Guowang
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
Americké vesmírné síly se připravují na vypuštění prvních družic určených k poskytování komunikačních služeb v rámci konstelace Tracking Layer Tranche 1 na LEO. Mise, jejíž zahájení je naplánováno nejdříve na 10. září, ponese 21 družic vyrobených společností York Space Systems.
Startup DeepSat z jižní Kalifornie získal kontrakt od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů na vývoj monitorovacích kapacit na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO).
Společnost Urban Sky, která se zabývá stratosférickými lety balónů, získala od amerického letectva kontrakt na podporu vývoje technologií, které umožní malým balónům doplňovat nebo nahrazovat družice.
Britská vláda oznámila plány na začlenění Britské kosmické agentury do Ministerstva pro vědu, inovace a technologie. Představitelé průmyslu uvedli, že tento krok by mohl zefektivnit britskou vesmírnou politiku, ale zároveň varovali, že by mohl ohrozit transparentnost a odvést pozornost od nadcházejících evropských rozhovorů o financování vesmírných programů.
Dodavatel vládních služeb, společnost Amentum, oficiálně zahájila provoz na kosmodromech Cape Canaveral a Vandenberg poté, co konkurenční společnost RGNext stáhla svou právní námitku.
Společnost SpinLaunch oznámila nové financování ve výši 30 milionů dolarů pro společnost na podporu rozvoje její konstelace širokopásmového připojení.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space byla vybrána k dodání šesti jednotek pohonu solárních panelů, prodávaných pod názvem SARA. Jednotky jsou určeny pro nadcházející misi cubesat společnosti Blue Canyon Technologies.
Společnost Firefly Aerospace podepsala dohodu o studiu potenciálních startů své rakety Alpha z nového japonského komerčního kosmodromu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Návratová mise na Měsíc Chang’e 5 je předběžně stanovena na konec roku. Sonda by měla odebrat až 2 kg vzorků a dopravit je na Zemi. Zdroj 14. ledna 21:51
Nejsilnější čínská raketa CZ-5 je stále uzemněna a čeká se na obnovu jejích letů. K tomu by mohlo dojít již brzy, protože se opět začaly testovat upravené hlavní motory YF-77. To bude také hlavním tématem Kosmotýdeníku. Další událostmi napěchovaný týden je za námi a je proto čas na shrnutí událostí, které se během něj děly. Krom zmíněné Číny vyrazíme i na Floridu za startem Atlasu 5 a připomeneme také odklady Falconu 9. Pokud vám to bude málo, vypravíme se i k Marsu a evropské sondě Mars Express. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.
Čínská mise pro odběr vzorků se odkládá až na září 2018. Důvodem odkladu je vyšetřování nehody zatím poslední rakety Dlouhý pochod 5. 1. října 10:58
Doporučujeme Vám animaci průběhu mise Čchang’e 5 s anglickými titulky – start už letos! 14. června 18:06
Čína potvrdila MÍSTO přistání Čchang’e 5, kterým bude původně vulkanická oblast Mons Rümker v severní části Oceánu bouří. Start už v listopadu. 8. června 12:08
Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.
Máme za sebou týden, který se jistě zapsal do dějin kosmonautiky. V hlavním tématu se budeme věnovat podrobnějšímu rozboru posledních okamžiků mise Rosetta, která v pátek dopadla na jádro komety 67P. Zamíříme také na Nový Zéland za firmou Rocket Lab, která nainstalovala svoji vypouštěcí rampu. V Číně zase chystají misi s odběrem vzorků z odvrácené strany Měsíce. To a více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
