Štítek ‘Čína’

Úspěšná premiéra nové čínské rakety

Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.

Vyroste ve vesmíru obří elektrárna?

vesmírná elektrárna

Nejhustěji obydlená místa planety, tedy vysoce urbanizované městské aglomerace na východním pobřeží USA, v západní Evropě a v Číně, denně zkonzumují nesmírné množství elektrické energie, která může být vyrobena několika způsoby. Tradiční fosilní zdroje jsou trvale neudržitelné a každý, kdo má trochu rozumu, se snaží je co nejdříve nahradit. Obnovitelné neboli zelené zdroje, jak jsou v současné době nazývány, jsou sice trvale udržitelné, avšak prozatím neposkytují dostatečný výkon pro mnohamilionové megalopole a také je nutné je co nejvíce kombinovat kvůli jejich nestabilitě. Posledním velkým hráčem je energie jaderná, která sice bezpečně pokryje požadovanou spotřebu, avšak má mnoho odpůrců, kteří se bojí o životní prostředí a bezpečnost obyvatelstva. Jak takové dilema vyřešit? Pomohlo by snad přesunutí tohoto problému mimo naši planetu? Co kdybychom postavili obří elektrárnu na oběžné dráze?

Chang’e 5 T1 pokračuje v přípravách na návrat vzorků z Měsíce

Chang'e 5 T1

V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.

Když Vám doma přistane raketový motor …

O tom, že čínská kosmonautika příliš nehledí na bezpečnostní předpisy při vytyčování střeleckých prostorů svých kosmických raket už toho bylo napsáno mnoho. Přesto každá další zpráva, která tohle tvrzení potvrzuje, dokáže překvapit. Raketa Čchang-čeng 4C předevčírem vynesla na oběžnou dráhu tajný armádní satelit Yaogan 27. Nejednalo se o příliš důležitou misi a tak se jí většina zpravodajských server nevěnovala. Před pár hodinami ale dorazily snímky, které ukazují, že motor z prvního stupně tohoto nosiče dopadl do domu na farmě u města Ankang. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale je to další důkaz, který potvrzuje, že Čína už opravdu nutně potřebuje dokončit kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan.

TOP5: Kosmická vozítka

Náš prázdninový seriál TOP 5 přichází se svým již čtvrtým dílem a ještě než se začneme věnovat vozítkům, či roverům, které brázdily a brázdí mimozemské světy, dovolte mi, abych Vám poděkoval za skvělá hodnocení dosavadních dílů. Takový úspěch jsme u tohoto seriálu opravdu nečekali. Ale teď už vzhůru na velmi specifický typ kosmické sondy. Kosmická vozítka jsou obecně mezi lidmi celkově hodně oblíbená, protože je k jejich provozu nutné úspěšné přistání, což bývá často hodně komplikované. Vozítko se navíc pohybuje, takže může stále přinášet nové a nové fotky. Díky tomu, že nefotí z oběžné dráhy, ale od objektů zájmu jej dělí pouhé desítky (často i jednotky) centimetrů, může pořizovat mimořádně detailní měření.

Evropsko-čínský úsměv

Pokud všechno dopadne dobře, dočkáme se v roce 2021 vypuštění společné evropsko – čínské družice pojmenované SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), tedy přeloženo do češtiny úsměv. Tento satelit má být určený pro studium vzájemných reakcí mezi slunečním větrem a ochrannou magnetosférou, která jako neviditelný štít brání naši planetu před nabitými částicemi z kosmu.

Fanoušci kosmonautiky si postavili vesmírnou stanici

Tiangong-1

Pokud je někdo z Vás vášnivým nebo alespoň příležitostným modelářem, nejspíš se u Vás doma vyskytují nějaké modely současných či historických vesmírných lodí, raket, vědeckých sond či přistávacích modulů. Snad každý správný fanoušek kosmonautiky má doma nějaký takovýto výtvor v měřítku, které dovoluje jeho umístění na polici, do vitrínky či zavěšení pod strop. Napadlo Vás ale někdy, postavit si vesmírnou loď nebo orbitální stanici v měřítku 1:1? Partu nadšenců ze severočínské provincie Hebei ano! V malé skupince se pustili do stavby kopie první čínské vesmírné stanice Tiangong-1 o délce desíti metrů a průměru 3,35 m. Nejedná se ale o pouhou maketu. Stanice obsahuje několik funkčních zařízení. Dokončení veledíla jim trvalo čtyři měsíce a my Vám v dnešním krátkém článku jako malou zajímavost nabídneme několik fotografií tohoto modelu.

Trio nových čínských raket pro příští čtvrtstoletí

Od poloviny letošního do konce příštího roku představí Čína trojici nových kosmických nosičů CZ­5, ­6 a ­7. Nepůjde o pouhou evoluci, ale o skutečnou revoluci: nahradí totiž prakticky všechny dnes používané kosmické rakety „Made in China“. Základem všech tří raket je nově vyvinutý motory YF­100 na kerosenkapalný kyslík. Tedy na pohonné látky, které dosud nejlidnatější země světa ve svém kosmickém programu nevyužívala. Jeho vývoj začal v roce 2000, první statické zážehy proběhly o pět let později a certifikovaný byl v květnu 2012.

Kosmotýdeník 117. díl (8.12. – 14.12.2014)

Kosmická loď Orion

Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.

Kosmotýdeník 112. díl (3.11. – 9.11.2014)

Motor AJ-26

Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie raket Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.