křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezi 1. a 7. říjnem obrátily evropské sondy TGO a Mars Express u rudé planety své elektronické oči k mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, která v té době prolétávala v okolí Marsu. Tyto dvě evropské sondy se k tomuto návštěvníkovi přiblížily nejblíže ze všech sond agentury ESA. Během maximálního přiblížení k Marsu, které proběhlo 3. října, se mezihvězdný cestovatel nacházel zhruba 30 milionů kilometrů od obou sond. TGO i Mars Express využily svých palubních kamer, aby sledovaly vzácnou kometu. Je však potřeba říct, že obě sondy mají kamery přizpůsobené sním kování relativně jasně osvětlených útvarů na povrchu Marsu ve vzdálenosti pár stovek až pár tisíc kilometrů od nich. Vědci si nebyli jistí, co mohou očekávat od pozorování tak slabě zářícího objektu v takové dálce. Sonda TGO pořídila s pomocí své kamery CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) sérii snímků, které obsahuje přiložený gif. Kometa 3I/ATLAS vypadá na fotkách lehce mlhavá bílá tečka pohybující se směrem dolů v okolí středu snímků. Tato tečka obsahuje jádro komety, které tvoří led a kameny, ale také je zde koma, která jádro
7. října roku 2024, tedy přesně před rokem, odstartoval z Floridy Falcon 9 s evropskou sondou Hera. Ale tento start nebyl až do poslední chvíle jasný. Kromě administrativních překážek spojeným s dočasným uzemněním Falconů kvůli anomálii při předešlém startu, se přidal i problém s počasím – na Floridu totiž směřoval hurikán. Přesto se start uskutečnil a sonda Hera si od té doby vede skvěle. Nejen na napínavý start, ale i na události z následujících 12 měsíců se zaměřilo povedené video z dílny Evropské kosmické agentury. Kromě zajímavých rozhovorů a povedených obrázků se můžete těšit i na zmínky o dalších projektech, které těží z odkazu mise Hera, jako jsou Comet Interceptor a Ramses.
Důležitý testovací kus pro chystanou evropskou vědeckou misi Comet Interceptor vznikl v Brně. Zkušební exemplář protiprachového štítu byl určen k ověření konstrukce. To, že se nejednalo o letový hardware, neznamená, že to bylo snadné. Na pracovníky firmy OHB Czechspace čekala celá řada nesnadných úkolů i výzev. Se vším se ale úspěšně popasovali a testovací kus štítu mohl vyrazit na zkoušky. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v prosinci roku 2024. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Na rok 2029 se chystá start evropské mise Comet Interceptor, která je nyní ve fázi stavby a zkoušek. Nás ale dnes nebude zajímat sonda samotná, ale její subsonda Probe B2, jedna ze dvou subsond, které se oddělí od hlavní sondy v blízkosti cílové komety. Na fotografii můžeme vidět strukturální kvalifikační model SQM (Structural Qualification Model) Probe B2. Ten se používá k ověření, zda je design subsondy dostatečně robustní a přečká třeba i namáhání při letu do kosmického prostoru. Model má stejný tvar, strukturu i hmotnost jako skutečný letový hardware, ale neobsahuje všechny jeho komponenty – chybějí třeba vědecké přístroje (ty jsou nahrazeny jednotkami simulujícími jejich hmotnost) nebo vnější nátěry.
Česká republika a její kosmický průmysl si mohou připsat další zajímavý „úlovek“. Firma OHB Czechspace sídlící v Brně totiž začíná montovat neletový exemplář prachového štítu pro evropskou sondu Comet Interceptor. Jejím úkolem bude proletět kolem komety a proto potřebuje ochranu před prachem, který jí zkříží cestu. Prachový štít se bude skládat v Brně na přelomu listopadu a prosince, přičemž práce zabere přibližně dva týdny. Štít bude ještě připojen na desku z hliníkové slitiny s rozměry zhruba 140 × 140 centimetrů, která usnadní jeho přepravu na testovací středisko.
Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.
Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.
Evropská kosmická agentura vybrala v rámci programu Cosmic Vision návrh mise Comet Interceptor, která má být zařazena do kategorie Fast (rychlý). Tuto misi mají tvořit hned tři sondy, jejichž úkol bude vpravdě unikátní – poprvé v historii navštívit „čerstvou“ kometu, nebo třeba i objekt z mezihvězdného prostoru, který sotva zahájil svou cestu Sluneční soustavou. Tato mise cílí na doposud neprozkoumané komety. Návrh počítá s průletem kolem vybraného cíle během jeho přiblížení k oběžné dráze Země. Zmíněné tři sondy mají provést simultánní pozorování z různých míst kolem komety, čímž by vznikl trojrozměrný profil tohoto objektu, který na svém povrchu ukrývá materiál, který nebyl využit při formování naší soustavy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
