LM 400
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V současnosti asi nejkontroverznější počin NASA vzbuzuje emoce, budí rozpaky i rozhořčení. Bohužel nejen kvůli své velikosti a výkonu. Opakovaně se roky setkávám s nepochopením tohoto kosmického dopravního systému, na nějž v Americe vsadili všechno. Jedno je ovšem jisté. Raketa SLS neměla nikdy na růžích ustláno, ale to lze chápat u takto nákladného a časově náročného projektu. Jenže pouhá kritika z pohodlí domova ničemu fakticky nepřispěla. Naopak, pomohla vytvořit temný stín, který tento nosič nyní vrhá do řad laické veřejnosti, která často kosmonautiku vnímá jako rozmar, či zbytečnost. Jenže pouze lehkomyslně odsoudit tento počin NASA, jako zbytečný, není jednoduše správné. Pojďme se tedy bez růžových brýlí podívat na to, proč svět vlastně potřebuje raketu SLS?
Už od nepaměti lidé vzhlížejí ke hvězdám a své zraky upínají na noční oblohu. Na noční oblohu jejíž dominantou je z pohledu ze Země naše jediná přirozená družice – Měsíc. Už odjakživa mořeplavci z Evropy či Asie objevovali nová místa a kontinenty, lidé to prostě mají v krvi. Jenže dnes je modrá planeta z hlediska pevniny prozkoumána z každé strany, a tak lidé začali prahnout po dalším prostoru k prozkoumání. Stal se jím vesmír a na konci šedesátých let dvacátého století konkrétně Měsíc. Nyní je čas vrátit se s novou technologií a po půl století pokračovat v tom v čem jsme přestali. V průzkumu Měsíce.
Dnes bych opět na skok rád zavítal do bohatého archívu Hvězdárny a planetária Brno, které v době loňského omezení pohybu osob během loňského jara zdigitalizovalo řadu svých starších přednášek a umožnilo nám divákům shlédnout tyto starší záznamy přednášek. Záznamová technika v těch letech rozhodně nebyla dokonalá, přesto o mnoho úrovní výše, než tomu bylo na konci 20. století. Jedno mají však všechny tyto přednášky společné. Jsou zajímavé a přednášejícími jsou odborníci na danou oblast. V dnešní přednášce vystoupí bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space, pan ing. Marcel Grün. Pro své vystoupení si vybral téma kosmonautiky v novém tisíciletí. Tehdy měla kupříkladu americká kosmonautika v plánu, že na program raketoplánů naváže nový program Constellation, který přinese nosné rakety Ares I a V. Samozřejmě zmínil i finišování stavby Mezinárodní vesmírné stanice ISS a čínské plány o stavbě jejich vlastní stanice. Řeč přijde i na ruské plány s vývojem raket Angara i nových pilotovaných lodí, které by měly v budoucnu nahradit lodi Sojuz. Nejen pilotované lety však znamenají kosmonautiku, patří sem totiž i sondy a umělé družice Země.
Roky přípravy, práce tisíců lidí, investované miliardy dolarů – a na konci je (slušně řečeno) jedno velké nic. Obří kosmické programy, které nebyly dotažené do konce, sice nejsou pilíři historie, ale přesto v ní mají své místo. A rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze „slepých uliček“ se můžeme poučit. Nehledě na to, že se mnohé z nich staly „podhoubím“ dalšího směrování kosmonautiky. Navíc nám pomáhají pochopit kontext ostatních programů, které do vítězného konce dotaženy byly. A v neposlední řadě se nad nimi můžeme zasnít a na chvíli popustit uzdu fantazii. Co by bylo, kdyby…
Všem pravidelným čtenářům našeho portálu je dobře známo, že NASA se v posledních letech snaží transformovat z rutinního dopravce na nízkou oběžnou dráhu Země v agenturu, která by opět chtěla hrát první ligu v průzkumných pilotovaných výpravách za hranice zemského gravitačního pole. Tato lákavá budoucnost však doposud není jasně načrtnutá a všude se stále setkáváme s frází, že „američtí astronauti budou létat k asteroidům a jednou i k Marsu.“ Jenže jednou kdy? Bohužel pro tu druhou část fráze doposud neexistují žádné konkrétní plány ani finanční podpora. Zraky všech se tedy nadějně upírají alespoň k oné misi k asteroidu. Ovšem i ta za posledních pět let doznala několika změn k horšímu a její financování doposud také není jisté. Poslední změna nastala jen před několika dny. V dnešním článku se tedy podíváme na tento projekt známý pod názvem Asteroid Redirect Mission neboli ARM.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.