Curiosity

  • Kosmotýdeník 390 (2.3. – 8.3.)

    Kosmotýdeník 390 (2.3. – 8.3.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Další týden zmizel stejně rychle jako palivo z nádrží letící rakety a je na čase si připomenout, co nám v těchto sedmi dnech kosmonautika přinesla. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát firma Axiom Space, která oznámila, že využije loď Crew Dragon pro dopravu komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a to již v příštím roce. Plány společnosti jsou však ambicióznější a i na ty se podíváme. Dalšími tématy bude například vozítko Curiosity, anebo poslední mise lodi Cargo Dragon 1. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Curiosity se těší na „mladšího brášku“

    Curiosity se těší na „mladšího brášku“

    Dušan Majer32 komentářů

    Vozítko Curiosity je po ukončení mise Opportunity jediným vozítkem, které momentálně brázdí povrch Rudé planety. Období samoty se mu ale postupně krátí. Příští rok vyrazí k Marsu hned čtyři mise, z nichž tři mají obsahovat rover. V dnešním článku si posvítíme na misi Mars rover 2020, který vychází právě z vozítka Curiosity. Nejedná se však o jeho přesnou kopii. Podíváme se tedy na to, co mají oba projekty společné i čím se liší. Ačkoliv obě mise spravuje kalifornská JPL, mají obě vozítka různé úkoly v celkové snaze o průzkum Marsu.

  • K záhadě metanu na Marsu přibyla nová – kyslík

    K záhadě metanu na Marsu přibyla nová – kyslík

    Dušan Majer32 komentářů

    Vůbec poprvé v dějinách výzkumu vesmíru se vědcům podařilo změřit sezónní změny koncentrací plynů, které tvoří atmosféru těsně nad povrchem Marsu – konkrétně v kráteru Gale. Výsledek mnoho lidí hodně překvapil – kyslík, který velká část živých organismů na Zemi potřebuje k životu, vykazuje jevy, které se nedají uspokojivě vysvětlit s využitím známých chemických procesů. Vozítko Curiosity pracuje na Marsu již více než šest let a pomocí přístrojů zkoumá své okolí. Jedním z těchto přístrojů je SAM (Sample Analysis at Mars), což je v podstatě malá chemická laboratoř v těle vozítka. Kromě jiného dokáže analyzovat plyny odebrané z okolí a určit jejich složení. Právě SAM proto hraje hlavní roli v rámci aktuálního objevu.

  • Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

    Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

    Lukáš Houška10 komentářů

    Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Sonda MRO vyfotila Curiosity

    Sonda MRO vyfotila Curiosity

    Dušan Majer15 komentářů

    Sonda MRO na oběžné dráze Marsu posílá na zemi velké množství atraktivních fotografií rudé planety. Na jednom z nich se podařilo zachytit vozítko Curiosity, které v té době prozkoumávalo oblast pojmenovanou Woodland Bay. Jde o jednu z mnoha zastávek v oblasti, která je bohatá na jílovité minerály. Tato lokalita se nachází na 5 kilometrů vysoké hoře Mount Sharp (Aeolis Mons), která ční nad kráterem Gale. Snímek vznikl 31. května letošního roku pomocí kamery HiRISE. Ta má sice perfektní rozlišení, ale vzhledem k rozměrům vozítka a vzdálenosti při focení zabírá rover jen pár obrazových bodů. Na fotografii vidíme i lokalitu Vera Rubin Ridge severně od roveru, nebo tmavší písečnou oblast severovýchodně.

  • Prašná bouře pomohla vědcům

    Prašná bouře pomohla vědcům

    Dušan Majer12 komentářů

    Prach nemá rád asi nikdo z nás – zejména když je potřeba jej uklízet. U fanoušků kosmonautiky si navíc tyhle mikroskopické částice vysloužily ještě horší pověst, protože právě kvůli globální prašné bouři, která vloni zasáhla Mars, přestalo fungovat vozítko Opportunity. Jak už to tak ale bývá, nic není jen černé nebo bílé. Nyní se ukazuje, že výzkum prašných bouří na Marsu může pomoci najít odpovědi k mnoha otázkám, které jsou spojeny s rudou planetou. A i když do doby první pilotované výpravy k Marsu ještě nějaký ten rok zbývá, je nezbytné, aby vědci znali všechny procesy spojené s prachovými bouřemi ještě než tam vyrazí první lidé.

  • Kosmotýdeník 344 (15.4. – 21.4.)

    Kosmotýdeník 344 (15.4. – 21.4.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Dnes se v Kosmotýdeníku můžete těšit na jedno velké téma. Tím je výrazná úprava lodě Cygnus NG-11, která je aktuálně připojená k Mezinárodní kosmické stanici a úprava její nosné rakety Antares 230. Společnost Northrop Grumman má s lodí i raketou velké plány zahrnující například i zásobování stanice u Měsíce. Jak toho chtějí dosáhnout, které novinky obsahuje aktuální loď a co nás ještě čeká, vám představí hlavní téma Kosmotýdeníku. Dále se podíváme na fotografie rozbitého centrálního stupně Falconu Heavy a zamíříme i na Mars. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli. 

  • Kosmotýdeník 342 (1.4. – 7.4.)

    Kosmotýdeník 342 (1.4. – 7.4.)

    Lukáš Houška7 komentářů

    Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.

  • Jak složité je přistát s Curiosity na Marsu?

    Jak složité je přistát s Curiosity na Marsu?

    Michael Voplatka27 komentářů

    Mars má velmi řídkou, avšak stále přítomnou atmosféru, která sice může sondám mířícím na povrch pomoci brzdit, ale zároveň činí celý proces přistání značně složitý, jelikož není tak hustá, aby bylo možné přistávat pouze za pomocí padáků. V historii se různé sondy i robotická vozítka pokoušely o přistání na Rudé planetě pomocí různých způsobů a jejich všemožných kombinací. Tím nejsložitějším způsobem, který byl doposud zároveň i posledním úspěšným přistáním na Marsu, se stalo použití takzvaného nebeského jeřábu, který pro své přistání v roce 2012 využilo vozítko Curiosity. Dnes se na tento způsob dopravy na povrch Marsu podíváme v dalším minutovém videu ze série Mars v jedné minutě.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗