sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Během celé historie kosmonautiky se odehrálo několik tisíc startů raket a protože každé úspěšné lidské konání se neobejde bez překážek a selhání, odehrály se v kosmonautice i stovky selhání různých raket. Nejčastěji startující raketou světa je sovětský/ruský Sojuz, který absolvoval více než tisíc startů, má však za sebou i 28 selhání z nejrůznějších příčin. Pokud bychom do rodiny raket Sojuz započítali i rakety Molnija a Vostok, naroste nám počet úspěšných startů o několik set, ale budeme nuceni připočíst i dalších téměř padesát selhání těchto nosičů. Jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších raket současnosti je americký Atlas V. Rakety Atlas jsou tu s námi již od 50. let a mají za sebou více než 300 orbitálních startů, ovšem i 49 selhání. Takhle bychom mohly procházet jednotlivou rodinu raket za druhou. Na závěr svého krátkého shrnutí proto ještě představím rakety Proton, které absolvovaly 423 orbitálních startů, 48 z nich však neskončilo úspěšně. O selháních raket nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Skončila výroba posledního exempláře rakety Delta II, který bude již brzy odeslán do návštěvnického střediska Kennedyho centra KSCVC – právě ve zdejší Rocket Garden (viz náhledový obrázek článku) bude raketa vystavena na připomenutí budoucím generacím. „Delta II bude vystavena tak, aby byla vidět už od parkoviště a má převyšovat ostatní historické rakety,“ popisuje Gregg Cauthen, projektový specialista, který vede zapojení ULA v této akci. Poté, co v roce 2018 rakety Delta II dolétaly, rozhodla ULA, že KSCVC získá zbylý hardware pro veřejné vystavení, aby se návštěvníci mohli inspirovat bohatou historií této rakety a také lidí, kteří ji po dobu tří dekád chystali na starty.
Kosmická technika je něco, co musí vždy a za všech okolností fungovat správně, inu, těžko 10 metrů nad zemí může raketa zastavit a vrátit se na startovní rampu. Bez výjimky se jedná o neuvěřitelně drahá zařízení, které v řadě případů platí daňoví poplatníci. Člověk by tak hádal, že se s nimi zachází velice opatrně a podstatě se k nim přistupuje s velkou opatrností. Je to samozřejmě pravda, ale i přesto se nosným raketám, sondám či družicím nevyhnula řada neuvěřitelných selhání, které nám v dnešní přednášce představí Ing. Tomáš Přibyl. Pokusí se nám ve své přednášce představit pouhé omyly techniků, ale i neuvěřitelně smolné příhody, chyby, které byly způsobeny zapomnětlivostí, lajdáctvím i shodou okolností. Řada z Vás přednášku jistě zná a Vám ostatním mohu slíbit skvělý zážitek při jejím sledování.
Vozítko Opportunity („Oppy“), které zkoumalo Mars dalších 14 let, odstartovalo 8. 7. 2003 pomocí rakety Delta II 792H z rampy 17B na Cape Canaveral. 8. července 7:30
Svět se rozloučil s nosičem Delta II nedávným startem s družicí ICESat-2. Tento významný start si můžete zrekapitulovat v tomto videu od ULA. 23. září 13:00
Uteklo nám dalších přibližně 23% měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, anebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
V 90. letech a kolem přelomu tisíciletí tvořily rakety Delta II jeden z hlavních pilířů americké kosmonautiky. Na svém kontě mají 155 startů, z čehož jen dva byly neúspěšné. Na oběžnou dráhu Země vynesly 24 družic GPS, Spitzerův teleskop nebo teleskop WISE, ale mířily i mimo zemské gravitační pole. Na jejich palubě se do vesmíru vydaly namátkou sondy Deep Impact, MESSENGER, Dawn, Phoenix nebo dva marsovské rovery MER. Dnes bychom měli do kroniky těchto raket zapsat poslední kapitolu. Na rampě Vandenbergovy základny stojí poslední exemplář rakety Delta II v konfiguraci 7320, jehož úkolem je vynést družici ICESat-2, která bude sledovat změny v množství ledu.
Stačilo zmáčknout pověstné červené tlačítko a okolí floridského startovního komplexu číslo 17 prořízla série explozí. Z obslužných věží se na několika místech zablesklo světlo doprovázené dýmem a mnohasettunovým konstrukcím se podlomila kolena. O pár sekund později již obě věže ležely na zemi a jen oblaka prachu napovídala, jaká scenérie se tu před pár okamžiky odehrála. Dnes ve 13:01 našeho času skončila éra odpalovacího komplexu, který svého času patřil k nejvyužívanějším na celém světě – doposud z něj vylétlo více než 300 raket. Demolice věží však neznamená konec komplexu – jde o nezbytný krok k jeho modernizaci.
Ve 13:00 by mělo dojít k demolici startovního komplexu číslo 17 na Floridě, odkud startovaly rakety Delta II. Přímý přenos sledujte zde. 12. července 12:54
Nosič pro misi ICESat-2 již stojí na startovní rampě SLC-2W na Vandenbergově základně, odkud v září vyrazí na poslední misi těchto raket. 8. června 8:45
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
