satelitů na nízkých oběžných drahách. Mnohé družice se totiž potřebují dostat co nejblíže k zemskému povrchu kvůli maximalizaci rozlišovacích schopností palubních přístrojů. Na druhou stranu by ale měly zůstat raději co nejvýš, aby je ojedinělé částice atmosféry nebrzdily a nesnižovaly tak jejich rychlost a tím pádem i oběžnou dráhu. Mezi těmi nejníže pohybujícími se oběžnicemi Země zaujímá speciální místo jeden rekordman. Družice, která vypadá zcela jinak než všechny ostatní. Družice, jejíž design využíval některé prvky letadel. Družice, která se pohybovala na samotné hranici zániku – evropský průzkumník zemského gravitačního pole GOCE.

Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

Třináctka není oblíbené číslo, ale věříme, že aktuální díl seriálu Thomasův fotokoutek, který má právě pořadové číslo 13 Vás nezklame. Ani tento týden nás totiž vyslanec Evropské kosmické agentury na Mezinárodní vesmírné stanici nepřestal zásobovat povedenými fotkami, které se tentokrát zaměřují spíše na krásy naší planety. Ale i dnes mezi nimi najdeme zajímavé snímky zachycující život astronautů na orbitální základně, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami. Zajímá Vás co drží francouzský astronaut v ruce na úvodní fotce, chtěli byste vědět, co Thomase překvapilo na svátek sv. Valentýna? Udělejte si pohodlí a vydejme se na cestu kolem světa.

Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.

Jak vypadá Země z nadhledu úctyhodných 400 kilometrů, jaké to je vidět 16× denně vycházet a zapadat Slunce, jak vypadá zevnitř nafukovací modul, neslavil někdo na ISS narozeniny, jak je na tom momentálně Robonaut? To jsou otázky, které jste si možná kladli i Vy. Dnešní díl Thomasova fotokoutku Vám na ně přinese odpovědi. Přijměte tedy pozvání na momentálně jediné trvale obydlené místo mimo zemský povrch. A jedna zajímavost – v článku najdete i povedenou fotku, která ovšem není Thomasova. Přesto se do tohohle seriálu hodí – minimálně už jen proto, že ji Thomas Pesquet nahrál na svůj Flickr.

Už Jan Ámos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla pokračovat: „A video vydá za tisíc obrázků“. Můžete stokrát číst o stavu mikrogravitace, ale stejně se Vám bude líbit to, co před pár dny na ISS předvedl francouzský astronaut Thomas Pesquet. Vzal si dvě průhledné nádoby a naplnil je zelenou vodou, Pak s nádobami různě třásl a točil, takže bylo krásně vidět, jak na tyhle síly reaguje kapalina. Osobně se domnívám, že takováhle ukázka může mladé lidi nadchnout ke studiu přírodních věd. Proto za sebe i za celou naši redakci říkám: „Jen víc takových videí, jen houšť a větší kapky!“ Astronauti mají kromě mnoha jiných povinností v pracovním seznamu i popularizaci vědy. A tady se to podařilo přímo skvěle.

Pondělí je tu a to je v posledních týdnech neklamnou známkou toho, že je čas podívat se na nové pohledy z ISS. Thomas Pesquet se tento týden doopravdy snažil a na svůj Flickr nahrál opravdu velké množství fotek. Dnešní Thomasův fotokoutek tedy bude trochu delší, než obvykle, ale myslím, že to nikomu nebude vadit. Kromě působivých snímků nejrůznějších koutů naší planety se můžete těšit třeba na fotky pořízené při odletu japonské zásobovací lodi HTV-6, nebo na to, jak se liší oficiální fotka dlouhodobé expedice od té neoficiální.

Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Němec Matthias Maurer se dostal mezi 10 finalistů ve ve výběrů astronautů v roce 2009 a nyní se přidal k evropskému oddílu a zahájil svůj trénink. Tím, že se na ISS dostal Francouz Thomas Pesquet, dočkali se všichni astronauti z roku 2009 letu do vesmíru. Maurerova nominace by měla ukázat zájem Evropy o lety na ISS a nabídnout nové možnosti. Německý astronaut po výběrovém řízení na nové astronauty zakotvil v ESA, kde pracoval jako podpůrný inženýr. Podstoupil intenzivní výcvik a nasbíral zkušenosti s pilotovanými lety do vesmíru. Dostal dokonce funkci Eurocom, což je obdoba amerického Capcom – jde o člověka, který komunikuje s posádkou ve vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.