NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Odborníci z univerzity v německém Dortmundu vytvořili trojrozměrný detailní model marsovské lokality Oxia Planum, kam má v roce 2021 dosednout mise ExoMars 2020 tvořená ruskou přistávací plošinou Kozáček a evropským roverem Rosalind Franklin. Digitální modely terénu mají rozlišení 25 cm / pixel a pomohou vědcům lépe pochopit geografii a geologické charakteristiky oblasti. Stejně tak se využijí při plánování pohybu vozítka po lokalitě. Oblast na přiloženém videu pokrývá velkou část přistávací elipsy s rozměry 120 × 19 km a dominuje jí zvětralý kráter, který se objeví během letu vstříc okraji přistávací elipsy. Blíže k jejímu středu je terén relativně rovinatý, což je pro přistání a následný provoz mnohem vhodnější.
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Už jen za pár měsíců bychom se měli dočkat startu evropské družice, která prověří, jak může palubní umělá inteligence zlepšit efektivitu odesílání nasbíraných informací o Zemi zpět na naši planetu. Projekt označovaný jako ɸ-Sat, nebo PhiSat (česky tedy FíSat) má do oboru snímkovacích družic vnést bez přehánění technickou revoluci. Umělou inteligencí bude vybaven jeden ze dvou cubesatů, které poletí na oběžnou dráhu v rámci mise FSSCat, která se stala vítězným nápadem programu Copernicus Masters.
V posledních letech se stalo již velmi příjemnou tradicí, že se v první říjnovou neděli koná den otevřených dveří ve středisku ESTEC. Tento komplex budov u nizozemského města Leiden patří Evropské kosmické agentuře a slouží jako její technologické středisko. Jednou za rok tak má veřejnost možnost nahlédnout do tohoto areálu, kde se třeba kromě jiného testují evropské družice, než se vydají na kosmodrom. Členové naší redakce si ani letos nenechají tuto příležitost ujít a pokud chcete také nasát místní atmosféru, pak je tento článek určen právě Vám.
Společnost Arianespace zveřejnila poznatky, na které během vyšetřování přišla nezávislá komise. Jejím úkolem bylo analyzovat selhání rakety Vega při její 15. misi. Raketa při červencovém startu nedokázala dopravit na oběžnou dráhu průzkumnou družici FalconEye-1 patřící Spojeným Arabským Emirátům. Podle výsledků se zdá, že k závadě došlo na druhém stupni po 14 sekundách jeho služby vinou náhlé a prudké události. Arianespace doslova zmiňuje, že se jednalo o „termo-strukturální selhání v předním dómu“, které vedlo k rozpadu nosiče.
V rámci příprav na vypuštění první oficiálně velké evropské mise probíhá celá řada zkoušek. Třeba navigační kamera, která poletí na misi JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) podstoupila neobvyklý test, ve kterém dostala za úkol nasnímat svůj cíl, zatímco byla na Zemi. Sonda JUICE odstartuje v roce 2022 a vydá se na sedmiletou cestu k Jupiteru. Je to první projekt svého druhu – nečeká na ni totiž jen kroužení kolem obří plynné planety, ale i časté průlety kolem největších měsíců Jupiteru, na kterých se nachází rozsáhlé oceány – řeč je o Europě, Ganymedu a Callisto. Celá mise pak vyvrcholí unikátním vstupem na oběžnou dráhu Ganymedu – největšího měsíce Sluneční soustavy.
Jejím úkolem bude měřit z oběžné dráhy výšku vodní hladiny na celé planetě. Družice Sentinel-6A je již vybavena některými měřicími přístroji, takže nic nebrání tomu, aby začaly její zkoušky. Čas do startu, který je plánován na konec příštího roku se totiž neustále krátí. Odborníci z firmy Airbus v německém Friedrichshafenu se v minulých měsících věnovali pečlivé instalaci špičkových senzorů, které mají měřit měnící se výšku oceánské hladiny. Jelikož projekt Sentinel-6 počítá s dvojicí družic, museli odborníci pracovat na dvou exemplářích – Sentinelu-6A a Sentinelu-6B. Družice však nepoletí společně na jedné raketě – jako první se do vesmíru vydá Sentinel-6A, jehož start na raketě Falcon 9 z Vandenbergovy základny je plánován na listopad 2020.
Poprvé od vypuštění družic Starlink došlo k situaci, kdy hrozilo zvýšené riziko srážky s jinou aktivní družicí. Potkalo to družici Aeolus Evropské vesmírné agentury (ESA), určenou k výzkumu dynamiky atmosféry a družici Starlink č. 44. Úhybný manévr byl nakonec naplánován pouhý půl-oblet před možnou srážkou a dopadl úspěšně. Celá událost byla velmi zvláštní v několika ohledech. Například tím, že původně byla na straně ESA poměrně intenzivně medializována pouze na Twitteru a ne klasickým prohlášením formou článku. Nebo možná tím, že byla vůbec medializována, protože jinak jsou podobné situace relativně běžné. V článku se ohlížíme za tím, jak to proběhlo a proč o tom bylo více slyšet, než je obvyklé. Družice Aeolus byla vypuštěna 22. srpna 2018 pomocí rakety Vega. Na stránkách našeho blogu jsme se jí věnovali velmi podrobně, od příprav, přes vypuštění, až po informace o její činnosti. A nyní se o ní dozvídáme zas, i když v poněkud nezvyklé úloze. Družice Starlink jsou také pravidelným tématem našich článků. Vzhledem k tomu, kolik jich nakonec má být, a jaké kontroverze (především mezi astronomy) jejich vypuštění způsobilo, není
Musíte uznat, že oproti minulým dvěma týdnům, byl tento, co se týká kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. Krom letu Starhopperu a pobytu robota Skybota na ISS, se však stala spousta dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník, tedy tradiční týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí, vám je nyní nabídne. Podíváme se například na nový web ESA, který vám umožní sledovat komunikaci s aktivními evropskými misemi, anebo prozkoumáme podrobnosti ohledně hurikánu Dorian. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Pracovníci firmy Northrop Grumman v čisté místnosti v jižní Kalifornii spojili oba hlavní prvky vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Vědecká polovina s přístroji a zrcadly byla vůbec poprvé spojena elektricky i mechanicky se servisní částí, které dominuje sluneční štít. Jde o významný milník na cestě k dalším zkouškám, které mají kromě jiného třeba ověřit, zda je pětivrstvý štít odolný proti trhlinám. Další testy se zaměří třeba na vibrace nebo na hlukové testy simulující prostředí startující rakety – to vše nás čeká již v příštích měsících, aby se stihl start v březnu 2021.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.