sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cina

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (3.díl)

Měsíc šedý a pustý. Přitom důvěrně známý, ale stále tajemný. Právě k němu směřuje naše budoucnost a pokračující přítomnost v průzkumu vesmíru. Všechny plánované velké projekty s ním nějakým způsobem počítají. Ať už je to stanice Gateway, program Artemis nebo čínský program Chang’e v jehož rámci se má na povrchu luny budovat mezinárodní základna. Nesmím vynechat ani Indii, která rozvíjí své schopnosti a též deklaruje, že cílem snah je přistání na Měsíci. Sny Koperníka, Keplera, Verna a dalších pomalu ožívají. Není to jen pošetilé plýtvání zdroji, je to v prvé řadě naše přirozenost a v té druhé snaha o přežití. Náš satelit vzdálený 400 000 tisíc kilometrů bude klíčové kosmické těleso pro nadcházející desetiletí a to z mnoha důvodů. Měsíc je v podstatě klíčem k rozšíření lidské přítomnosti po Sluneční soustavě. Ovšem pobyt na našem souputníkovi není vůbec jednoduchý. Čeká nás velké množství překážek a technologických výzev, kterým bude třeba čelit. Celkově budování čehokoli na povrchu bude mnohem složitější podnik než byl program Apollo. Stejně neskutečné ovšem našim předkům kdysi připadalo postavit galeonu, která byla ve své době

Nancy Roman

Kosmotýdeník 635 (11. 11. – 17. 11.)

Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na dokončovací práce na očekávaném dalekohledu Nancy Grace Roman, který bude mít stejně velké primární zrcadlo, které má například Hubbleův kosmický dalekohled. K novému přístroji konečně přibyla optická soustava, což znamená velmi důležitý milník celé stavby. V dalších tématech nás čekají informace o aktuálním stavu příprav nové komerční stanice Vast, interiér lunární Starship či přípravy na šestý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

FutureRender

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (2.díl)

Náš nebeský souputník má v historii země draka nezastupitelné místo. Objevuje se již v raných mýtech ve spojení s bohyní Čchang-e (Chang’e), jako symbol nesmrtelnosti nebo nostalgie a samoty. Předtím, než se stala bohyní Měsíce, byla Čchang-e po celé Číně proslulá svou krásou. Měla bledou kůži bílou jako mléko, černé vlasy a rty jako květy třešní. V umění je zobrazována jako půvabná mladá žena s krásnými ozdobami ve vlasech. Asi nejstarší písemná zmínka o této proslulé měsíční bohyni pochází z textu Kuej-cchang, podle kterého si Čchang-e vzala lék nesmrtelnosti a odlétla na Měsíc. Podle některých převyprávění ji k tomu vedlo sobectví, podle jiných touha zvrátit trest v podobě smrtelného života, který jí byl dříve udělen Nefritovým císařem za to, že v jeho službách rozbila vzácnou konvici. Silný kulturní dopad je podobný tomu západnímu, který se v kosmonautice inspiroval hlavně řeckým a římským odkazem. Čína po své měsíční bohyni tedy pojmenovala celý program věnovaný průzkumu šedého světa. Krásná nymfa je známá také tím, že na Měsíc nevystoupala sama, ale se svým mazlíčkem králíkem YuTu. U nás je

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (1.díl)

3. května 2024 byla na špici rakety Dlouhý pochod 5 do vesmíru vynesena složitá a významná sonda Chang’e-6. Úspěšně odebrala vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravila je zpět na Zemi. Tato mise a další dosažená prvenství v kosmonautice, dále posilují plány Číny stát se do roku 2045 vesmírnou supervelmocí. Již nyní existuje dostatek indicií a co je nejdůležitější? Nechybí ani politická vůle. Zatímco jinde ve světě se priority mění a průzkum vesmíru se často odsouvá a to zejména velké projekty. Třeba dobytí Marsu by totiž stálo nemalé prostředky a zatím není žádná velmoc ochotná je skutečně investovat. Další stránkou je úsilí a technická připravenost, která sice existuje, ale pořád máme jako lidstvo mezery. Čínský vesmírný program začal sice později, ale své konkurenty země draka postupně dohání a v některých ohledech je již dokonce napřed.

ShenZhou 19

Kosmotýdeník 633 (28. 10. – 3. 11.)

Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Intelsat-33e

Kosmotýdeník 632 (21. 10. – 27. 10.)

I v dalším týdnu se v kosmonautice děla řada zajímavých věcí, které vám jako vždy shrne pravidelné týdenní shrnutí, které na Kosmonautixu už více jak deset let vychází vždy v neděli v poledne. Hlavní téma je tentokrát trochu nepříjemné. Už na konci předešlého týdne došlo na geostacionární dráze k rozpadu telekomunikační družice Intelsat 33e. Cenná a velmi omezená oběžné dráha tak čelí růstu kosmického odpadu. Problematických je však více věcí. V dalších tématech se můžete těšit na jednu zajímavou informaci o družici GRBBeta, přistání pilotovaného Dragonu z rekordně dlouhé mise, anebo třeba na přípravu na šestý integrovaný let super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

Kosmotýdeník 624 (26. 8. – 1. 9.)

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.

Hyperbola-1 opět selhala

Čínská raketa Hyperbola-1 (setkat se můžete také s označením Shuang Quxian-1, případně zkratkou SQX-1) neměla zatím moc dobrou bilanci. Startovala zatím šestkrát a z toho v polovině případů selhala. Dnes v 1:40 našeho času odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan na svou sedmou misi, v rámci které měla na sun-synchronní oběžnou dráhu dopravit trojici meteorologických družic Yunyao-1. Sedmý start raketyHyperbola-1 však také neskončil úspěšně. Během fungování čtvrtého stupně se objevila anomálie, která způsobila, že raketa havarovala připsala si již čtvrté selhání.

Dlouhý pochod 7A vynesl komunikační družici

Dnes ve 13:57 zaburácely na rampě LC-2 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan motory rakety Dlouhý pochod 7A. Na oběžnou dráhu se dostala telekomunikační družice Zhongxing 3A, ale někdy se můžete setkat také s názvem ChinaSat 3A. Start byl úspěšný a družice dosáhla plánované dráhy. Jejím úkolem bude z geostacionární oběžné dráhy poskytovat služby spojené s přenosem hlasu, dat, ale i rozhlasového a televizního vysílání. Podle zpravodajské agentury Xinhua se jednalo o 526. start rakety z rodiny Dlouhý pochod.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.