V roce 1995 se poprvé ocitl ve vesmíru. V té době už dobře věděl, že nejdůležitější je umět být užitečný. Nikoli přehnaně, ale velmi obezřetně. Důležité je zkrátka nedělat nic, o čem si nejsme jistí, že tím prospěje našemu úkolu. Jako správný astronaut měl již od útlého věku vždy plán a pokaždé si za ním šel. Nikomu o takových plánech neříkal, pouze urputně a trpělivě činil všechny kroky, které si myslel, že jsou nutné, aby svůj plán mohl jednou naplnit. Jednoho dne, když mu bylo devět let, vydali se s matkou přes pole k sousedovi. Soused byl jediný v okolí, kdo měl televizi a tak se u něj v obývacím pokoji sešlo hodně lidí. Mladý Chris natahoval krk, aby viděl na malou obrazovku. Zrnitý černobílý obraz ukazoval muže v bílém skafandru, jak pomalu sestupuje po žebříku. Bylo právě 20. července 1969 a lidstvo poprvé vkročilo na jiné kosmické těleso. Tehdy se Chris rozhodl, že učiní všechny možné kroky, aby se stal astronautem. Byl to vskutku bláznivý sen. Vždyť on byl Kanaďan, tedy občan státu, který