Relativity Space
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Prach nemá rád asi nikdo z nás – zejména když je potřeba jej uklízet. U fanoušků kosmonautiky si navíc tyhle mikroskopické částice vysloužily ještě horší pověst, protože právě kvůli globální prašné bouři, která vloni zasáhla Mars, přestalo fungovat vozítko Opportunity. Jak už to tak ale bývá, nic není jen černé nebo bílé. Nyní se ukazuje, že výzkum prašných bouří na Marsu může pomoci najít odpovědi k mnoha otázkám, které jsou spojeny s rudou planetou. A i když do doby první pilotované výpravy k Marsu ještě nějaký ten rok zbývá, je nezbytné, aby vědci znali všechny procesy spojené s prachovými bouřemi ještě než tam vyrazí první lidé.
Dnes se v Kosmotýdeníku můžete těšit na jedno velké téma. Tím je výrazná úprava lodě Cygnus NG-11, která je aktuálně připojená k Mezinárodní kosmické stanici a úprava její nosné rakety Antares 230. Společnost Northrop Grumman má s lodí i raketou velké plány zahrnující například i zásobování stanice u Měsíce. Jak toho chtějí dosáhnout, které novinky obsahuje aktuální loď a co nás ještě čeká, vám představí hlavní téma Kosmotýdeníku. Dále se podíváme na fotografie rozbitého centrálního stupně Falconu Heavy a zamíříme i na Mars. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.
Mars má velmi řídkou, avšak stále přítomnou atmosféru, která sice může sondám mířícím na povrch pomoci brzdit, ale zároveň činí celý proces přistání značně složitý, jelikož není tak hustá, aby bylo možné přistávat pouze za pomocí padáků. V historii se různé sondy i robotická vozítka pokoušely o přistání na Rudé planetě pomocí různých způsobů a jejich všemožných kombinací. Tím nejsložitějším způsobem, který byl doposud zároveň i posledním úspěšným přistáním na Marsu, se stalo použití takzvaného nebeského jeřábu, který pro své přistání v roce 2012 využilo vozítko Curiosity. Dnes se na tento způsob dopravy na povrch Marsu podíváme v dalším minutovém videu ze série Mars v jedné minutě.
Je tu nedělní poledne a tedy ideální čas po vydatném obědě zakousnout Kosmotýdeník, tedy přehled nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se podíváme v hlavním tématu na to, jak složité je nalézt a správně vybrat výsledné místo přistání pro evropské vozítko ExoMars 2020. Dále se pokocháme krásnými záběry lodi HTV-7, anebo prozkoumáme, jak na Marsu vrtalo vozítko Curiosity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
V minulých dnech museli inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) řešit nečekanou situaci. Rover Curiosity na Marsu totiž postihla závada, která mu brání v odesílání velkých objemů naměřených vědeckých dat a inženýrských údajů uložených v palubní paměti. Vozítko stále zůstává v normálním režimu, jeho ostatní systémy jsou v dobrém stavu a obousměrná komunikace funguje. Závada se objevila o minulém víkendu – konkrétně v sobotu 15. září v noci, když rover prováděl svůj víkendový plán. Kromě přenosu dat nahraných do paměti může vozítko vysílat i údaje sbírané v reálném čase – ty se přes retranslační družici přenesou na Zemi systémem Deep Space Network. Tato data v reálném čase se odesílají bez problémů včetně detailů o stavu vozítka.
Podle dostupných údajů začal před pár dny konec prachové bouřky, která v minulých týdnech zasáhla celý Mars, což je vidět i na snímku, který 18. července pořídit Hubbleův teleskop a který jsme použili jako náhledovou fotku tohoto článku. Tato zpráva je sice potěšující, ale nesmíme zapomínat, že ještě několik týdnů (či dokonce měsíců) bude trvat, než jemné prachové částice klesnou z atmosféry k povrchu a nebe se pročistí. Právě na čisté nebe čeká americký rover Opportunity, aby mohl s pomocí solárních panelů dobít své baterie. Poslední signál z vozítka přišel na Zemi 10. června – pak bylo prachu v atmosféře tolik, že solární panely nestíhaly vyrábět dostatek energie a rover přešel do hibernace.
Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.
Globální prachová bouře na Marsu má vliv i na rover Curiosity. Pohled na zhoršující se průhlednost atmosféry je děsivý. 21. června 17:56
Celou Rudou planetu momentálně ovlivňuje obří prachová bouře. Šance na kontakt roveru Opportunity se objeví až po usazení prachu – několik týdnů. 20. června 23:55
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.