sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

IFT-7

Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.

IMAP

V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.

Vast Space

Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.

Sdílené mise na GTO

Společnosti Innovative Solutions in Space, Maverick Space Systems a SEOPS oznámily 19. prosince partnerství zaměřené na sdílené mise při vynášení na geostacionární přenosovou dráhu. Společnosti zůstanou nezávislé, ale budou spolupracovat na možnostech vynášení užitečného zatížení.

Tianqi

Čínská společnost Galactic Energy provedla čtvrtý start rakety Ceres-1 z přestavěné mobilní námořní platformy u pobřeží provincie Shandong. Raketa vynesla družice Tianqi s čísly 33-36, které patří společnosti Guodian Gaoke.

Crew-10

NASA 17. prosince oznámila, že odkládá start mise Crew-10 k ISS, původně naplánovaný na únor, nejdříve na konec března. NASA ve svém prohlášení citovala nutnost poskytnout další čas na dokončení nové kosmické lodi Dragon, která bude pro misi použita.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa
Gaia

Gaia – dokáže změřit gravitační vlny?

Jednou z nejzajímavějších kosmických observatoří současnosti je bezesporu evropská Gaia. Bohužel ale většinou nepořizuje působivé snímky vesmíru a tak je mezi širší veřejností spíše neznámá. A to je přitom obrovská škoda. Její výsledky jsou totiž mimořádně zajímavé. A to ať už se bavíme o původním účelu, kterým je astrometrie, totiž důkladné proměření poloh a pozic miliardy hvězd a mnoha dalších objektů naší Mléčné dráhy, nebo úkolů vedlejších. Ukazuje se, že družice Gaia dokáže plnit i mnoho úkolů k nimž navržena nebyla. A o jednom takovém si dnes promluvíme.

Solar orbiter vystopoval zdroj slunečního větru

Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.

Robusta-3A

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #3 Robusta-3A

Již potřetí se setkáváme nad jednou z položek prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Ta by měla odstartovat během prvních dvou týdnů v červenci. Zatímco jiné nosiče nesou při prvních startech prosté simulátory hmotnosti, tým nového stěžejního evropského nosiče se rozhodl ukázat všestrannost Ariane 6. Náklad tak tvoří celá plejáda nákladů a užitečných zařízení, které mají širokou škálu vědeckých i inženýrských úkolů. Tentokrát se budeme věnovat CubeSatu, který má nečekaně konkrétní, ale poměrně složitý úkol vědecký, ale zároveň má i další úkol inženýrský. Robusta-3A je navíc další z ukázkových projektů, které nevzešly z osvědčených kosmických laboratoří, ale jedná se o univerzitní projekt – ačkoli realizační tým měl z části již pestrou paletu zkušeností z předchozích projektů.

Prix_Bulles_event

Kosmotýdeník 610 (20.5. – 26.5.)

Dalších sedm dní plných kosmonautiky je za námi a před vámi je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát vybral tak trochu domácí. Slovensko-česká firma Spacemanic zvítězila ve velmi specifické soutěži, která sice souvisí s kosmonautikou, ale vítězný projekt bude plavat v moři a ocenil jej módní návrhář. V dalších tématech se můžete těšit například na aktualizaci termínu startu první pilotované mise lodi Starliner, test WDR sestavy Super Heavy Starship či sobotní start Electronu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ESA ukázala pokročilý 3D tištěný díl

Objekt na obrázku vypadá, jako kdyby pocházel z dílny nějakého abstraktního umělce. Jedná se však o 3D tištěný hliníkový rám pro usazení elektronických desek pro družice, který byl navržen tak, aby pomohl vyřešit jeden z hlavních problémů, který trápí kosmické mise – teplo. V kosmickém vakuu neexistuje konvekční proudění, které na Zemi odnáší mnoho přebytečného tepla. V kosmickém prostoru se tak teplo snadno hromadí na místě. Tím, že se elektronické prvky zasunou do tohoto rámu, budou chráněny před přehříváním. Ve struktuře rámu jsou totiž zapracovány teplovodné trubičky, které odnáší odpadní teplo pryč.

Airbus postaví sondu Vigil

Evropská kosmická agentura podepsala s firmou Airbus Defence & Space UK kontrakt v hodnotě 340 milionů Euro týkající se vývoje sondy Vigil. Ta bude ze svého jedinečného pozorovacího místa získávat data, která významně zlepší schopnost lidstva včas varovat před drsnými projevy kosmického počasí jako jsou třeba sluneční bouře, které mohou způsobit na Zemi různé problémy. Zmíněný kontrakt byl podepsán nejen zástupci ESA a firmy Airbus Defence & Space, ale také britským ministrem pro vědu, výzkum a inovace. K podpisu došlo v Královském muzeu umění v Bruselu.

Sophie Adenot a Raphaël Liégeois poletí na ISS

První dva zástupci evropských astronautů, kteří vyšli z náboru z roku 2022, se dočkali letové nominace. Francouzka Sophie Adenot a Belgičan Raphaël Liégeois se díky tomu dočkají svého prvního letu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, přičemž obě jejich mise by měly odstartovat v roce 2026. Tento významný milník pro nové členy oddílu astronautů, kteří teprve před pár týdny oficiálně dokončili svůj základní výcvik, byl oznámen 22. května odpoledne našeho času v rámci Kosmické rady, která se včera a dnes koná v Bruselu. V rámci živě vysílaného přenosu jejich letovou nominaci oznámil Josef Aschbacher, generální ředitel agentury ESA.

Vizualizace rakety Ariane 6

Ariane 6 poletí možná v červenci

Tým zodpovědný za přípravu rakety Ariane 6 oznámil nejnovější aktualizaci termínu startu tohoto nového evropského nosiče. Zmíněný tým tvoří nejvyšší manažeři agentury ESA, která je hlavním zadavatelem zakázky na Ariane 6 a vytvořila také architekturu nosného systému. Dále jsou zde zástupci francouzské kosmické agentury CNES, která je hlavním dodavatelem hardwaru pro rampu, ale své zástupce v něm má i společnost ArianeGroup, která je hlavním dodavatelem nosiče, a společnosti Arianespace, která je poskytovatelem služeb spojených se starty. Tato skupina pravidelně podává zprávy o pokroku dosaženém na cestě k premiérovému letu nové kosmické rakety Ariane 6.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.