Swedish Space Corp.
Společnost Swedish Space Corp. spustila novou pozemní stanici, která má poskytovat efektivní podporu provozovatelům malých družic a konstelací.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swedish Space Corp. spustila novou pozemní stanici, která má poskytovat efektivní podporu provozovatelům malých družic a konstelací.
Dnes večer by mohl proběhnout převoz prvního exemplář SuperHeavy třetí generace z montážní sekce do testovacího střediska Massey’s. Přímý přenos nabízí YouTube kanál Nasaspaceflight.
Šéf německé kosmické společnosti OHB uvedl, že má obavy z plánovaného společného evropského podniku složeného z dalších třech konkurentů, a to i přesto, že společnost vidí nové příležitosti v rostoucích evropských výdajích na vesmírné programy.
Německá společnost Dcubed, která se zabývá výrobou družicových komponentů, se přesouvá k technologii výroby ve vesmíru a sérií misí demonstruje výrobu velkých solárních panelů na oběžné dráze.
Startup Ursa Major 18. listopadu oznámil, že získal financování ve výši 100 milionů dolarů v rámci série E a zajistil další dluhové závazky ve výši 50 milionů dolarů, což společnosti poskytlo nový vlastní kapitál a přístup k vypůjčenému kapitálu v rámci expanze na americký trh s obrannými technologiemi.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
Společnost York Space Systems, dodavatel družicové konstelace nové generace pro Pentagon, učinila formální krok ke vstupu na burzu a podala dokumenty u amerických regulačních orgánů ve snaze získat přístup k kapitálovým trhům.
Společnost SEOPS, americký poskytovatel služeb v oblasti vesmírných misí, zakoupil od společnosti Isar Aerospace starty s nosnou raketou Spectrum, aby rozšířil možnosti vypouštění pro své zákazníky.
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová evropská mise Copernicus Sentinel-4 doručila na Zemi své první snímky, které zvýrazňují atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, siřičitého a ozonu. Ačkoliv jde zatím stále o předběžná měření, znamenají tyto snímky důležitý milník ve schopnostech Evropy monitorovat kvalitu ovzduší až z geostacionární dráhy ve výšce 36 000 kilometrů nad Zemí. Spektrometr Sentinel-4 pro ultrafialové, viditelné a blízké infračervené záření byl do kosmického prostoru vypuštěn v červenci 2025 na palubě družice MTG-S1. Tato duální architektura umožňuje efektivní využití družice, kombinuje na jedné platformě schopnosti meteorologické i ty potřebné pro monitoring atmosféry.
Rok 2025 představuje pro kosmický program Evropské unie další milník. Po úspěšném rozšíření programu Copernicus v podobě vypuštění projektů Sentinel-5A a Sentinel-4A má 4. listopadu vyrazit z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně družice Sentinel-1D. Jejím úkolem bude zajistit pokračování služeb pro široké spektrum koncových uživatelů na celém světě. Sentinel.-1D se přidá k družici Sentinel-1C vypuštěné v prosinci 2024. Obě družice disponují přijímači signálů družic Galileo pro přesné určení pozice na oběžné dráze, ale také nesou zařízení AIS (Automatic Identification System), které přijímá signály z plavidel. Podporuje tím povědomí o námořních oblastech i odhalování neoprávněných činností na moři. Vypuštění družice Sentinel-1D na palubě Ariane 6 odráží rostoucí schopnost Evropy umisťovat své družice na oběžnou dráhu podle vlastních podmínek, což posiluje odolnost služeb Copernicus a strategickou autonomii EU.
Čtvrtá družice z evropského programu Copernicus Sentinel 1, tedy Sentinel-1D, dorazila na letiště Félixe Ebouého, což je hlavní letiště ve Francouzské Guyaně. Odsud byla družice, stále bezpečně uložená v ochranném kontejneru, převezena do zařízení pro předstartovní přípravu na evropském kosmodromu v Kourou. Jedná se tedy o začátek startovní kampaně, která povede až ke dni startu, jehož datum zatím nebylo oznámeno. Víme však, že Sentinel-1D poletí na oběžnou dráhu ještě v letošním roce na palubě rakety Ariane 6.
Evropská kosmická agentura zveřejnila svou strategii zaměřenou na výzvy a příležitosti do roku 2040. Strategie 2040 se opírá o pět komplexních cílů, z nichž každý má přiřazeny konkrétní cíle. Těchto pět cílů ukazuje, jak důležitou roli může kosmický prostor a jeho využívání hrát ve všech aspektech života občanů v celé Evropě. Aktuální Strategie 2040 navazuje na Agendu 2025, kterou představil generální ředitel Josef Aschbacher v první den svého působení ve funkci. Některé aspekty Agendy 2025 pokračují i v nové strategii, včetně probíhající transformace ESA, jejímž cílem je zefektivnit interakci vnějších zájemců s ESA.
Družice Sentinel-1B, tedy druhý zástupce řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dokončil svůj proces přípravy na likvidaci. Ten obnášel třeba snížení oběžné dráhy, pasivaci palubních systémů a zajištění, že družice vstoupí do zemské atmosféry za méně než 25 let. Celý pečlivě plánovaný proces je ukázkou odhodlání Evropské kosmické agentury i Evropské unie přistupovat ke kosmickému provozu bezpečně a udržitelně. Zároveň díky tomu inženýři získají cenné zkušenosti pro zakončování provozu současných i budoucích družic.
Oxid dusičitý je látka znečišťující životní prostředí, která má výrazný vliv na kvalitu ovzduší, klima i biosféru. Ačkoliv družice mapují koncentrace tohoto plynu od 90. let, jejich rozlišení bývalo většinou příliš hrubé na přesnou lokalizaci jednotlivých zdrojů, jakými jsou třeba elektrárny. V nedávné studii se výzkumníci rozhodli vůbec poprvé využít snímky z evropských družic Sentinel-2 a pozorovat na nich oblaka obsahující oxid dusičitý. Tento inovativní přístup znamená významný pokrok ve sledování znečištění ovzduší.
Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, mohl být tento instrument přepraven do Francie, kde se firma Airbus postará o jeho usazení na první meteodružici MetOp Second Generation, která má startovat v roce 2025. Úkolem mise Sentinelu-5 bude měřit distribuci aerosolů a stopových plynů v atmosféře. Jde například o ozon, oxid dusičitý, oxid siřičitý, formaldehyd, glyoxal, oxid uhelnatý, či metan. Tyto plyny ovlivňují nejen vzduch, který dýcháme, ale také zemské klima. Sentinel-5 přitom vychází z vysoce úspěšné mise družice Sentinel-P (P jako precursor, tedy předchůdce), která od svého startu v roce 2017 dodala mnoho cenných informací o kvalitě vzduchu.
Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma Kosmotýdeníku se tentokrát zaměří na zajímavá data, které přinesl evropský kosmický teleskop CHEOPS, který je zaměřen na hledání a pozorování exoplanet. Díky jeho pozorování se podařilo lépe prozkoumat poměrně málo známou kategorii planet nazvanou mini-Neptuny. V dalších tématech se podíváme za posledním proběhlým výstupem z Mezinárodní kosmické stanice, či na přípravu mise Transporter-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po neobvyklých seismických poruchách v Baltském moři bylo posléze objeveno několik netěsností v podmořských plynovodech Nord Stream 1 a 2 poblíž Dánska a Švédska. Ani jeden z plynovodů v době výbuchů nepřepravoval plyn, ale přesto obsahovaly stlačený metan – hlavní složku zemního plynu, který vytryskl a vytvořil na mořské hladině široký proud bublin. Vzhledem k tomu, že nevysvětlený únik plynu vyvolává vážné pochybnosti o dopadu incidentu na životní prostředí, byla k charakterizaci úniku plynu bublajícího v Baltském moři povolána sada snímkovacích družic pro pozorování Země nesoucích optické a radarové zobrazovací přístroje. Získaná data mohou vědcům i vyšetřovatelům výrazně pomoci. ESA před několika týdny vydala shrnující článek, který je pateří i tohoto pojednání doplněném o nové poznatky. Je to další z řady ukázek využití družic v praxi.
Od 19. září letošního roku, kdy se k životu probudila sopka Cumbre Vieja, si její láva začala razit cestu skrz domy, silnice i pole. Západní část ostrova La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, tak postihla masivní destrukce. Družicová měření však i v této situaci pomáhají příslušným úřadům sledovat aktuální dění a rozhodovat o dalším postupu. Družice přitom pomáhají mnoha různými způsoby – od fotografování toku lávy, přes sledování vyvržených plynů až po vyhodnocování rizik. Soubor evropských družic z programu Copernicus Sentinel poskytuje místním týmům nenahraditelné informace.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.