sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čínská kosmonautika zažívá v posledních letech těžko srovnatelný rozvoj, který tuto zemi regulérně zasadil vedle matadorů světové kosmonautiky, jakými jsou USA, stále ještě je Rusko a ESA. Nyní se na orbitální dráze nachází dvě čínské stanice. Ta první bohužel již nekontrolovatelně padá a ta druhá čeká na první posádku. Vzhledem k tomu, jak málo informací Čína o stanicích i jejich programu uvolňuje, je obtížné k ní říci něco podrobného. To nám však nezabrání, abychom v souvislosti s první vypuštěnou pilotovanou lodí ke stanici Tiangong-2 nepředstavili třídílný seriál o této stanici. A nakonec dojde snad i na ty podrobné technické údaje.
Kosmická stanice Tiangong-2 (Nebeský palác-2) se 16. září usadila na parkovací dráze 197 × 373 kilometrů a v dalších dnech pak vlastními motory vytáhla dráhu na parametry 369 × 378 kilometrů. Vše je tedy připraveno ke startu pilotované lodi, která by měla k Nebeskému paláci vyrazit ještě v tomto měsíci. Zatím ale nevíme, kdo přesně usedne do anatomických křesel kosmické lodi Šen-čou-11 (Nebeská loď-11). V dnešním článku se pokusíme zhodnotit celou situaci a zároveň zkusíme odhadnout, kdo by mohl tvořit posádku. Čína totiž složení posádky zatím neoznámila a tak si můžeme zkusit zahrát malou detektivku.
Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.
Včera se přesně na čas v 16:04 zapálilo 8 motorů na prvním stupni a urychlovacích blocích rakety Dlouhý Pochod 2F, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala druhá čínská orbitální stanice Tiangong-2. Start proběhl přesně podle plánu a stanice se usadila na nízké oběžné dráze. Už v říjnu by se k ní měla vydat první posádka, dva tchaikonauti by měli na stanici pobýt celkem 30 dní. V roce 2017 pak čeká stanici další důležitá událost – automatické spojení s nákladní lodí Tianzhou, která bude v budoucnosti zásobovat velkou čínskou modulární stanici. Ke stanici by se také měla v roce 2017 vydat druhá posádka, termín startu však ještě není známý.
Dnes by měl proběhnout dlouho očekávaný start čínské vesmírné stanice Tiangong-2. Čína většinou své starty nevysílá v přímém přenosu, dnešní mise je ale výjimkou. Televize CCTV-News potvrdila na tiskové konferenci, že bude naživo vysílat jak předstartovní přípravy, tak start samotný. K němu by mělo dojít zhruba v 16:04 našeho času, pokud půjde vše podle plánu. Tiangong-2 je jednomodulová stanice, velmi podobná svému předchůdci Tiangong-1. Hmotnost celé stanice bude pouze okolo 8,5 tuny (pro porovnání, ISS má hmotnost zhruba 420 tun) a vynese jí, stejně jako stanici Tiangong-1 a pilotované lodi Shenzhou, raketa Dlouhý Pochod 2F, která spaluje hypergolická paliva ve všech stupních. Ta bude startovat z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center, stejně jako předchozí stanice i pilotované lety.
Člověk má někdy pocit jako kdyby osud hrál nějakou podivnou zákeřnou hru se značně pokřiveným smyslem pro humor. Jak jinak si vysvětlit, že v roce 2016, který zatím neměl ani jedinou havárii nosné rakety se v jeden jediný den objevily hned dva takové případy? Náhoda umí být někdy pěkně zákeřná, o čemž se přesvědčili nejen zaměstnanci SpaceX na Floridě, ale i Číňané na kosmodromu Tchaj-jüan (náhledový obrázek nepochází z aktuálního startu, ale je archivní). Jelikož jsme havárii Falconu věnovali celý odpolední průběžně aktualizovaný článek, rozhodli jsme se nyní dát přednost čínskému neúspěchu, přičemž Falconu věnujeme velký sobotní článek s analýzou celého případu.
Kosmonautika je krásný obor, který rozšiřuje naše znalosti o vesmíru kolem nás, ale svým způsobem nás učí poznávat nás samotné. Není proto divu, že má kosmonautika tolik obdivovatelů. Ale ruku na srdce, největší část fanoušků zahořela láskou k tomuto oboru díky raketám. Nejde o nic překvapivého, vždyť pohled na několik desítek metrů vysoká a minimálně několik set tun vážící monstra, která se za hromového rámusu na sloupu dýmu a plamenů derou k obloze, musí oslovit každého, kdo alespoň trochu inklinuje k technice. Dnešní díl našeho letního seriálu se proto zaměří na nosné rakety, které nás čekají – od premiéry některých nás dělí měsíce, od jiných roky. Ale na všechny se z nějakého důvodu vyplatí čekat.
Většina lidí má Čínu v mysli spojenou s levnými, nekvalitními výrobky a nepřipadá jim možné, že by tento stát mohl učinit nějaký přelomový technický krok vpřed. V pondělí 15. srpna se to ale Číně podařilo zcela bez debat. Na oběžnou dráhu totiž z kosmodromu vzdáleného 1600 kilometrů od Pekingu putovala družice QSS, která by měla položit základní stavební kameny nového typu komunikačních technologií, které vypadají, jako kdyby k nám přišly z budoucnosti.
Kosmická loď Šen-čou 11, která by měla na konci letošního roku dopravit posádku tajkonautů na novou stanici Tiangong-2 dorazila v těchto dnech na čínský kosmodrom Ťiou-čchüan (Jiuquan Satellite Launch Center) v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Zatím se zdá, že by ke startu mohlo dojít 17. října a už nyní je jasné, že tato událost patří mezi ostře sledované momenty letošního roku. V dnešním článku Vám proto přinášíme snímky, které zachycují převoz transportních kontejnerů s jednotlivými díly kosmické lodi.
Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
