sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Program Artemis, který má vrátit člověka na povrch Měsíce a umožnit jeho dlouhodobou přítomnost na Měsíci, vloni začal úspěšnou testovací bezpilotní misí Artemis I. Nyní tedy přichází čas udělat další velký krok, kterým bude pilotovaná testovací mise Artemis II. V jejím rámci se čtyřčlenná posádka (tři zástupci NASA a jeden zástupce kanadské agentury CSA) vydají k Měsíci, který lidé opustili před více než 50 lety. Právě dnes (3. dubna) má přijít oficiální oznámení posádky, která se této výjimečné mise zúčastní. NASA TV má naplánovaný začátek přenosu na 17:00 SELČ a v tomto článku najdete vložený přehrávač tohoto přenosu. V dalších dnech vyjde na našem webu podrobnější představení nominované čtveřice.
V září 2022 pozoroval Teleskop Jamese Webba, jak americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) záměrně narazila do malé planetky, čímž došlo k historicky prvnímu reálnému testu metody planetární obrany. V dnešním článku se k tomuto pozorování vrátíme díky povídání od Stefanie Milam, vědkyně zapojené do projektu JWST z Goddardova střediska. Ta se totiž pro blog věnovaný aktualitám kolem teleskopu zavzpomínala, jak se svými kolegy připravovala toto jedinečné pozorování. Náš článek je českým překladem tohoto anglického originálu.
Před několika dny jste si mohli na našem webu přečíst článek, který vyvrací spekulace, že Teleskop Jamese Webba svými pozorováními zpochybnil teorii Velkého třesku. V dnešním článku si ale budeme povídat o skutečné revoluci, kterou tento teleskop spustil a jejíž rozsah a význam si zatím v plném rozsahu dost možná ani neuvědomujeme. Natalie Batalha toužebně čekala na data z JWST. Pár měsíců poté, co tato špičková kosmická observatoř dosáhla své oběžné dráhy, se Batalha i její výzkumná skupina z University of California ve městě Santa Cruz dočkala potvrzeného pozorovacího času, v rámci kterého mohla provést sledování několika exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd než našeho Slunce.
Americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř, Webbův teleskop (JWST) pořídila snímky bujné a detaily oplývající oblasti – ikonických Sloupů stvoření, kde v hustých pracho-plynných mracích vznikají nové hvězdy. Tyto trojrozměrné pilíře připomínají kamenné formace, ale navzdory tomu jsou tvořeny mnohem jemnějším a lépe průchodným médiem. Tyto sloupy tvoří chladný mezihvězdný prach a plyn, které se v infračerveném záření jeví poloprůhledné. Nově vznikající protohvězdy dominují snímku z kamery NIRCam. Vidíme je jako jasně červené kuličky, které zdobí typické difrakční hroty. Tyto hvězdy se nachází mimo prašné Sloupy. Když se v pilířích plynu a prachu vytvoří oblasti s dostatečnou hmotností, začnou se pod vlastní gravitací hroutit, pomalu se zahřívají a nakonec vytvoří nové hvězdy.
Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.
Už jen dny zbývají do 12. července, kdy budou zveřejněny první vědecké snímky a spektra z Teleskopu Jamese Webba. Je tedy čas odpovědět na otázku, jak vlastně observatoř najde svůj cíl a dokáže se na něj zaměřit. Tady přichází na scénu příspěvek Kanadské kosmické agentury CSA (Canadian Space Agency), přístroj FGS (Fine Guidance Sensor), který byl postaven právě za tímto účelem. Nedávno se mu podařilo zachytit výhledy na hvězdy a galaxie, které krásně ukazují, co budou schopny palubní přístroje JWST odhalit v následujících týdnech, měsících a letech.
Dalekohled Jamese Webba je společným projektem Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Jeho vývoj byl zahájen v polovině 90. let a dokončen byl v roce 2016, kdy započaly rozsáhlé zkoušky. Patrně všichni máme v paměti jeho úspěšný start na raketě Ariane 5, který se odehrál na 1. svátek vánoční roku 2021. Po dosažení cílové oběžné dráhy v libračním bodě L-2 započalo rozkládání, dochlazování a kalibrace všech přístrojů. Tato fáze je v současné chvíli však již za námi a 12. července roku 2021 bychom se měli dočkat prvních barevných vědeckých snímků. Přednášejícím, který by nám měl dnes tento dalekohled představit blíže, je pan RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena na půdě Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.
V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.
Mnoho z vás se v nejrůznějších diskusích často ptá na otázky spojené s nejnovějším vesmírným dalekohledem Jamese Webba, ale nikdo nemůže znát odpověď úplně na všechno a některé zajímavé zůstávaly dokonce bez odezvy. Proto jsme se obrátili na zdroje nejpovolanější a pokusíme se odpovědět na řadu všemožných věcí spojených právě s tímto teleskopem. Jelikož je jich opravdu hodně, rozhodli jsme se rozdělit je na několik po sobě jdoucích dílů, které budou vycházet každé pondělí deset minut po půlnoci, tak jak jsou naši pravidelní čtenáři již zvyklí. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý z dalších dílů série o JWST.
Před několika desítkami minut jsme byli společně svědky startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Ta z Francouzské Guyany vynesla nejsložitější a také nejdražší kosmický teleskop všech dob. Dalekohled Jamese Webba se úspěšně oddělil od horního stupně nosiče a nyní je na cestě do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Ten se nachází 1,5 milionu kilometrů od Země směrem dále od Slunce. Sem by měl Webbův teleskop dorazit za 29 dní, ale během té doby bude probíhat mimořádně náročný proces postupného rozkládání teleskopu. Ten totiž musel být složen jako origami, aby se vešel do nákladového prostoru Ariane 5. V tomto článku budeme sledovat aktuální dění kolem procesu rozkládání. Na jednom místě tak najdete všechny novinky, které se tohoto tématu týkají, abyste nemuseli pátrat všude po webu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
