Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!
Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první
V úvodu listopadových Vesmírných výzev se budeme věnovat střídání posádek v západním segmentu ISS. Nejprve se podíváme na přistání mise Crew-2 a potom na start mise Crew-3. I další událost ovlivnila život na ISS. Jednalo se o sestřel družice Kosmos-1408, jejíž trosky stanici ohrozily. V další reportáži nás čeká start sondy DART, která se pokusí pohnout měsícem planetky Didymos. Závěrem ještě dva starty, konkrétně modul Pričal, který rozšíří dokovací možnosti ISS a dále nová várka Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes výjimečně v 19:00.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Horní stupeň Falconu 9 provedl dva plánované zážehy a sonda DART se uvolnila na únikové dráze. 24. listopadu 11:35
Středa 24. listopadu si pro fanoušky kosmonautiky připravila hned dva velmi zajímavé starty. V rozmezí jen několika hodin totiž mají odstartovat dvě jedinečné mise. Nejprve se má v 7:21 SEČ od vzletové rampy SLC-4E na Vandenbergově základně odlepit Falcon 9 s americkou sebevražednou sondou DART a italským CubeSatem LICIACube a ve 14:06 se naše pozornost přesune do Kazachstánu. V uvedeném termínu totiž má z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2.1b s Progressem M-UM, což je upravená nákladní loď Progress, ke které je připojen ruský uzlový modul Pričal, který míří k ISS. Oba mimořádně zajímavé starty Vám nabídneme v přímém přenosu s českým komentářem.
Pouhé dva dny po opuštění Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (stát Maryland) byl speciální transportní kontejner pečlivě přidělaný k návěsu silničního tahače dopraven do Kalifornie. Na zdejší kosmodrom dopravil americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), pro kterou se jedná o poslední pozemskou zastávku před vypuštěním do kosmického prostoru. Tahač, sonda a malý konvoj inženýrů a techniků z APL společně 2. října krátce po obědě vjely na základnu nedaleko města Lompoc. „Ačkoliv samotný přesun trval jen pár dní, dá se říct, že šlo o opravdu dlouhou cestu,“ říká Elena Adams, inženýrka z APL a dodává: „Všichni máme radost a s úlevou sledujeme, jak kamion bezpečně dorazil na Vandenbergovu základnu a jak DART může zahájit poslední přípravy na start.“
Zatímco byla zavěšena na manipulačním jeřábu v čisté místnosti Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, procházel italský CubeSat LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging Asteroids) závěrečnou přípravou na instalaci k americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test). Tým expertů z USA a Itálie následně opatrně dopravil tento 6U CubeSat vážící 14 kilogramů, který měří na délku jako předloktí a dlaň dospělého muže, na své místo. Na první pohled jednoduchý úkon však byl prováděn s maximální opatrností a proto to trvalo téměř hodinu, než byl CubeSat správně zorientován a mohl být utažen i poslední šroub. Osmého září v 10 ráno místního času však bylo hotovo a tým si mohl oddychnout. Na svém místě byla poslední velká část sondy. Skončily tak měsíce environmentálních testů a analýz, během nichž byly připojeny jednotlivé komponenty sondy DART.
Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) zahájí závěrečnou fázi své mise, bude mít k dispozici čtyřmegapixelový snímek prázdnoty, kterou jen výjimečně doplní pouze pár velmi slabě svítících teček. V tuto chvíli bude sonda od svého cíle vzdálena jen něco mezi 87 000 a 98 000 kilometry, přičemž tuto vzdálenost urazí za zhruba 4 hodiny. Jejím cílem (doslova) bude malá planetka Dimorphos. Sonda do ní ve velké rychlosti narazí, čímž by měla drobně (ale měřitelně) ovlivnit její oběžnou dráhu. Ve zmíněné vzdálenosti by i drobná chyba v manévrování mohla být rozhodující – zasáhne DART asteroid, nebo jej mine vzájemnou rychlostí 21 000 km/h. DART svůj cíl spatří jen asi hodinu před kolizí, takže aby se maximalizovala pravděpodobnost, že sonda zasáhne tuto málo jasnou a z většiny neznámou planetku, je zapotřebí nový navigační systém, který by dokázal samostatně navádět sondu bez jakéhokoliv lidského zásahu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.