NASA uvedla, že použije Crew Dragon pro misi Crew-10 k ISS, která je plánována na únor 2025, tak pro misi Crew-11 naplánovanou na červenec. Důvodem je vyhodnocení zda bude nutné provést další zkušební let kosmické lodi Starliner.
NASA po jednáních s firmami Boeing a SpaceX oznámila své plány na mise, které příští rok zamíří k Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Ačkoliv tyto mise budou potřebovat ještě hodně času na přípravu, agentura očekává, že příští rok bude na oběžné dráze probíhat mnoho činností. Je proto potřeba naplánovat jednotlivým týmům pro dané mise časová okna, na která se budou moci zaměřit v závislosti na technické připravenosti a provozu na stanici.
Včera večer našeho času jsme sledovali start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Crew Dragon, ve které byli netradičně pouze dva astronauti – Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Dnes před půlnocí nás bude čekat připojení mise Crew-9 k Mezinárodní kosmické stanici, které je naplánováno zhruba na 23:30 SELČ. Původně jsme Vás v tomto článku chtěli pozvat i k pondělnímu dopolednímu startu Falconu 9 s družicemi OneWeb, ale ten byl (stejně jako ostatní starty Falconů 9) odložen na neurčito kvůli anomálii při deorbitačním zážehu druhého stupně z mise Crew-9.
Mice Crew-9 sice nese klasické označení, ovšem od minulých pilotovaných misí k ISS v režii SpaceX se zásadně odlišuje. Pokud jste sledovali situaci kolem pilotované testovací mise lodi Starliner, tak již přesně víte, v čem bude tato mise unikátní (pokud nebudeme počítat testovací let DM-2). Ano, na stanici ISS se tentokrát Crew Dragon nevydá se čtyřčlennou posádkou, ale pouze s velitelem Nickem Haguem a specialistou mise Alexandrem Vladimirovičem Gorbunovem. Zbylá dvě křesla zůstanou při startu volná, ovšem při návratu budou obsazena Barrym Wilmorem a Sunitou Williams, kteří se místo ve Starlineru budou vracet právě v Crew Dragonu. Další poprvé při této misi spočívá v místě startu. Vůbec poprvé se ke startu s pilotovanou kosmickou lodí využije rampa SLC-40, na které byla v minulém roce postavená obslužná věž umožňující nástup posádky.
Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Mise Polaris Dawn, při které čtveřice amatérských kosmonautů vyrazila v kosmické lodi Crew Dragon na mimořádnou misi, se připravuje na další důležitý moment. V průběhu dneška by mělo dojít k výstupu Jareda Isaacmana a Sarah Gillis do volného kosmického prostoru. Bude to poprvé, kdy si tzv. kosmickou vycházku užije někdo jiný než profesionální kosmonauti. Výstup bude také premiérou pro zbrusu nové skafandry od SpaceX. Výstup samotný se musel odložit z původně plánovaných 9:23 na 11:58 našeho času. Pokud by se to dnes nestihlo, záložní termín pro výstup je ještě během zítřka.
Dnes v 11:23 SELČ odstartovala z floridské rampy LC-39A raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Polaris Dawn má proběhnout především první amatérský výstup do volného kosmického prostoru, nebo testovací datové spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laseru. Z vědeckého hlediska je ale nejzajímavější dráha, na které bude kolem Země kosmická loď kroužit krátce po startu. Apogeum (nejvyšší bod) dráhy se má nacházet ve výšce až 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost od Země od návratu lunární mise Apollo 17 v roce 1972 a také překonání rekordu Gemini XI ze září 1966 v nejvyšší výšce oběžné dráhy pilotované kosmické lodě okolo Země. To skýtá značný vědecký potenciál a nás může těšit, že zde má naše republika své zastoupení.
Kosmická loď Starliner dopravila začátkem června na Mezinárodní kosmickou stanici dvoučlennou posádku pilotované testovací mise CFT. Barry Wilmore a Sunita Williams tu měli strávit jen lehce přes týden a pak se měli ve své lodi vrátit na Zemi. Jenže Starliner se během přibližování ke stanici potýkal s technickými problémy manévrovacích motorů na servisním modulu. Kosmická loď si proto prodloužila svůj pobyt u stanice a pozemní týmy tak získaly čas k provádění zkoušek pohonného systému. Získaná data se poté srovnávala s údaji ze zkoušek prováděných na servisním modulu na zemi, který je možné rozebrat. Cílem bylo pochopit, zda pohonný systém lodi nepředstavuje při návratu nebezpečí. Analýza dat nebyla lehká a trvala několik týdnů. Včerejší tisková konference přinesla rozřešení té hlavní otázky – jak se bude Starliner vracet. Dnes už víme, že loď od Boeingu odletí bez posádky a Barry se Sunitou se vrátí na Zemi příští rok v únoru v lodi Crew Dragon.
Čtyři lidé, kteří se již brzy vydají na historickou misi, dorazili v pondělí 19. srpna na Floridu. Pod jasně modrou oblohou a obklopení letním vlhkým ovzduším vystoupili čtyři amatérští astronauti ze svých letadel Alpha Jet, které vlastnil velitel mise Jared Isaacman. Společně s ním vyrazí na misi Polaris Dawn také bývalý pilot amerického letectva Scott “Kidd” Poteet a dvě zaměstnankyně SpaceX, řídící letecké inženýrky Anna Menon a Sarah Gillis. Tato čtveřice se jednak vydá dál než kterákoliv pilotovaná mise od ukončení programu Apollo, ale mají také provést první komerční výstup do volného kosmického prostoru.
V uplynulých letech se firmě SpaceX podařilo dopravit na oběžnou dráhu 13 pilotovaných kosmických lodí Crew Dragon, v rámci kterých se na oběžnou dráhu a zpět dostalo více než 50 členů posádek. Vznikla tak celá řada nových příležitostí pro lidi z celého světa žít, pracovat a prozkoumávat v kosmickém prostředí. Celkem 46 misí lodí Dragon dopravilo na oběžnou dráhu důležité zásoby, vědecké experimenty i astronauty na ISS, ale také otevřelo dveře k letům na oběžnou dráhu Země pro komerční astronauty. Nyní však přichází mise, jakou ještě lodě Dragon nezažily a jakou bychom dosud nenašli ani v celé historii kosmonautiky. Půjde o první pilotovaný let na polární oběžnou dráhu.
