sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
133 tun těžká parabolická anténa byla nedávno nainstalována na stanici Deep Space Network 23, což znamenalo klíčový krok na cestě k posílení celé sítě DSN. Tuto síť tvoří soustava obřích rádiových antén, které umožňují kosmickým agenturám (primárně NASA) sledovat kosmické sondy mířící k Měsíci a dál, posílat jim pokyny a přijímat od nich naměřené vědecké údaje. NASA nyní přidává další anténu a zvyšuje jejich celkový počet na 15, aby podpořila zvyšující se zájem o největší a nejcitlivější rádiový telekomunikační systém na světě.
Jet Propulsion Laboratory minulý týden na sociální síti X informovala, že 20. dubna došlo k zajímavé události. Všechny antény, které jsou umístěny na stanici sítě DSN (Deep Space Network) u Madridu, byly otočené stejným směrem a společně zachytávaly signál ze sondy Voyager 1. Šlo tehdy o čekání na zachycení signálu ze sondy, který měl potvrdit, zda byla oprava softwaru pro odesílání telemetrických dat úspěšná. Dnes již víme, že byla, ale celá událost je zajímavá ještě z jednoho pohledu a tím je právě spojení sil všech antén na stanovišti. Něco takového totiž budeme u sond Voyager časem pozorovat zřejmě stále častěji.
Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.
Pro velký ohlas k článku pojednávajícím o přetížení Deep Space Network jsem se rozhodl, že by bylo dobré se více podívat na historii tohoto systému, který je nesmírně důležitý pro podporu pilotovaných i nepilotovaných misí v rámci výzkumu vesmíru. Dále bychom se zaměřili i na budoucnost provozu DSN. V předešlém článku jsme se věnovali problémům, kterým nyní celá síť čelí. Tyto problémy způsobuje především narůstající počet vesmírných misí v kombinaci se zpožděním modernizace sítě a zmenšujícím se rozpočtem. Tato kombinace tlačí vedení DSN do situace, kdy bude muset striktně odmítat pokusy o spojení s družicemi, které se odmlčí. Sama ředitelka DSN, Suzanne Dodd, uvedla k celé situaci: „Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce“. Problémy hrozící síti byly známy již delší dobu, ale mise Artemis I ukázala, že se nejedná o malý problém.
Rostoucí počet vesmírných misí, zahrnující pilotované i nepilotované mise, začíná neúměrně zatěžovat komunikační síť NASA, DSN (Deep Space Network). Díky rostoucím požadavkům na využití sítě v kombinaci se sníženým rozpočtem dochází k vytváření velikého provozního tlaku na tuto síť. Systém DSN je složen z antén umístěných v Austrálii, Kalifornii a Španělsku, který se používá především pro komunikaci s misemi mimo oběžnou dráhu Země. Loňská mise Artemis 1 však ukázala, že požadavky, které jsou kladeny na síť během této doby, jsou nadměrné a bude třeba je řešit.
V minulých dnech obletěla svět zpráva o tom, že série pokynů, které NASA 21. července odeslala sondě Voyager 2 způsobila odklon její antény o 2° od Země. Výsledkem bylo, že Voyager 2 nebyl schopen přijímat pokyny ze Země ani na naši planetu posílat žádná data. Při pokusu o vysílání by tato data ze sondy vzdálené 19,9 miliard kilometrů od Země naši planetu minula – nedorazila by tak k anténám systému Deep Space Network, která tyto signály běžně přijímají a starají se také o odesílání pokynů k sondě. Voyager 2 je však naprogramován tak, aby několikrát za rok resetoval svou orientaci a udržel anténu zaměřenou na Zemi. Další reset nastane 15. října, kdy by měla být komunikace obnovena. 1. srpna pak NASA přinesla potěšující aktualizaci.
V rámci dlouhodobých snah o navýšení komunikační kapacity systému Deep Space Network (DSN), který funguje tak trochu jako komunikační ústředna pro meziplanetární výpravy, se celý systém dočkal nové antény – celkově své již čtrnácté. Nejnovější přírůstek do rodiny obřích antén agentury NASA umožní inženýrům a vědcům na Zemi komunikovat se stále větším počtem sond, které prozkoumávají Sluneční soustavu. Nová třicetičtyřmetrová anténa se oficiálně označuje jako Deep Space Station 53 (DSS-53) a našli bychom ji u španělského Madridu – na jednom ze tří míst na celém světě, kde má síť DSN svá střediska. Anténa, která již vstoupila do služby, je spravována agenturou NASA díky povolení od španělského Národního institutu letecko-kosmických technologií (Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial). Na oslavu dokončení stavby DSS-53 dorazil 16. března i španělský král Filip VI. spolu s dalšími zástupci NASA, Španělska a USA.
Komunikační síť DSN prochází vylepšeními, která jí umožní komunikovat s více sondami než dříve. Kromě toho také zohlední potřeby jednotlivých misí, které se neustále vyvíjí. Když letos v únoru dosedl rover Perseverance na Mars, byla DSN klíčovým prvkem – posílaly se přes ni pokyny a opačným směrem se přijímala data. Když vloni na podzim sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z planetky Bennu, hrála DSN opět důležitou roli. Sonda díky ní dostala pokyny a naopak lidé na Zemi se díky ní mohli těšit z úžasných fotek. Síť známá pod trojpísmennou zkratkou je páteří americké kosmické komunikace od roku 1963 – pravidelně podporovala celkem 39 misí a do budoucna se připravuje dalších 30. Tým, který za síť zodpovídá, nyní tvrdě pracuje, aby zvýšil její kapacitu a zapracoval řadu vylepšení. Ta by měla pomocí vykročit síti DSN vstříc budoucnosti.
Nová výkonná anténa byla nedávno zařazena do celosvětové komunikační sítě Deep Space network (zkráceně DSN), kterou provozuje agentura NASA. Díky síti DSN je možné komunikovat se sondami po celé Sluneční soustavě, což bude i úkolem nově vybudované komunikační antény. Ta dostala kódové označení Deep Space Station 56, alias DSS-56. Anténa již prošla zkouškami a mohla tak být zařazena do ostrého provozu. To znamená, že je připravena komunikovat s nejrůznějšími kosmickými sondami včetně vozítka Perseverance, které má na Marsu přistávat 18. února.
Jediná anténa, která mohla posílat příkazy 43 let staré sondě, byla od března mimo provoz – dostávala nový hardware. Vše je na dobré cestě, aby tato modernizace mohla skončit v průběhu února příštího roku – 29. října totiž došlo k odeslání série příkazů sondě Voyager 2. Ta se tak dočkala prvních instrukcí od zmíněné poloviny března. Sonda naštěstí ke svému letu nepotřebuje neustále posílat instrukce, takže sedmdesátimetrová anténa, která se ke komunikaci s ní používá, mohla projít opravami a modernizací. Po aktuálním poslání příkazů sonda poslala potvrzení, že všechna data dorazila v pořádku a že pokyny splnila bez problémů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
