ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Více než jeden měsíc poté, co severní Venezuelu zasáhly 24. června dvě zemětřesení, ukazují družicová data, že posun terénu byl větší, než se zprvu očekávalo. Vědci vytvořili mapu, která ukazuje posuny terénu. Mapa vznikla z dat naměřených radarem, který je součástí evropských družic Sentinel-1 z programu Copernicus. Ty přelétly nad pobřežím Venezuely 18. června (před otřesy) a poté 24. a 25. června (po otřesech). Měření pořízená 24. a 25. června pak byla porovnána s údaji nasbíranými 18. června a aby se zjistily změny v úrovni terénu po zemětřeseních. Radar změřil, že vertikální posun byl kolem Caracasu o 65 centimetrů.
Když se řekne kosmonautika, většině lidí se vybaví některý z nejslavnějších okamžiků dobývání vesmíru. Někdo si vzpomene na přistání Apolla 11 na Měsíci, jiný na první let člověka do vesmíru v podání Jurije Gagarina, první výstup do volného prostoru, který uskutečnil Alexej Leonov, nebo na legendární raketoplány. Jen málokdo si však uvědomuje, že také Evropa investovala v posledních desetiletích do vesmírných projektů miliardy eur a vybudovala si vlastní, a hlavně nezávislou, cestu do vesmíru. Stejně jako v případě Spojených států se i zde nabízí otázka, zda se takové investice skutečně vyplatily. Odpověď je jednoznačná – ano. Evropská kosmonautika rozhodně není jen o vědě. Za mnoha projekty stojí snaha zajistit technologickou nezávislost Evropy, vytvořit vlastní navigační systémy, sledovat stav naší planety nebo umožnit evropským družicím a sondám cestu do vesmíru bez závislosti na zahraničních partnerech. Právě tyto cíle si vyžádaly obrovské investice, které se v některých případech počítají na desítky miliard eur. V dnešním článku se proto podíváme na pět nejdražších evropských kosmických projektů všech dob. Některé z nich zná téměř každý, jiné
Z dat pořízených evropskými družicemi Sentinel-1 vznikl snímek, který zachycuje okolí Caracasu ve Venezuele. Tato oblast byla 24. června kolem 18:00 místního času, tedy přibližně o půlnoci SELČ, zasažena dvojitým zemětřesením. Deformace povrchu zachycená na níže přiloženém snímku vychází z měření družic Sentinel-1, které patří do programu Copernicus a jsou vybaveny výkonnými přístroji pro dálkový průzkum. Ty dokážou detekovat změny na zemském povrchu s milimetrovou přesností. Přiložená mapa je interferogramem odvozeným z porovnání dat družic Sentinel-1 pořízených ve dvou různých dnech: 18. června před zemětřeseními a 25. června, tedy den poté.
Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.
Nová rámcová smlouva mezi kosmickou agenturou Evropské unie EUSPA a společností Thales Alenia Space podporuje projekt European GNSS Service Demonstrator (ESD), který umožňuje hladké zavádění budoucích kosmických služeb EU a zároveň zapojuje uživatele a vývojáře. EUSPA nedávno podepsala rámcovou smlouvu s Thales Alenia Space o vývoji ESD, centralizované, modulární platformy, která má posunout vpřed evropské kosmické služby jako EGNOS, Galileo, Copernicus či GOVSATCOM/IRIS2. ESD má tvořit modulární a flexibilní pozemní a podpůrný segment schopný zvládat rozličné množství referenčních stanic a dat. Bude schopen vypočítávat opravy, zprávy nebo data, která budou šířena v reálném čase prostřednictvím různých prostředků, jako jsou GEO SiS a internet. Má také centralizovat demonstrace EGNSS a zahrnuje budoucí služby, jako jsou vysoká přesnost HAS (High Accuracy), autentizace (OSNMA, SAS), bezpečnost námořní/železniční DFMC, kosmické počasí a varování v případě nouze prostřednictvím škálovatelné infrastruktury.
Nová evropská mise Copernicus Sentinel-4 doručila na Zemi své první snímky, které zvýrazňují atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, siřičitého a ozonu. Ačkoliv jde zatím stále o předběžná měření, znamenají tyto snímky důležitý milník ve schopnostech Evropy monitorovat kvalitu ovzduší až z geostacionární dráhy ve výšce 36 000 kilometrů nad Zemí. Spektrometr Sentinel-4 pro ultrafialové, viditelné a blízké infračervené záření byl do kosmického prostoru vypuštěn v červenci 2025 na palubě družice MTG-S1. Tato duální architektura umožňuje efektivní využití družice, kombinuje na jedné platformě schopnosti meteorologické i ty potřebné pro monitoring atmosféry.
Rok 2025 představuje pro kosmický program Evropské unie další milník. Po úspěšném rozšíření programu Copernicus v podobě vypuštění projektů Sentinel-5A a Sentinel-4A má 4. listopadu vyrazit z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně družice Sentinel-1D. Jejím úkolem bude zajistit pokračování služeb pro široké spektrum koncových uživatelů na celém světě. Sentinel.-1D se přidá k družici Sentinel-1C vypuštěné v prosinci 2024. Obě družice disponují přijímači signálů družic Galileo pro přesné určení pozice na oběžné dráze, ale také nesou zařízení AIS (Automatic Identification System), které přijímá signály z plavidel. Podporuje tím povědomí o námořních oblastech i odhalování neoprávněných činností na moři. Vypuštění družice Sentinel-1D na palubě Ariane 6 odráží rostoucí schopnost Evropy umisťovat své družice na oběžnou dráhu podle vlastních podmínek, což posiluje odolnost služeb Copernicus a strategickou autonomii EU.
Čtvrtá družice z evropského programu Copernicus Sentinel 1, tedy Sentinel-1D, dorazila na letiště Félixe Ebouého, což je hlavní letiště ve Francouzské Guyaně. Odsud byla družice, stále bezpečně uložená v ochranném kontejneru, převezena do zařízení pro předstartovní přípravu na evropském kosmodromu v Kourou. Jedná se tedy o začátek startovní kampaně, která povede až ke dni startu, jehož datum zatím nebylo oznámeno. Víme však, že Sentinel-1D poletí na oběžnou dráhu ještě v letošním roce na palubě rakety Ariane 6.
Evropská kosmická agentura zveřejnila svou strategii zaměřenou na výzvy a příležitosti do roku 2040. Strategie 2040 se opírá o pět komplexních cílů, z nichž každý má přiřazeny konkrétní cíle. Těchto pět cílů ukazuje, jak důležitou roli může kosmický prostor a jeho využívání hrát ve všech aspektech života občanů v celé Evropě. Aktuální Strategie 2040 navazuje na Agendu 2025, kterou představil generální ředitel Josef Aschbacher v první den svého působení ve funkci. Některé aspekty Agendy 2025 pokračují i v nové strategii, včetně probíhající transformace ESA, jejímž cílem je zefektivnit interakci vnějších zájemců s ESA.
Družice Sentinel-1B, tedy druhý zástupce řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dokončil svůj proces přípravy na likvidaci. Ten obnášel třeba snížení oběžné dráhy, pasivaci palubních systémů a zajištění, že družice vstoupí do zemské atmosféry za méně než 25 let. Celý pečlivě plánovaný proces je ukázkou odhodlání Evropské kosmické agentury i Evropské unie přistupovat ke kosmickému provozu bezpečně a udržitelně. Zároveň díky tomu inženýři získají cenné zkušenosti pro zakončování provozu současných i budoucích družic.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.