sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých prvenství první zásah povrchu Marsu při misi Mars-2. Posledního
Tohle byl rozhodně týden Marsu! A dle všeho to byl teprve první pořádný týden Marsu, protože nás čeká ještě jeden pořádný meloun na dortu. Na mysli mám samozřejmě přistání vozítka Perseverance, jehož příprava a okamžiky sestupu jsou tentokrát hlavním tématem Kosmotýdeníku. Nevynecháme však ani další dění, které uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Budeme se věnovat například prvnímu letovému exempláři rakety Vulcan, nakoukneme do firmy Blue Origin a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Je nedělní poledne, čas oběda a tedy nejlepší chvíle podívat se, jak si vedla kosmonautika v uplynulém týdnu. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme do USA, kde se bohužel opět odsunul start Dalekohledu Jamese Webba. Z jakých důvodů a co ještě čeká nejočekávanější kosmickou observatoř? To bude téma hlavního článku. V dalších zprávách se podíváme na kosmodrom Boca Chica v jižním Texasu, ale také zamíříme za fotkami ze startu rakety Minotaur IV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Právě vyšel čtyř stý Kosmotýdeník, který vás jako každý týden seznámí s tím, co zajímavého se stalo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes bude hlavním tématem dokoupení dalšího křesla v Sojuzu pro amerického astronauta – proč se tak stalo a kolik to bude NASA stát? V dalších tématech se podíváme například na odložený start malé čínské rakety Kuaizhou 1A, která byla uzemněna kvůli Koronaviru, nevynecháme ani přípravy na misi DM-2 a nachystané jsou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Čína by chtěla dokončit svou kosmickou stanici v roce 2022. V nadcházejících třech letech je proto v plánu více než 10 misí nutných ke konstrukci a provozu, které zaručí získání praxe z dlouhodobých pobytů a osvojení si techniky stavby v kosmu. Poté se očekávají komplexní experimenty v prostředí mikrogravitace, pravidelné střídání dlouhodobých expedic a bezpilotní zásobovací mise. Čína už menší kosmické laboratoře provozovala v minulosti, ale nová stanice bude v mnoha ohledech složitější a novátorská. Již tento rok se dočkáme zahajovací fáze. Historicky první let rakety CZ-5B (Dlouhý pochod-5B), která poletí s prototypem kosmické lodi nové generace je stále v plánu na duben. Mise bude bezpilotní, a pokud se povede, otevře cestu i k nové kosmické stanici. Průběh plánovaného letu bude velmi podobný americké misi z roku 2014, při které byla poprvé vyzkoušena nová víceúčelová kosmická loď Orion, kterou tehdy do kosmu vynesla silná raketa Delta IV Heavy. Raketa Dlouhý pochod ve variantě 5B poletí poprvé. Novinkou je absence druhého stupně, který je nahrazen velkým aerodynamickým krytem. Nosič tak vynese náklad pouze za pomoci 4 postranních urychlovacích bloků
Týden utekl jako voda a nastává ta správná chvíle, abychom zrekapitulovali události v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako pokaždé přinese to nejzajímavější, co kosmonautika přinesla v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na pokračující přípravu dvojice astronautů, kteří se chystají na první pilotovanou výpravu lodě Crew Dragon k Mezinárodní kosmické stanici. Dále se podíváme například na nestandardní přistání čínské rakety CZ-3B, anebo na nové fotografie připravované těžkotonážní ruské rakety Angara A5. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
