sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Včera jsme vám přinesli článek, který rekapituloval očekávané kosmonautické události roku 2025 v bezpilotní kosmonautice. Dnes nastal čas v tématu pokračovat, ale tentokrát se zaměříme na kosmonautiku pilotovanou. I v této oblasti totiž najdeme několik zajímavých a pozornost zasluhujících momentů, na které se můžeme těšit. NASA sice před pár týdny odsunula start mise Artemis II až na rok 2026, což znamená, že rok 2025 přišel o svůj největší tahák pilotované kosmonautiky. Jak se však sami dočtete v následujících odstavcích, zajímavých misí nám stále zůstává více než dost.
NASA uvedla, že použije Crew Dragon pro misi Crew-10 k ISS, která je plánována na únor 2025, tak pro misi Crew-11 naplánovanou na červenec. Důvodem je vyhodnocení zda bude nutné provést další zkušební let kosmické lodi Starliner.
NASA po jednáních s firmami Boeing a SpaceX oznámila své plány na mise, které příští rok zamíří k Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Ačkoliv tyto mise budou potřebovat ještě hodně času na přípravu, agentura očekává, že příští rok bude na oběžné dráze probíhat mnoho činností. Je proto potřeba naplánovat jednotlivým týmům pro dané mise časová okna, na která se budou moci zaměřit v závislosti na technické připravenosti a provozu na stanici.
Včera večer našeho času jsme sledovali start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Crew Dragon, ve které byli netradičně pouze dva astronauti – Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Dnes před půlnocí nás bude čekat připojení mise Crew-9 k Mezinárodní kosmické stanici, které je naplánováno zhruba na 23:30 SELČ. Původně jsme Vás v tomto článku chtěli pozvat i k pondělnímu dopolednímu startu Falconu 9 s družicemi OneWeb, ale ten byl (stejně jako ostatní starty Falconů 9) odložen na neurčito kvůli anomálii při deorbitačním zážehu druhého stupně z mise Crew-9.
Mice Crew-9 sice nese klasické označení, ovšem od minulých pilotovaných misí k ISS v režii SpaceX se zásadně odlišuje. Pokud jste sledovali situaci kolem pilotované testovací mise lodi Starliner, tak již přesně víte, v čem bude tato mise unikátní (pokud nebudeme počítat testovací let DM-2). Ano, na stanici ISS se tentokrát Crew Dragon nevydá se čtyřčlennou posádkou, ale pouze s velitelem Nickem Haguem a specialistou mise Alexandrem Vladimirovičem Gorbunovem. Zbylá dvě křesla zůstanou při startu volná, ovšem při návratu budou obsazena Barrym Wilmorem a Sunitou Williams, kteří se místo ve Starlineru budou vracet právě v Crew Dragonu. Další poprvé při této misi spočívá v místě startu. Vůbec poprvé se ke startu s pilotovanou kosmickou lodí využije rampa SLC-40, na které byla v minulém roce postavená obslužná věž umožňující nástup posádky.
Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Mise Polaris Dawn, při které čtveřice amatérských kosmonautů vyrazila v kosmické lodi Crew Dragon na mimořádnou misi, se připravuje na další důležitý moment. V průběhu dneška by mělo dojít k výstupu Jareda Isaacmana a Sarah Gillis do volného kosmického prostoru. Bude to poprvé, kdy si tzv. kosmickou vycházku užije někdo jiný než profesionální kosmonauti. Výstup bude také premiérou pro zbrusu nové skafandry od SpaceX. Výstup samotný se musel odložit z původně plánovaných 9:23 na 11:58 našeho času. Pokud by se to dnes nestihlo, záložní termín pro výstup je ještě během zítřka.
Dnes v 11:23 SELČ odstartovala z floridské rampy LC-39A raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Polaris Dawn má proběhnout především první amatérský výstup do volného kosmického prostoru, nebo testovací datové spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laseru. Z vědeckého hlediska je ale nejzajímavější dráha, na které bude kolem Země kosmická loď kroužit krátce po startu. Apogeum (nejvyšší bod) dráhy se má nacházet ve výšce až 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost od Země od návratu lunární mise Apollo 17 v roce 1972 a také překonání rekordu Gemini XI ze září 1966 v nejvyšší výšce oběžné dráhy pilotované kosmické lodě okolo Země. To skýtá značný vědecký potenciál a nás může těšit, že zde má naše republika své zastoupení.
Kosmická loď Starliner dopravila začátkem června na Mezinárodní kosmickou stanici dvoučlennou posádku pilotované testovací mise CFT. Barry Wilmore a Sunita Williams tu měli strávit jen lehce přes týden a pak se měli ve své lodi vrátit na Zemi. Jenže Starliner se během přibližování ke stanici potýkal s technickými problémy manévrovacích motorů na servisním modulu. Kosmická loď si proto prodloužila svůj pobyt u stanice a pozemní týmy tak získaly čas k provádění zkoušek pohonného systému. Získaná data se poté srovnávala s údaji ze zkoušek prováděných na servisním modulu na zemi, který je možné rozebrat. Cílem bylo pochopit, zda pohonný systém lodi nepředstavuje při návratu nebezpečí. Analýza dat nebyla lehká a trvala několik týdnů. Včerejší tisková konference přinesla rozřešení té hlavní otázky – jak se bude Starliner vracet. Dnes už víme, že loď od Boeingu odletí bez posádky a Barry se Sunitou se vrátí na Zemi příští rok v únoru v lodi Crew Dragon.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
