Geost
Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.
Čínská provincie Kuang-tung na jihu země usiluje o vytvoření plně integrovaného ekosystému pro komerční letectví a kosmonautiku.
Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.
Společnost Viridian Space Corp. získala od amerického letectva ocenění AFWERX ve výši 1,25 milionu dolarů za technologii elektrického pohonu pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO).
Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.
Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.
Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.
Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden je za námi a před vámi je v nedělní poledne předloženo aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na otevírání lunárního vzorku horniny z mise Apollo 17. Dále se zaměříme na další odklad povolení FAA pro kosmodrom Boca Chica, anebo nové jméno pro nový exemplář lodě Crew Dragon. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dánský astronaut Andreas Mogensen se dočkal letové nominace na dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Očekává se, že by jakožto pilot lodi Crew Dragon mohl odstartovat v blíže neupřesněném termínu mezi polovinou roku 2023 a začátkem roku 2024 na misi Crew-7, do které je nominována také Američanka Jasmin Moghbeli a Kanaďan Jeremy Hansen, které čeká kosmická premiéra. Andreas kromě toho dostal i nominaci do záložní posádky mise Crew-6. Mogensenovu nominaci 24. března oznámil ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher na národní kosmické konferenci dánského ministerstva pro vysoké školství a vědu. Andreas se tak dočká své první dlouhodobé kosmické mise. Zatím má na svém kontě pouze ani ne desetidenní pobyt na Mezinárodní kosmické stanici z roku 2015, který můžete znát také pod názvem mise Iriss.
V minulém dílu věnovaném rekapitulaci úspěchů i neúspěchů firmy SpaceX, jsme se zaměřili na rakety Falcon 1, všechny verze rakety Falcon 9, Falcon Heavy, a také nehody, které se firmě SpaceX nevyhnuly. V dnešním díle se podíváme na vývoj kosmické lodě Dragon, Dragon 2 a Crew Dragon. Dále bude řeč o pilotovaných misích, družicové konstelaci Starlink a na úplný konec se podíváme na vývoj systému Superheavy Starship, který by nás mohl jednou dopravit na Mars. Pokud jste nečetli první díl, určitě si ho přečtěte, protože tento druhý díl na něj navazuje. Teď už se ale pojďme podívat na kosmickou loď Dragon.
Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Miliardář Jared Isaacman, který uhradil veškeré náklady historicky první kosmické mise, jejíž posádka byla vloni na podzim složena pouze z amatérů, oznámil 14. února nové plány. Ty počítají s až třemi lety dojednanými u SpaceX. Soukromě financovaný program pojmenovaný Polaris má obnášet hned několik zajímavých aspektů, přičemž nade všemi ční první komerční výstup do volného kosmického prostoru, ale i pilotovaná výprava v lodi Starship. První mise tohoto ambiciozního programu by se měla odehrát už letos během listopadu či prosince a využije se při ní nosná raketa Falcon 9 a loď Crew Dragon.
Vážení čtenáři, chtěl bych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítat v novém roce 2022. V minulých dnech jsme Vás ve dvou článcích seznámili s nejočekávanějšími momenty, které nás mají v roce 2022 potkat a nyní přichází čas na rekapitulaci roku právě skončeného. Také tentokrát téma rozdělíme do dvou samostatných článků – první, který vychází dnes, bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou, druhý, který nás čeká v pondělí, zrekapituluje kosmonautiku nepilotovanou. V obou okruzích se toho stalo opravdu mnoho a proto v článcích nebudou chybět statistiky či grafy, které dokáží jednoduše vystihnout stav popisovaného tématu.
Zatímco včera jsme se seznámili s důležitými momenty, které se v bezpilotní kosmonautice chystají na rok 2022, dnes nás čeká podobný výhled, který však bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou. Do této kategorie však zařadíme také bezpilotní mise, které se však pilotované kosmonautiky týkají – jedná se o starty bezpilotních lodí vstříc kosmickým stanicím, ale také o vypuštění nových modulů. Poslední den roku 2021 tedy zahajujeme přehledem dění, které se očekává na Mezinárodní kosmické stanici a také na modulární čínské stanici, která dostala označení Tiangong.
Tento týden přinesl nejen řadu startů, ale třeba i nové americké kosmonauty. V aktuálním přehledu toho nejzajímavějšího, co v kosmonautice přineslo právě uplynulých sedm dní, se proto v hlavním tématu zaměříme na deset nových kandidátů na kosmonauty NASA. V dalších tématech si zopakujeme nedávný start rakety Electron, první Rusku, která se vypraví do kosmického prostoru v americké soukromé pilotované lodi, či se podíváme na turisty, kteří aktuálně pobývají na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Šéf Roskosmosu, Dmitrij Rogozin, oznámil, že na misi Crew-5 příští rok na podzim poletí Anna Kikina. Na oplátku má v Sojuzu letět americký astronaut. 8. prosince 17:20
Dříve známé Američany Kjella Lindgrena a Roberta Hinese s Italkou Samanthou Cristoforetti doplnila Američanka Jessica Watkins. Mise by měla odstartovat z rampy 39A v dubnu 2022. 16. listopadu 21:50
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
