sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na výšku měří sice „jen“ 57 metrů, ale její nosnost je úctyhodná. Na nízkou oběžnou dráhu vynese až 25 tun nákladu a na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 14 tun – Dlouhý pochod 5, raketa, která nemá konkurenci mezi tím, co doposud vytvořili zástupci Říše středu. Tento nosič se svým výkonem řadí po bok těch nejsilnějších raket, které dnes létají. Nejblíže je americké Deltě IV Heavy, ale do podobné skupiny patří i ruský Proton, nebo evropská Ariane 5. K premiérovému startu by mělo dojít dnes ve 12:00 na novém čínském kosmodromu Wenčang a my se Vám pokusíme přinést přímý přenos z celé události.
Pokud k Vašemu nedělnímu obědu patří náš pravidelný seriál Kosmotýdeník, bez kterého by Váš týden nebyl kompletní, máme pro Vás dobrou zprávu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí těch nejdůležitějších událostí, které nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se podíváme na novinky okolo vyšetřování havárie rakety Falcon 9 z 1. září a když už budeme u SpaceX, zmíníme se také o dalších drobných novinkách, které prolétly internetovým éterem. Nedělní porce kosmonautických novinek s pořadovým číslem 215 právě začíná.
Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan se v minulých dnech dočkal premiérového vývozu rakety Dlouhý pochod 5 na startovní rampu. Tedy abychom byli přesní, ono těch vývozů už bylo v historii více, ale vždy šlo jen o testovací jízdy. Nyní ale došlo k ostrému vývozu před startem. Premiérový start nejsilnějšího čínského nosiče v historii má za úkol vynést na oběžnou dráhu experimentální telekomunikační družici Shijian-17, která je vybavena iontovými motory. Otázkou zůstává, kdy se tato raketa vydá k obloze. Vývoz na rampu naznačuje, že už to nebude trvat příliš dlouho. Podle portálu spaceflightnow by ke startu mělo dojít 3. listopadu v blíže nespecifikovaném čase. Na naší subdoméně starty.kosmonautix.cz svítí u tohoto startu, že by k němu mělo dojít v 11:00 našeho času, což potvrzuje i portál launchlibrary.net. Jakmile se start přiblíží, vydáme na našem webu krátký článek s odkazy, kde je možné sledovat přímý přenos.
Osmnáctého října 2016 vstoupila na palubu stanice Tiangong 2 první posádka, kterou tvořili taikonauti Jing Haipeng a Chen Dong. Takto začal pokus Číny o nejdelší pobyt svých vyslanců na orbitě Země. Stanice Tiangong-2 je vlastně hlavně technickým demonstrátorem a demo verzí budoucí velké čínské stanice. Jako taková nemá velké vědecké cíle, ale hlavně technologický význam. Ale i přesto, nebo právě proto je velice zajímavá. Pojďme se ve druhém díle našeho krátkého třídílného seriálu podívat podrobněji na technologické řešení celé této stanice.
Za velkou náhodu můžeme považovat už jen to, pokud se uskuteční dva starty v jeden den. Jaká je však pravděpodobnost, že se sejdou dva starty raket, které od sebe bude dělit jen pár desítek minut? Minimální! A teď si ještě vezměte, že se jedná o starty, které rozhodně nemůžeme označit za běžné – Čína po třech letech vypouští pilotovanou kosmickou loď a firma Orbital ATK se vrací po dvouleté pauze. Tady se hodí citovat klasika: „Tohle se stane maximálně jednou za deset let“. Pro nás je tento souběh velkou výzvou, protože se pokusíme oba starty odvysílat v rámci jednoho přenosu.
Plynoucí čas si někdy ani neuvědomujeme. Dny jdou jeden za druhým, každý prožíváme své malé prohry, které střídají chvíle radosti, kosmonautika přináší nové objevy, plány, ale i havárie a problémy. Tento nepřetržitý proud událostí by mohl někomu připadat až příliš náročný. Leckdo může mít strach, že do rozjetého vlaku sledování událostí v kosmonautice není možné naskočit, ale není to tak. Náš seriál Kosmotýdeník může být tím správným odrazovým můstkem. I dnes jsme pro Vás připravili výčet toho nejdůležitějšího, co přineslo posledních sedm dní. Podíváme se na plány SpaceX, ale navštívíme i Čínu, Texas, nebo ISS.
Máte rádi přímé přenosy startů raket? Pak Vám začátek příštího týdne zřejmě udělá velkou radost. A pokud preferujete naše živě komentované vysílání v rámci seriálu Živě a česky, bude Vaše radost zřejmě dvojnásobná. Shodou mnoha na sobě nezávislých okolností se totiž do velmi krátkého časového úseku sešly rovnou tři velmi zajímavé starty. Během pouhých 60 hodin by se k obloze měly vydat rakety z kosmodromů ve Spojených státech, Číně a Kazachstánu. Všechny tři Vám zkusíme zprostředkovat formou přímých, česky komentovaných přenosů.
Čínská kosmonautika zažívá v posledních letech těžko srovnatelný rozvoj, který tuto zemi regulérně zasadil vedle matadorů světové kosmonautiky, jakými jsou USA, stále ještě je Rusko a ESA. Nyní se na orbitální dráze nachází dvě čínské stanice. Ta první bohužel již nekontrolovatelně padá a ta druhá čeká na první posádku. Vzhledem k tomu, jak málo informací Čína o stanicích i jejich programu uvolňuje, je obtížné k ní říci něco podrobného. To nám však nezabrání, abychom v souvislosti s první vypuštěnou pilotovanou lodí ke stanici Tiangong-2 nepředstavili třídílný seriál o této stanici. A nakonec dojde snad i na ty podrobné technické údaje.
Kosmická stanice Tiangong-2 (Nebeský palác-2) se 16. září usadila na parkovací dráze 197 × 373 kilometrů a v dalších dnech pak vlastními motory vytáhla dráhu na parametry 369 × 378 kilometrů. Vše je tedy připraveno ke startu pilotované lodi, která by měla k Nebeskému paláci vyrazit ještě v tomto měsíci. Zatím ale nevíme, kdo přesně usedne do anatomických křesel kosmické lodi Šen-čou-11 (Nebeská loď-11). V dnešním článku se pokusíme zhodnotit celou situaci a zároveň zkusíme odhadnout, kdo by mohl tvořit posádku. Čína totiž složení posádky zatím neoznámila a tak si můžeme zkusit zahrát malou detektivku.
Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
