ISS
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes dokončí evropská sonda Rosetta svojí více než dvanáct let trvající misi přistáním na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda už provedla včera v 22:50 našeho času svůj poslední manévr, který ji poslal na kolizní dráhu s kometou. V té době se nacházela 19 kilometrů nad jejím povrchem. Dnes mezi 9:55 a 10:05 budou na sondu nahrány poslední příkazy, které zaručí správné natočení sondy na základě posledních navigačních dat. V současné době je čas dopadu sondy na kometu předpokládán v 12:40 našeho času, +- 20 minut. Tento údaj bude ještě v průběhu dne zpřesněn na +-2 minuty, poté co budou na sondu nahrány poslední příkazy. Tuto událost budeme doprovázet textovým přenosem s aktuálními informacemi, který začne okolo 9:00.
30. září přistane sonda Rosetta na kometě. Ještě než se tak stane, přinášíme vám povedenou infografiku Evropské vesmírné agentury (ESA), která popisuje co vše Rosetta za svou misi vykonala. Kromě toho vám v článku přinášíme přehled všech událostí, které už ode dneška nastávají a vy je tak můžete sledovat v přímém přenosu na různých stránkách ESA, například na webu nebo Facebooku. Hodně štěstí Rosetto.
Přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko se nám už velice rychle blíží, a tak si pro nás ESA připravila hned několik zajímavých videí. Na prvním videu můžeme vidět vizualizaci průběhu sestupu Rosetty na povrch komety. Druhé video je další dílem povedeného animovaného seriálu Once upon a time, který krásně shrnuje celou misi sondy Rosetta i přistávacího modulu Philae. Posledním videem, na které se dnes podíváme je epilog ke krátkému filmu Ambition, který byl vypuštěn v roce 2014 po příletu Rosetty ke kometě 67P. Přistání Rosetty na kometě přijde v pátek 30 září a určitě si o něm připravíme ještě speciální článek.
Raketa Ariane 5 je v současnosti nejsilnější raketou, kterou používá Evropa pro vynášení těžkých nákladů. Její schopnosti jsou ceněné i proto, že je schopna vynášet dva těžké náklady zároveň. Raketa poprvé vzlétla v roce 1996 a jedná se tak již o ozkoušený nosič. To však neznamená, že by i nadále neprobíhalo jeho postupné vylepšování a testování. Naposledy proběhl zkušební zážeh jednoho motoru na tuhé pohonné látky. Dvojice těchto motorů pomáhá raketě vzlétnout v prvních fázích letu.
„V sobotu 10. září se v prostorách Masarykovy koleje v Praze bude konat debata občanů o směřování, programech a roli Evropské kosmické agentury.“ Pro ty, k nimž tato zpráva během prázdnin přes přátele a známé, diskuzní fóra či přes sociální sítě doputovala, by se mohlo jednat o nenápadnou noticku, jaká bývá relativně snadno přehlédnutelná v mediálním šumu. Ovšem při bližším pohledu byli čtenáři této zprávičky vyveden z omylu. ESA se poprvé v historii rozhodla zeptat evropských občanů na to, jak by si představovali další směřování Evropy v kosmickém programu. Koncept veřejné debaty byl o to zajímavější, že ve stejný čas podobné debaty probíhaly ve všech 22 členských státech ESA a zapojilo se do nich kolem dvou tisícovek účastníků. Výstupy z debaty budou použity mimo jiné jako podkladové materiály pro zasedání rady ESA na ministerské úrovni, jež proběhne v prosinci tohoto roku.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se dočkala dalšího velkého posunu vpřed. Do přeletového modulu byly nainstalovány čtyři iontové motory T6, které budou potřeba během šest a půl roku dlouhé cesty k první planetě sluneční soustavy. Přeletový modul bude mít za úkol dopravit k Merkuru evropskou sondu MPO (Mercury Planetary Orbiter) a japonskou MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter). Čtyři iontové motory jsou umístěny na spodní straně tohoto modulu a jejich úkolem bude provádět korekce dráhy, přičemž jednotlivé zážehy budou vzhledem k nízkému tahu iontových motorů trvat i několik měsíců. Iontové motory pracují na principu ionizace paliva, k čemuž potřebují elektrickou energii,o jejíž dodávku se postarají solární panely. Motory T6 díky tomu urychlí misi BepiColombo až 15× efektivněji, než by to zvládly motory na principu chemického spalování. Nevýhodou je naopak nízký tah, který vyžaduje opravdu dlouhé zážehy.
Je to historka, kterou zná asi každý fanoušek kosmonautiky. Evropský modul Philae jako první lidský výtvor v historii přistál 12. listopadu 2014 na jádru komety. Kvůli poruše na kotvícím mechanismu se odrazil neznámo kam, kde měl jen málo světla a proto fungoval jen z baterií a pak hibernoval. V loňském roce se na krátko ohlásil, ale nikdo pořád nevěděl, kde se přesně nachází. Před několika týdny byly ukončeny pokusy o jeho kontaktování, protože na jádro dopadá moc málo světla. A teď se příběh dočkal zlatého vrcholu. Sonda Rosetta totiž objevila ztracený modul. Rosetta se v posledních dnech pustila do mimořádně blízkých průletů nad povrchem jádra – její dráha vede často jen 2,7 kilometru nad úrovní terénu. Tyto fotky tak mají dechberoucí rozlišení 7 cm na obrazový bod. Průlet z druhého září přinesl toužebně očekávaný objev – modul Philae.
Pojďme si mezi zprávami o haváriích kosmických raket, které se v posledních hodinách objevily, trochu odpočinout. Evropská sonda Rosetta prolétla 27. srpna jen 4,6 kilometru od středu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, což vzhledem k rozměrům jádra znamená, že byla jen 2,6 kilometru od povrchu. Evropská kosmická agentura se nyní pochlubila snímkem z kamery OSIRIS s rozlišením 7 centimetrů na obrazový bod. Níže přiložený snímek zachycuje oblast, která na šířku měří jen 143 metrů. Míra zachycených detailů je doslova neuvěřitelná.
Leckdo by si mohl myslet, že ve střední Evropě není možné navštívit místo, které by bylo nabité kosmonautikou. Opak je ale pravdou. Pokud pomineme nejrůznější muzea a science centra, která se zaměřují i na kosmonautiku, tak si uvědomíme, že Evropská kosmická agentura ESA má svá střediska rozložená po celém kontinentu. Nejznámějším a také největším je technologické středisko ESTEC u nizozemského městečka Noordwijk. A tohle středisko na začátku října opět otevře své dveře všem zájemcům o kosmonautiku a věřte, že je co sledovat.
Doba, kdy do kosmonautiky vstoupily malé družice zvané cubesaty, je již několik let za námi. Dnes již tyto satelity složené z krychlí o hraně délky 10 centimetrů plní nejrůznější úkoly a umožňují především univerzitám jednoduše provádět relativně levné kosmické experimenty. Tyto malé družice jsou navíc ideální pro zkoušení nových technologií. Odvětví cubesatů se ale posouvá vpřed a odborníci již spřádají plány na další uplatnění těchto malých, ale šikovných družic. Ty by měly plnit stále komplexnější úkoly, vydávat se mimo zemské gravitační pole, zkoumat asteroidy a mnoho dalšího. Evropa před pár dny představila návrh, kdy by se z cubesatů ve vesmíru skládaly větší struktury.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
