Konec vyšetřování anomálie Raptorů
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

V současnosti asi nejkontroverznější počin NASA vzbuzuje emoce, budí rozpaky i rozhořčení. Bohužel nejen kvůli své velikosti a výkonu. Opakovaně se roky setkávám s nepochopením tohoto kosmického dopravního systému, na nějž v Americe vsadili všechno. Jedno je ovšem jisté. Raketa SLS neměla nikdy na růžích ustláno, ale to lze chápat u takto nákladného a časově náročného projektu. Jenže pouhá kritika z pohodlí domova ničemu fakticky nepřispěla. Naopak, pomohla vytvořit temný stín, který tento nosič nyní vrhá do řad laické veřejnosti, která často kosmonautiku vnímá jako rozmar, či zbytečnost. Jenže pouze lehkomyslně odsoudit tento počin NASA, jako zbytečný, není jednoduše správné. Pojďme se tedy bez růžových brýlí podívat na to, proč svět vlastně potřebuje raketu SLS?

Už od nepaměti lidé vzhlížejí ke hvězdám a své zraky upínají na noční oblohu. Na noční oblohu jejíž dominantou je z pohledu ze Země naše jediná přirozená družice – Měsíc. Už odjakživa mořeplavci z Evropy či Asie objevovali nová místa a kontinenty, lidé to prostě mají v krvi. Jenže dnes je modrá planeta z hlediska pevniny prozkoumána z každé strany, a tak lidé začali prahnout po dalším prostoru k prozkoumání. Stal se jím vesmír a na konci šedesátých let dvacátého století konkrétně Měsíc. Nyní je čas vrátit se s novou technologií a po půl století pokračovat v tom v čem jsme přestali. V průzkumu Měsíce.

Dnes bych opět na skok rád zavítal do bohatého archívu Hvězdárny a planetária Brno, které v době loňského omezení pohybu osob během loňského jara zdigitalizovalo řadu svých starších přednášek a umožnilo nám divákům shlédnout tyto starší záznamy přednášek. Záznamová technika v těch letech rozhodně nebyla dokonalá, přesto o mnoho úrovní výše, než tomu bylo na konci 20. století. Jedno mají však všechny tyto přednášky společné. Jsou zajímavé a přednášejícími jsou odborníci na danou oblast. V dnešní přednášce vystoupí bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space, pan ing. Marcel Grün. Pro své vystoupení si vybral téma kosmonautiky v novém tisíciletí. Tehdy měla kupříkladu americká kosmonautika v plánu, že na program raketoplánů naváže nový program Constellation, který přinese nosné rakety Ares I a V. Samozřejmě zmínil i finišování stavby Mezinárodní vesmírné stanice ISS a čínské plány o stavbě jejich vlastní stanice. Řeč přijde i na ruské plány s vývojem raket Angara i nových pilotovaných lodí, které by měly v budoucnu nahradit lodi Sojuz. Nejen pilotované lety však znamenají kosmonautiku, patří sem totiž i sondy a umělé družice Země.

Roky přípravy, práce tisíců lidí, investované miliardy dolarů – a na konci je (slušně řečeno) jedno velké nic. Obří kosmické programy, které nebyly dotažené do konce, sice nejsou pilíři historie, ale přesto v ní mají své místo. A rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze „slepých uliček“ se můžeme poučit. Nehledě na to, že se mnohé z nich staly „podhoubím“ dalšího směrování kosmonautiky. Navíc nám pomáhají pochopit kontext ostatních programů, které do vítězného konce dotaženy byly. A v neposlední řadě se nad nimi můžeme zasnít a na chvíli popustit uzdu fantazii. Co by bylo, kdyby…

Všem pravidelným čtenářům našeho portálu je dobře známo, že NASA se v posledních letech snaží transformovat z rutinního dopravce na nízkou oběžnou dráhu Země v agenturu, která by opět chtěla hrát první ligu v průzkumných pilotovaných výpravách za hranice zemského gravitačního pole. Tato lákavá budoucnost však doposud není jasně načrtnutá a všude se stále setkáváme s frází, že „američtí astronauti budou létat k asteroidům a jednou i k Marsu.“ Jenže jednou kdy? Bohužel pro tu druhou část fráze doposud neexistují žádné konkrétní plány ani finanční podpora. Zraky všech se tedy nadějně upírají alespoň k oné misi k asteroidu. Ovšem i ta za posledních pět let doznala několika změn k horšímu a její financování doposud také není jisté. Poslední změna nastala jen před několika dny. V dnešním článku se tedy podíváme na tento projekt známý pod názvem Asteroid Redirect Mission neboli ARM.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.