sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Vesmírné síly převezmou do 1. října kontrolu nad všemi vesmírnými misemi, které v současnosti zajišťují jednotky Národní gardy letectva.
Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.
Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.
Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu věnuje návratu čtyřčlenné posádky mise Crew-10, která se v sobotu vrátila z pětiměsíčního pobytu na ISS. V dalších tématech se můžete těšit na plány ohledně využívání lodi Dragon na zvýšení dráhy ISS, test systémů čínského lunárního landeru či pokrok při výrobě prvního modulu stanice Axiom. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené jméno mise první členky nového oddílu evropských astronautů, která se vydá na dlouhodobou misi na ISS. V dalších tématech nás čeká start a přistání japonské rakety od japonské společnosti Honda, statický zážeh opakovatelně použitelného a ocelového prvního stupně čínské rakety Zhuque-3, či na explozi Starship S36. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Stratégové z Číny se v posledních letech pokouší zopakovat všechny hlavní úspěchy v kosmonautice, kterých dosáhly USA a Sovětský svaz. Plánovaná čínská pilotovaná mise na Měsíc připomíná mise z programu Apollo s cílem zanechání vlajky a stop na Měsíci, sběru vzorků a jízdy lunárním roverem. Důvodem, proč se v Číně rozhodli použít pro své první přistání na Měsíci menší nosnou raketu CZ-10 a nečekat na vyvíjenou superraketu CZ-9, je snaha o přistání už v tomto desetiletí. Tím však vyvolali nový závod o Měsíc. Ve Spojených státech v něm jde o návrat amerických astronautů na povrch našeho přirozeného souputníka dřív, než se na něj poprvé dostanou čínští kosmonauti.
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned čtyři starty, jejichž společným jmenovatelem je, že proběhly z Číny. V dalších tématech nás čeká třeba nově představený kosmický tanker, který plánuje společnost Blue Origin, či schválení letu Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čína úspešne vypustila dňa 21.5.2025 o 6:05 hod. SELČ šesť družíc určených na DPZ pomocou rakety Kinetica-1 z kozmodrómu JSLC.
Čína pracuje na tom, aby koncem května vypustila svou druhou misi Tianwen pro hlubší vesmír, která bude studovat jak blízkozemní planetku, tak i kometu z hlavního pásu planetek. Momentálně na kosmodromu Xichang v jihozápadní Číně probíhá integrace sondy Tianwen-2 s nosnou raketou Dlouhý pochod 3B, což agentura CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) oznámila 18. května s tím, že start je naplánován před koncem května. Podle uzavírek letového prostoru se zdá, že se čtyřhodinové startovní okno (18:00 – 22:00) otevře 28. května. Záložní startovní okna jsou naplánována na 29. a 30. května.
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
