Chang’e 6

  • Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

    Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

    Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2024 (09.07.2024) online přednáška v 18:00

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2024 (09.07.2024) online přednáška v 18:00

    Nastal čas prázdnin a také  dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen.  Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer.  Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli pozorovat start nosiče z rodiny raket Delta. Tyto rakety tu s námi byly předlouhých 64 let. O několik dní později jsme po tříleté odmlce mohli také sledovat start ruské rakety Angara A5. Tento měsíc sebou také přinesl prezentaci šéfa SpaceX, Elona Muska, který nám přednesl plány SpaceX nejen na využití a budoucnost raket Starship. Tímto se pomalu posouváme do měsíce května, kdy jsme mohli sledovat start čínské měsíční sondy Chang’e 6, která měla za úkol přinést vzorky měsíční půdy z odvrácené strany. Také jsme mohli sledovat několikeré odklady pilotované lodi firmy Boeing, Starliner, která se od počátku května chystala ke svému prvnímu startu. Snad moc nepředběhnu budoucnost, když již teď prozradím, že úspěšného startu jsme se dočkali…

  • Vesmírné výzvy – Červen 2024

    Vesmírné výzvy – Červen 2024

    I červnové Vesmírné výzvy zahájí čínská měsíční mise Chang’e 6, tentokrát to bude průběh mise a přílet se vzorky z odvrácené strany Měsíce. Další událost také patřila k hojně sledovaným a sice test Super Heavy + Starship, označený jako IFT-4. Dále koukneme na start pilotované testovací mise lodi Starliner, která se vydala vstříc ISS. Pak nás čeká příprava premiérové rakety Ariane 6P a starty misí GOES-U, NROL-186, Astra-1P a SVOM. Vesmírné výzvy neopomenou ukázat též problémy amerických výstupů do volného prostoru a připojení lodi Progress MS-27 k ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Kosmotýdeník 615 (24. 6. – 30. 6.)

    Kosmotýdeník 615 (24. 6. – 30. 6.)

    Nedělní poledne je již tradičně chvílí, kdy si připomeneme nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Falcon Heavy, návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce, změny v nákladu druhého letu Vulcanu či první a velmi zajímavá analýza vzorků z Bennu. To jsou témata, která utvářela kosmonautiku v minulých dnech. My se navíc v hlavním tématu podíváme na rozpad ruské družice Resurs P1, která se nachází na nízké oběžné dráze. Těšit se můžete i na další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vyjmutí kontejneru se vzorky od Chang’e 6

    Vyjmutí kontejneru se vzorky od Chang’e 6

    Včerejší přistání návratového pouzdra zakončilo hlavní fázi čínské mise Chang’e 6. Po kontrole pouzdra a přípravě na jeho přesun do civilizace mohlo celé pouzdro zamířit do Pekingu. Tady bylo dnes před zraky novinářů otevřeno a poté došlo k opatrnému vyjmutí kontejneru, ve kterém se nachází vzorky samotné. Právě toto pouzdro si mezi sebou na oběžné dráze předaly vzletový a orbitální modul sondy Chang’e 6. Dalším významným krokem bude zvážení vzorků. Teoretické maximum jsou dva kilogramy, ale reálně se očekává o něco méně. Konstrukčně velmi podobná sonda Chang’e 5 dopravila v roce 2020 na Zemi 1 731 gramů vzorků.

  • První vzorky z odvrácené strany Měsíce jsou na Zemi

    První vzorky z odvrácené strany Měsíce jsou na Zemi

    Čínská kosmonautika se opět zapsala do historie! Mise Chang’e 6 dokázala 25. června ráno našeho času dopravit na Zemi vzorky odebrané na tajemné odvrácené straně Měsíce. Nejenže se nikdy dříve nic podobného nepodařilo, ale dokonce v historii nenajdeme žádnou misi, která by se o takový milník pokusila. Onen historický okamžik nastal v 8:07 našeho času, kdy návratové pouzdro dosedlo na padáku do autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tomuto úspěchu ale předcházela celá řada kritických kroků, které nesměly selhat. Samotná sonda Chang’e 6 byla tvořena čtyřmi základními moduly – lunárním landerem, návratovým pouzdrem, orbiterem a vzletovým modulem.

  • První detekce negativních iontů na Měsíci

    První detekce negativních iontů na Měsíci

    První přístroj Evropské kosmické agentury, který přistál na Měsíci, zaznamenal přítomnost negativně nabitých iontů na povrchu Měsíce, které zde vznikají interakcí se slunečním větrem. Evropští experti, kteří se starají o přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) potvrdili úspěch své vědecké mise, která se vydala na odvrácenou stranu Měsíce na palubě čínské sondy Chang’e 6. Objev nové složky plazmatu na povrchu Měsíce otevírá nové brány ke studiu kosmické fyziky, ale i pro pilotované a robotické mise v éře obnoveného průzkumu Měsíce.

  • Kosmotýdeník 612 (3.6. – 9.6.)

    Kosmotýdeník 612 (3.6. – 9.6.)

    Některé týdny jsou kosmonautikou obzvláště napěchované a to byl příklad i toho, který právě končí. V pravidelném týdenním souhrnu těch nejzajímavějších informací, tak bylo rozhodně z čeho vybírat. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřeno na čínskou lunární misi Chang’e 6, jejíž vzletový modul se na oběžné dráze úspěšně setkal s orbitálním modulem, kterému předal vzorky z povrchu. Budeme se samozřejmě věnovat také první pilotované misi lodi Starliner a vynechat nelze ani čtvrtý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Chang’e 6 přistála na odvrácené straně Měsíce

    Chang’e 6 přistála na odvrácené straně Měsíce

    Přistávací modul čínské sondy Chang’e 6 úspěšně přistál na odvrácené straně Měsíce. Došlo k tomu v noci na neděli 2. června a vzápětí začal tento robotický vyslanec lidstva pracovat na přípravách ke sběru jedinečných lunárních vzorků. Sonda přistála v 0:23 našeho času a čínská kosmická agentura CNSA poté tuto zprávu vyslala do světa. Lander mířil do jižní části kráteru Apollo, který se nachází z pánvi South Pole – Aitken (SPA) na odvrácené straně Měsíce. Toto přistání je kriticky důležité k tomu, aby se na Zemi dostaly vzácné a vědecky nedocenitelné lunární vzorky, které bude čekat pečlivá analýza. Ostatně soubor doporučení pro NASA od expertů z akademie věd na další desetiletí označil dopravu vzorků ze SPA na Zemi za úkol s nejvyšší vědeckou prioritou.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗