Štítek ‘Curiosity’

Kosmotýdeník 101. díl (18.8. – 24.8.2014)

Jako každou neděli je i dnes připraven Kosmotýdeník, který nám shrne uplynulý týden z pohledu kosmických událostí. Tento týden by se bez nadsázky dal v rámci kosmonautiky nazvat smolným, protože došlo ke dvěma haváriím raket, naštěstí v obou případech pouze testovacích zařízení, ale nehoda se nevyhnula ani novému navigačnímu systému Galileo. Kosmonautika je mladý a dynamický obor, kterému se chyby vzhledem ke jeho komplexnosti nemohou vyhnout a pokud se z nich technici dokáží použit, jsou mnohdy výrazně cennější, než zdárné provedení naplánovaného. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

Curiosity dostane důstojného nástupce

V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.

Kosmotýdeník 97. díl (21.7. – 27.7.2014)

Jako již tradičně je i dnes k nedělnímu obědu připraven souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. Podíváme se tak společně na výměnu zásobovacích lodí u Mezinárodní kosmické stanice, posléze zamíříme na blízký východ, kde kosmické vody rozvířila zpráva Spojených arabských emirátů o jejich kosmických plánech, a velké zprávy zakončíme informací o nové firmě, která se inovativním způsobem pokouší o stavbu vlastní rakety. Na konci nebude samozřejmě chybět souhrn menších zpráv. Přejeme příjemné čtení.

Kosmonautické kvízy 2. díl – Curiosity

První díl našeho seriálu věnovaný kvízovým otázkám sklidil u Vás, čtenářů veliký úspěch – Celkově své znalosti otestovalo necelých 500 lidí! Minulý díl se věnoval Mezinárodní vesmírné stanici, dnes se zaměříme na vozítko Curiosity, které již za pár dní oslaví druhé narozeniny na Marsu. Připravili jsme pro Vás dvacet různorodých otázek, které pokrývají velkou část širokého tématu, kterým vozítko Curiosity je. Doufáme, že se Vám bude tento kvíz líbit minimálně tak, jako ten minulý.

Roční mise Curiosity

Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není. Od přistání vozítka totiž včera uplynulo přesně 687 dní, což je jeden marsovský rok. Co všechno Curiosity během téhle dlouhé doby dokázala objasnit a na co se od ní ještě můžeme těšit? O tom všem pojednává náš dnešní článek.

Ve stopách Zvídavosti – 3.díl

Náš nepravidelný seriál Ve stopách Zvídavosti si dával v posledních týdnech a měsících dost dlouhou pauzu – minulý díl vyšel na začátku ledna! Je proto na čase odmazat dluh,který vůči tomuto seriálu máme. Opět jsme pro Vás připravili dvacet fotografií, které během své mimořádně úspěšné mise na Rudé planetě nafotilo americké vozítko Curiosity. Čeká Vás tedy taková malá prohlídka Marsu.

Kosmotýdeník 86. díl (5.5. – 11.5.2014)

Co by to bylo za nedělní poledne, kdyby na našem blogu nevyšel další díl našeho nejdéle vydávaného seriálu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí třech největších kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Čeká nás vypuštění nového ruského armádního satelitu, další vrt vozítka Curiosity a na závěr si necháme odklad startu soukromé rakety Falcon 9, která má na oběžnou dráhu vynést šest malých telekomunikačních satelitů nové generace a nakonec se ještě pokusit o měkké dosednutí do oceánu.

Kosmotýdeník 84. díl (21.4. – 27.4.2014)

Sedm dní uplynulo jako voda a opět se setkáváme u řádek kosmotýdeníku, který shrnuje to nejzajímavější, co se událo v uplynulém týdnu v kosmonautice. K nedělnímu obědu se tedy podíváme na tři velká témata. Nejdříve oslavíme dvacet sedm let fungování Hubblova kosmického dalekohledu, následně se přesuneme na Mars a podíváme, co aktuálně provádí vozítko Curiosity a velké zprávy uzavřeme informacemi o servisním výstupu, který provedli astronauti na ISS. Přeji příjemnou neděli a příjemné čtení.

Americko-ruské vztahy se ochlazují

Asi žádný člověk v těchto týdnech neunikl zprávám, jejichž hlavním tématem byl východoevropský poloostrov Krym. Náš blog se tomuto tématu vyhýbal, jelikož naše tématická oblast leží někde jinde. Nicméně situace nadále graduje a nyní už spor přerůstá i do dalších oblastí a nechtě nechtě si musíme připustit, že začíná ovlivňovat i kosmonautiku. Náš dnešní článek se nebude věnovat samotné Krymské krizi, to ať rozebírají jiné weby. My si dnes rozebereme aktuální dění na poli vzájemných kosmonautických vztahů mezi dvojicí největších velmocí – Ruskem a Amerikou.

Jak dlouho vlastně trvá dostat se ze Země na Mars?

Jde o jednu z nejčastějších otázek jak na webu, tak v reálu, třeba při setkání s kamarády. Bohužel se tento problém ještě více zkomplikoval po přistávacím manévru roveru Curiosity, jenž vešel ve známost jako „Sedm minut hrůzy“ a díky mohutné mediální kampani zdomácněl i v debatách laiků. Bohužel byl zaměněn čas, po který probíhalo přistání (od průletu svrchními vrstvami tenké atmosféry až po odpojení zařízení SkyCrane a usazení roveru na marsovský povrch, což činilo oněch sedm minut), s dobou prodlení signálu – latence nutné pro světlo a všechny ostatní frekvence elektromagnetického záření, aby se dostalo z povrchu Marsu k talířům pozemských trackovacích stanic. To ale bylo v tu dobu něco kolem dvanácti minut.