křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
Německý startup HyImpulse získal 45 milionů eur, které využije k vývoji SL1, malé nosné raketě schopné vynést na oběžnou dráhu až 600 kilogramů.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že získal vládní schválení pro svůj první pokus o vypuštění na orbitální dráhu, který by se mohl uskutečnit již koncem měsíce.
Společnost ECAPS AB, švédský poskytovatel pohonných technologií, oznámila úspěšné testování své nové technologie Fast-Start Thruster (FAST), který umožňuje kapalným pohonným systémům LMP-103S dosáhnout provozní teploty a plné připravenosti do 48 sekund od zapálení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud se nestane nic mimořádného, uvidíme americké rakety Delta startovat už jen 15x. Z toho dva starty připadají na starou dobrou Deltu II, pět patří naopak nejsilnější verzi Delta IV Heavy a zbývajících osm startů proběhne v podání Delty IV. Pak éra těchto raket skončí a Delty se odeberou na zasloužený odpočinek. Společnost ULA, která je provozuje, totiž zjistila, že se jí více vyplatí vsadit na nový nosič, jehož jméno může vybírat internetová veřejnost. Delty budou létat do roku 2020, ale už dnes víme, o jaké náklady se bude jednat.
Raketové nosiče označované jménem Delta fungují spolehlivě již od šedesátých let minulého století a za tu dobu posloužily mnoha desítkám úkolů. Jejich služeb využívala americká armáda, NASA i zahraniční klienti. Na dalších pět let je nasmlouváno 15 startů, přesto se zdá, že by se v dalších letech mohl provoz raket Delta utlumovat. Důvodů je víc, ale tím největším je velká finanční náročnost těchto raket, což opatrně připouští i sám provozovatel. Aktuální vývoj v celém oboru přitom směřuje spíše k levnějším, ale přitom spolehlivým nosičům.
Jen těžko bychom v historii kosmonautiky hledali spolehlivější nosič, než je americká Delta II. Ze 151 startů selhala pouze dvakrát. Přesto se nad ní v minulých letech málem zavřela voda. Jejich hlavní artikl, družice systému GPS přešly na Delty IV a Atlasy V, takže stará dobrá „dvojka“ ztratila své hlavní odbytiště. Pokud si k tomu přidáme její postupující věk, dojdeme k tomu, že si důchod zaslouží. Na letošní rok se chystá její zmrtvýchvstání, ale i tentokrát hrozí, že se bude jednat pouze o labutí píseň. Kolikrát tedy ještě uvidíme tento elegantní nosič startovat? O tom bude pojednávat náš dnešní článek, který vychází přesně čtvrt století po prvním startu Delty II.
Když na našem blogu vyšel 8. května článek, který shrnoval aktuální pokrok v přípravě na novou éru americké kosmonautiky, avizoval jsem, že vzhledem k tomu, jak je v této oblasti živo, tak je jen otázkou času, kdy přijde volné pokračování. Dnes je tedy připraven článek zaměřený na aktuální pokrok, který se za poslední týdny podařilo uskutečnit. Zaměříme se především na konstrukci tepelného štítu, který má za úkol ochránit Orion před žhavým vstupem do atmosféry. Dostaneme se ale i k dalším součástem celé komplexní mise.
Nalijme si čistého vína. Kosmonautika přináší spoustu vědeckých objevů i krásných fotek. Ale musíme si uvědomit, že stejně tak jako v pionýrských dobách letů do vesmíru jsou rakety v hojné míře využívány také armádou. Někteří fanoušci kosmonautiky nad těmito projekty „ohrnují nos“ protože neposouvají lidstvo vpřed a zkrátka když to není vědecké, tak je to nezajímá. Armádní projekty jsou z logických důvodů zahaleny tajemnou rouškou nedostatku informací. I to může některé lidi od zájmu o ně odrazovat. Ale takový přístup je chybný. Shánění informací o armádních družicích leckdy připomíná napínavou detektivku. Navíc třeba pro americké rakety Delta je místní armáda dokonce jedním z klíčových odběratelů. A jeden start se právě blíží. V dnešním článku budeme mluvit o družici WGS-5, která by se na svou cestu do vesmíru měla vydat už tento čtvrtek.
Viete čím je tento diel výnimočný? Práve čítate prvú časť posledného dielu typu: rakety X-tých rokov. Pomaly končím s chronologickým opisovaním vesmírnych nosičov. Hlavnou témou seriálu Kozmická Strojovňa sú rakety. Tým sa venujem v každom druhom článku. Dnes sa konečne budete môcť dočítať o najnovších kúskoch, ktoré si na svoj prvý štart museli počkať až do nového tisícročia. V ňom kraľovala Amerika, ktorá sa po havárii Challengeru rozhodla opäť aspoň časť práce preniesť na staré dobré rakety. Zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch používali starý, drahý a neekologický Titan, do nového milénia vkročili s novou technikou a úžasnými kyslíkovodíkovými motormi pre ešte úžasnejšie Delty. USA mali veľmi veľkú ambíciu, čo najviac znížiť cenu za kilogram vynesený na obežnú dráhu.
Znáte to, když v nějakém oboru začínáte, připadají vám všechny termíny a výrazy cizí a nesrozumitelné. Začátečníkům dá hodně práce prokousat se přes tohle nepříjemné období a osvojit si alespoň ty nejnutnější základy. I dnes proto přichází článek zaměřený na čtenáře, kteří si ke kosmonautice teprve hledají svou cestu. Tentokrát naťukneme tajemně vypadající číselné kódy, kterými se označují jednotlivé typy nosných raket. Pro nezasvěcenou osobu mohou označení jako Atlas V 401, Delta IV Medium+ (5,4), nebo Angara A5 vypadat jako nerozluštitelná vojenská šifra a přitom je její dekódování velmi jednoduché. A právě o těchto označeních bude pojednávat dnešní článek.
Pred dvoma týždňami som v seriály Kozmická Strojovňa začal opisovať rakety, ktoré vznikli počas sedemdesiatych rokov minulého storočia. Dnes túto tému ukončím. Najprv napíšem o legendárnej sovietskej rakete Cyklon. Tento úžasný stroj síce vznikol koncom šesťdesiatych rokov, ale najviac slávy si užil neskôr. V čase vzniku sa hovorilo o sovietskej raketa, ale po rozpade ZSSR ju zdedila Ukrajina.
Tento kozmický nosič existoval v dvoch verziách. Cyklon-2 sa vypúšťal z Bajkonuru a Cyklon-3 zase z kozmodrómu Plesetsk. Obidve rakety patrili do kategórie ľahkých nosičov. S nosnosťou približne tri tony na nízku obežnú dráhu sa používali najmä pri štartoch vojenských a civilných družíc, ale aj ľahších návratových satelitov. Obidve rakety patrili medzi najspoľahlivejšie na svete. Cyklon-2 zlyhal iba raz, pričom štartoval až 102 krát. Jeho mladší brat vybuchol až sedemkrát, ale vzhľadom na to že za dvadsať rokov fungovania bol tiež hojne používaný to nie je vôbec zlé. Veď spoľahlivosť 94% hovorí za všetko.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
