křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
Evropská kosmická agentura (ESA) udělila společnosti Thales Alenia Space kontrakt v celkové hodnotě 367 milionů EUR na vedení vývoje družice EnVision, která má být vynesena v listopadu roku 2031 na vědeckou misi k Venuši.
V tomto článku si můžete poslechnout evropsko-japonskou sondu BepiColombo během jejího průletu kolem Merkuru 8. ledna letošního roku. Tento šestý a závěrečný gravitační manévr upravil dráhu mise tak, aby mohla příští rok vstoupit na dráhu kolem Merkuru. Zvuk ve videu je sonifikace reálných vibrací sondy, které změřil palubní přístroj ISA (Italian Spring Accelerometer). Poté stačilo u těchto dat posunout frekvenci na úroveň slyšitelnou pro lidské ucho. Jedna hodina měření se tak zrychlila na minutu zvuku.
Ředitelka vědeckých programů ESA, Carole Mundell, oznámila snahu o mírné navýšení rozpočtu pro vědecké programy agentury. Svou žádost hodlá přednést na nejbližší schůzce vedení agentury.
Evropská kosmická agentura vybrala pět studentských týmů do dalšího pokračování svého programu Fly Your Satellite! Design Booster. Vůbec poprvé v historii tohoto projektu zde uspěl i tým z české republiky. V konkurenci týmů z celé Evropy uspěl studentský tým YSpace z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (FEKT VUT). Jeho členové se díky tomu mohou těšit na 18 měsíců trvající exkluzivní odbornou a technologickou podporu agentury ESA. Studenti věří, že je tato pomoc přiblíží k vypuštění první české družice, kterou studenti sami navrhli. Mise CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research) by měla umožnit studium sinic v mikrogravitaci a kromě týmu YSpace by se na ní měli podílet i zástupci Mendelovy univerzity v Brně. V útrobách 3U CubeSatu by se nacházel modul obsahující sinice, u kterých by se na oběžné dráze sledovala jejich vitalita a produkce kyslíku.
15. března 2024 zaznamenal přístroj WXT (Wide-field X-ray Telescope) na kosmické observatoři Einstein Probe záblesk nízkoenergetického rentgenového záření. Astronomové označují takové záření jako měkké, ačkoliv je stále mnohem energetičtější než viditelné, či ultrafialové záření. Záblesk trval více než 17 minut a jeho jasnost kolísala, až nakonec definitivně pohasl. Takové jevy se označují jako FXRT (fast X-ray transient – rychlý přechodný rentgenový jev) a tento konkrétní dostal označení EP240315a.
Na rok 2029 se chystá start evropské mise Comet Interceptor, která je nyní ve fázi stavby a zkoušek. Nás ale dnes nebude zajímat sonda samotná, ale její subsonda Probe B2, jedna ze dvou subsond, které se oddělí od hlavní sondy v blízkosti cílové komety. Na fotografii můžeme vidět strukturální kvalifikační model SQM (Structural Qualification Model) Probe B2. Ten se používá k ověření, zda je design subsondy dostatečně robustní a přečká třeba i namáhání při letu do kosmického prostoru. Model má stejný tvar, strukturu i hmotnost jako skutečný letový hardware, ale neobsahuje všechny jeho komponenty – chybějí třeba vědecké přístroje (ty jsou nahrazeny jednotkami simulujícími jejich hmotnost) nebo vnější nátěry.
Kapacita navýšena o téměř 80 %! Koncem července 2024 byl na komunikační stanici Malargüe pro hluboký vesmír dokončen důležitý proces modernizace, který umožní kosmickým misím odesílat na Zemi mnohem více dat. S tím, jak roste počet kosmických sond v hlubokém vesmíru, stoupá počet mezinárodních žádostí, objevují se nové a intenzivnější datové proudy, můžeme říct, že poptávka po službách pozemních stanic určených ke komunikaci s hlubokým vesmírem, nebyla nikdy větší. A přitom nabídka dosahuje téměř své plné kapacity. Evropská kosmická agentura proto zahájila rozsáhlou modernizaci svých stanic, včetně využití nové kryogenní technologie, aby dodala dech třem anténám ve své globální síti pozemních stanic (Estrack).
V noci na 15. ledna byl dokončen kriticky důležitý krok k tomu, aby mohla evropská mise Proba-3, známá tím, že si má vytvářet zatmění Slunce, správně fungovat. Obě družice, které spolu byly od startu pevně spojené, se úspěšně rozdělily. Jsou tak připraveny na svůj kosmický tanec, který budou provádět při historicky první misi zaměřené na takto přesný let dvou družic ve formaci. Obě družice byly spojeny po dobu šesti týdnů od jejich startu, který proběhl 5. prosince 2024 na čtyřstupňové raketě PSLV-XL z indického kosmodromu Šríharikota. Řídící tým ve středisku European Space Security and Education Centre v belgickém Redu během této doby prováděli prvotní uvádění palubních systémů do provozu na oběžné dráze. Ke komunikaci s družicemi přitom experti využívali pozemní anténní stanice v Austrálii, Chile a ve Španělsku.
Mise Gaia od Evropské kosmické agentury se věnovala mapování Mléčné dráhy a dokončila svou fázi skenování oblohy. Celkem má na svém kontě za uplynulých deset let přes tři biliony pozorování více než dvou miliard hvězd a dalších objektů, což přineslo revoluci do pohledu vědců na naši domácí galaxii a kosmické okolí. Gaia byla do kosmického prostoru vynesena 19. prosince 2013 a její palivová nádrž se pomalu blíží k úplnému vyprázdnění. Každý den totiž spotřebuje několik desítek gramů stlačeného plynu k udržení přesně dané rotace. Jenže tohle ještě není konec celé úžasné mise. Na další týdny jsou naplánovány technologické zkoušky, než bude observatoř přesunuta na „výslužbovou dráhu“. Okol roku 2026 a na konci dekády by pak ještě mělo dojít ke zveřejnění dvou obřích datových balíků z pozorování této mise.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
