sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Vesmírné síly převezmou do 1. října kontrolu nad všemi vesmírnými misemi, které v současnosti zajišťují jednotky Národní gardy letectva.
Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.
Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.
Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejhustěji obydlená místa planety, tedy vysoce urbanizované městské aglomerace na východním pobřeží USA, v západní Evropě a v Číně, denně zkonzumují nesmírné množství elektrické energie, která může být vyrobena několika způsoby. Tradiční fosilní zdroje jsou trvale neudržitelné a každý, kdo má trochu rozumu, se snaží je co nejdříve nahradit. Obnovitelné neboli zelené zdroje, jak jsou v současné době nazývány, jsou sice trvale udržitelné, avšak prozatím neposkytují dostatečný výkon pro mnohamilionové megalopole a také je nutné je co nejvíce kombinovat kvůli jejich nestabilitě. Posledním velkým hráčem je energie jaderná, která sice bezpečně pokryje požadovanou spotřebu, avšak má mnoho odpůrců, kteří se bojí o životní prostředí a bezpečnost obyvatelstva. Jak takové dilema vyřešit? Pomohlo by snad přesunutí tohoto problému mimo naši planetu? Co kdybychom postavili obří elektrárnu na oběžné dráze?
V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.
O tom, že čínská kosmonautika příliš nehledí na bezpečnostní předpisy při vytyčování střeleckých prostorů svých kosmických raket už toho bylo napsáno mnoho. Přesto každá další zpráva, která tohle tvrzení potvrzuje, dokáže překvapit. Raketa Čchang-čeng 4C předevčírem vynesla na oběžnou dráhu tajný armádní satelit Yaogan 27. Nejednalo se o příliš důležitou misi a tak se jí většina zpravodajských server nevěnovala. Před pár hodinami ale dorazily snímky, které ukazují, že motor z prvního stupně tohoto nosiče dopadl do domu na farmě u města Ankang. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale je to další důkaz, který potvrzuje, že Čína už opravdu nutně potřebuje dokončit kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan.
Náš prázdninový seriál TOP 5 přichází se svým již čtvrtým dílem a ještě než se začneme věnovat vozítkům, či roverům, které brázdily a brázdí mimozemské světy, dovolte mi, abych Vám poděkoval za skvělá hodnocení dosavadních dílů. Takový úspěch jsme u tohoto seriálu opravdu nečekali. Ale teď už vzhůru na velmi specifický typ kosmické sondy. Kosmická vozítka jsou obecně mezi lidmi celkově hodně oblíbená, protože je k jejich provozu nutné úspěšné přistání, což bývá často hodně komplikované. Vozítko se navíc pohybuje, takže může stále přinášet nové a nové fotky. Díky tomu, že nefotí z oběžné dráhy, ale od objektů zájmu jej dělí pouhé desítky (často i jednotky) centimetrů, může pořizovat mimořádně detailní měření.
Pokud všechno dopadne dobře, dočkáme se v roce 2021 vypuštění společné evropsko – čínské družice pojmenované SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), tedy přeloženo do češtiny úsměv. Tento satelit má být určený pro studium vzájemných reakcí mezi slunečním větrem a ochrannou magnetosférou, která jako neviditelný štít brání naši planetu před nabitými částicemi z kosmu.
Pokud je někdo z Vás vášnivým nebo alespoň příležitostným modelářem, nejspíš se u Vás doma vyskytují nějaké modely současných či historických vesmírných lodí, raket, vědeckých sond či přistávacích modulů. Snad každý správný fanoušek kosmonautiky má doma nějaký takovýto výtvor v měřítku, které dovoluje jeho umístění na polici, do vitrínky či zavěšení pod strop. Napadlo Vás ale někdy, postavit si vesmírnou loď nebo orbitální stanici v měřítku 1:1? Partu nadšenců ze severočínské provincie Hebei ano! V malé skupince se pustili do stavby kopie první čínské vesmírné stanice Tiangong-1 o délce desíti metrů a průměru 3,35 m. Nejedná se ale o pouhou maketu. Stanice obsahuje několik funkčních zařízení. Dokončení veledíla jim trvalo čtyři měsíce a my Vám v dnešním krátkém článku jako malou zajímavost nabídneme několik fotografií tohoto modelu.
Od poloviny letošního do konce příštího roku představí Čína trojici nových kosmických nosičů CZ5, 6 a 7. Nepůjde o pouhou evoluci, ale o skutečnou revoluci: nahradí totiž prakticky všechny dnes používané kosmické rakety „Made in China“. Základem všech tří raket je nově vyvinutý motory YF100 na kerosen a kapalný kyslík. Tedy na pohonné látky, které dosud nejlidnatější země světa ve svém kosmickém programu nevyužívala. Jeho vývoj začal v roce 2000, první statické zážehy proběhly o pět let později a certifikovaný byl v květnu 2012.
Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.
Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie raket Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.
Jsou týdny, na jejichž konci se při psaní Kosmotýdeníku autor drbe na hlavě a pokládá si stále stejnou otázku „O čem mám psát“. Pak jsou naopak týdny, kdy se najednou semele tolik událostí, že by to běžně stačilo na celý měsíc. Tento týden nastala ta druhá možnost. V naší rekapitulaci uplynulého týdne nemohou chybět dvě nehody, které postihly svět kosmonautiky, třetím tématem pak bude úspěšný návrat čínské sondy Chang’e 5 T1 od Měsíce. Jelikož bylo zajímavých momentů více, můžete se těšit i na několik telegrafických mini-zpráv na konci článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
