Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V polovině srpna proběhla unikátní zkouška, do které byly zapojeny obří radiové antény hned tří velkých kosmických agentur. Jejich úkolem bylo zachytit velmi slabé signály evropské sondy TGO, která momentálně obíhá kolem Marsu. Úspěšná zkouška byla krásnou ukázkou významu mezinárodní spolupráce při výzkumu rudé planety. 13. srpna se vůbec poprvé v historii spojily možnosti amerických, evropských a ruských pozemních stanic a každá z nich se snažila zachytit ultra slabé signály od Marsu.
Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.
V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.
Snad nikomu, kdo se aspoň občas podívá na dění na internetu, nemohlo ujít, že včera zažili obyvatelé Spojených států zatmění Slunce. My u tohoto tématu zůstaneme, ale jen částečně. Podíváme se na projekt evropské sondy Proba-3, jejíž dvoudílná konstrukce jí umožní zastínit Slunce až na několik hodin! Pokud se tento princip osvědčí, mohl by otevřít dveře do nové etapy astronomických pozorování, ale i kosmonautiky jako takové. Technologický demonstrátor by měl do vesmíru vyrazit už v roce 2020. Z těchto umělých zatmění sice nebudou mít pozemští pozorovatelé nic, zato pro vědce půjde o mimořádně cennou sklizeň.
Exemplář evropského servisního modulu pro novou americkou loď Orion určený pro zkoušky pohonného systému se označuje zkratkou PQM (Propulsion Qualification Module) a jedná se o jeden z klíčových dílů pro běžné lety Orionu. V těchto dnech zahájili odborníci z Airbusu, ESA a NASA sérii zkoušek, která probíhá v Novém Mexiku na základně White Sands. Samotný PQM a jeho čtyři nádrže s palivem se sice nikdy do vesmíru nedostanou, ale vydláždí cestu pro novou éru americké pilotované kosmonautiky. Veškerý hardware se díky němu otestuje na Zemi, aby kosmické mise už byly pokud možno bez problémů.
Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.
Další týden uplynul a s tím logicky připlul Kosmotýdeník. Na co se v něm můžete těšit? Podíváme se na dokončení jednoho ze sedmi dílů tlakové kabiny lodi Orion určeného pro první misi s posádkou. Dále zamíříme do Japonska, kde byl odložen start rakety, podíváme se na extrémní počasí v jižní Evropě a nevynecháme ani tradiční rubriky jako je snímek a video týdne. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Zajímá Vás, proč kosmické agentury věnují tolik pozornosti snímkování Země? Máte dojem, že nasbíraná data nemají žádný vztah k běžnému životu? Nebo by Vás naopak zajímalo, kde všude se dají tyto údaje využít? Zkrátka a dobře – ať už Vás ohledně snímkování Země zajímá cokoliv, rádi bychom Vás upozornili na akci, která je věnována právě přínosům, které mají družice sledující Zemi. SPACE NIGHT zaměřená na tento obor proběhne už 15. srpna v Praze, přičemž akce začíná o půl šesté večer.
O tom, že bude rok 2018 nabitý extrémně zajímavými momenty, jsme Vás již informovali. Nemusíme se ani ohlížet na události, které proběhnou ve vzdáleném vesmíru. Stačí jmenovat jen plánované starty a řada TESS, InSight, Parker Solar Probe, Spektr-RG, Bepi Colombo, Dalekohled Jamese Webba, Solar Orbiter budí respekt. Plánovači kosmických misí však budou mít hodně těžkou hlavu, protože dva z těchto projektů míří do velmi podobného termínu startu ze stejného kosmodromu. Jedno je jisté už teď – nikdo prozatím přesně neví, jak celá situace dopadne.
Kosmická loď Sojuz MS-05 odstartovala v pátek 28. července, když na Bajkonur pomalu padala noc. Za pouhých šest hodin se loď dostala k ISS a připojila se na modul Rassvět. Po nezbytné kontrole těsnosti se posádka Sojuzu mohla setkat s trojicí, která už na stanici několik týdnů pobývá. Expedice s pořadovým číslem 52 tak je konečně kompletní. V dnešním článku se tradičně podíváme na astronauty, kteří se před pár dny dostali do vesmíru. A tentokrát bude čtení o to zajímavější, že mezi trojicí nebyl žádný nováček – všichni už v kosmu minimálně jednou byli. Jedná se tedy o loď zkušených mazáků, kteří navíc pochází ze tří největších agentur, které se na ISS podílí. Sojuz MS-05 je krásnou ukázkou mezinárodní podstaty ISS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
