Štítek ‘Eagle (Lunární modul)’

Cesty za kosmonautikou: Planetum a Letecké muzeum Kbely

Průčelí Planeta

Prázdninová sezóna je v plném proudu a přes občasné výkyvy počasí je momentálně zřejmě nejoblíbenější destinací rozhraní pevné země a nejbližší vodní plochy. Přesto se u nás vyskytují místa, která si zaslouží naši pozornost a návštěvu i za cenu toho, že jeden den oželíme zvýrazňování pigmentace pokožky prostřednictvím UV paprsků naší nejbližší hvězdy. V rámci našeho nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou jsme navštívili dvě potenciálně zajímavá místa v našem hlavním městě, která by mohla potěšit fanoušky kosmonautiky. Přestože jsou obě dvě místa notoricky známá, možná se v nich najde něco, co stojí za shlédnutí. Naplnila tato místa naše očekávání? Nabízejí něco, co fanoušek kosmonautiky prostě musí vidět? Na tyto otázky se v tomto článku pokusíme odpovědět.

TOP5: čísla Apolla 11

Čísla

Letošní letní série TOP 5 je věnována jedné z největších (a podle autora vůbec největší) událostí v dějinách lidstva – prvnímu přistání člověka na jiném nebeském tělese. Tento epochální čin vykonala posádka Apolla 11 v červenci 1969 a prostřednictvím přímého televizního přenosu bylo zhruba 530 milionů lidí po celém světě svědky celého dění. Do té doby žádná událost nepřitáhla k televizním obrazovkám tolik diváků. Neila Armstronga a Buzze Aldrina na povrch Měsíce dostala titánská práce a úsilí přibližně čtyř set tisíc lidí a několika stovek firem a organizací. Výsledkem jejich práce byla obří raketa vysoká 110 metrů, jež udělila kosmické lodi rychlost zhruba 38 832,5 km/h, tedy nepatrně menší než druhou kosmickou rychlost. Z celkové startovní hmotnosti 2 938 314,674 kg pak při přistání do Tichého oceánu zbylo pouhých 4 931,9 kg včetně tří mužů a vzorků lunárních hornin a prachu. Pro některé čtenáře je možná tento odstavec zbytečně přeplněn daty, ovšem není to náhoda. V dnešním díle TOP 5 se na historickou misi Apolla 11 podíváme právě optikou čísel. Vybral jsem pět číselných údajů, které byly důležité pro misi samotnou nebo pro historické pozadí její realizace. Stejně jako u mnoha jiných dílů tohoto seriálu platí, že pořadí bylo velmi obtížné určit a kdokoli jiný by tento článek psal, zvolil by zcela určitě odlišné pořadí, pokud by vůbec vybral stejná čísla. A abych čtenáře neuvedl v omyl, rovnou se přiznám, že právě stran pořadí jsem malinko podváděl. Vypomohl jsem si totiž časovou posloupností mise, v níž jsou ona čísla ukotvena.

LEGO, tady základna Tranquillity. „Orel přistál“

Letos si svět připomene 50. let od triumfálního přistání člověka na Měsíci. Byl to sice malý krůček pro skromného kluka z Ameriky, ale ve skutečnosti to byl skutečně obrovský skok pro lidstvo. Tento moment se zapsal do historie tučným písmem a je srovnatelný z objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem nebo prvním letem člověka do kosmu. Proslulá dánská společnost LEGO se rozhodla vydat k tomuto významnému výročí povedenou stavebnici legendárního stroje: Lunárního modulu Eagle. Za posledních pár let je to dokonce již podruhé co se LEGO rozhodlo věnovat pozornost programu Apollo. Poprvé to bylo v roce 2017, kdy díky komunitnímu programu LEGO Ideas, ve kterém fandové navrhují témata dalších stavebnic a potom o nich hlasují, se podařilo realizovat návrh majestátní rakety Saturn V, kterou asi netřeba více představovat. A od 1. Července tohoto roku je k dispozici neméně propracovaná stavebnice Lunárního modulu, která tuto sérii skvěle rozšiřuje. Výrobce zejména doufá, že se mu podaří podnítit zájem dalších generací o průzkum vesmíru. Obě sběratelské sady vznikly s podporou NASA a jsou opravdovou lahůdkou pro všechny malé i velké děti, jejich rodiče se zájmem o vesmír nebo i pro prarodiče, kteří si možná onen historický okamžik pamatují.