Štítek ‘CNSA’

Kosmotýdeník 285 (26.2. – 4.3.)

Nejsilnější čínská raketa CZ-5 je stále uzemněna a čeká se na obnovu jejích letů. K tomu by mohlo dojít již brzy, protože se opět začaly testovat upravené hlavní motory YF-77. To bude také hlavním tématem Kosmotýdeníku. Další událostmi napěchovaný týden je za námi a je proto čas na shrnutí událostí, které se během něj děly. Krom zmíněné Číny vyrazíme i na Floridu za startem Atlasu 5 a připomeneme také odklady Falconu 9. Pokud vám to bude málo, vypravíme se i k Marsu a evropské sondě Mars Express. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.

Kosmotýdeník 281 (29.1. – 4.2.)

Těšíte se na šestého února? Pokusíme se vám takhle při neděli to čekání ukrátit. Pojďme se podívat, co se stalo v uplynulém týdnu v kosmonautice. V Kosmotýdeníku se můžete těšit na podrobný popis nákladu čínské rakety CZ-2D, která druhého února odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Vydáme se také do Japonska, kde startovala nejmenší raketa schopná vynést náklad do vesmíru. Další informace a tradiční rubriky naleznete v Kosmotýdenku samozřejmě také. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 278 (8.1. – 14.1.)

Máme za sebou druhý týden roku 2018 a z pohledu kosmonautiky to bylo neuvěřitelně našlápnutých sedm dní plný různých událostí. O mnohých z nich jsme vás již podrobně informovali, na řádcích Kosmotýdeníku se však podíváme na mnoho dalších. Například, co za úkoly má družice Arkyd-6 společnosti Planetary Resources. Podíváme se také na Mars, kde byly před týdnem nalezeny podezřelé kameny a nyní se zdá, že už známe důvody podivných tvarů, které na nich byly detekovány. Čeká nás i výlet do Číny a do Mohavské pouště. Zkrátka vám přeji příjemné čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 277 (1.1. – 7.1.)

Co přinesl první týden roku 2018 v kosmonautice? To vám představí první letošní vydání Kosmotýdeníku. Hned na začátek se vypravíme na Mars, kde byl nalezen velmi zajímavý kámen, který zrychlil tep planetárním biologům a hledačům života mimo Zemi. Po Marsu se podíváme ke společnostem ULA a Boeing, které prošly důležitým milníkem certifikace a směřují k prvnímu bezpilotnímu vypuštění lodě Starliner. Na řadu přijdou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Mise na odvrácenou stranu Měsíce

Čchang'e 3

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.

Čína letos vybere nové kosmonauty

čínská EVA

Čínská kosmická agentura CNSA má za sebou další úspěšné kroky na cestě k trvalému osídlení nízké oběžné dráhy Země. Na stanici Tiangong-2 pobývala dvoučlenná posádka po dobu 33 dní a nyní je zde připojena nová automatická zásobovací loď Tiančou-1. Ta testuje poslední klíčové prvky, které Číně chybí do skládačky k tomu, aby mohla započít stavbu své připravované modulární kosmické stanice. Orbitální stanice však nejsou jen o technologiích. Jsou také o lidech, kteří na stanici žijí a pracují. A právě proto je potřeba, aby Čína rozšířila řady svých kosmonautů. Stane se tak již letos a o tom, jaké požadavky by tito noví kosmonauti měli splňovat a kolik jich bude, se veřejně vyjádřil zástupce ředitele kanceláře pro čínský pilotovaný program a zároveň první čínský kosmonaut v historii Yang Liwei.

Putování po Nebeských palácích III.

V těchto chvílích se první posádka druhé čínské stanice Tiangong 2 snaží dokázat, že čínské technologie a zkušenosti s vesmírnými lety jsou schopny dosáhnout dlouhodobého bezpečného pobytu ve vesmíru. To, co jiné mocnosti nabírali před čtyřiceti lety nyní, musí Čína dohánět ve spěchu. A tak teprve jejich druhá stanice již disponuje mnoha pokusnými technologiemi, které by měly umožnit již za pár let umístit na orbitu dlouhodoběji udržitelnou vícemodulovou stanici. Pojďme se v posledním dílu krátkého seriálu o stanici Tiangong-2 podívat právě na tyto technologie.