Sonda Chang´e 5 uskutočnila ďalší korekčný manéver
O 14:06 hod. UTC sonda Chang´e 5 uskutočnila manéver TCM-2 zapálením dvoch motorov o ťahu 150 N na šesť sekúnd. 25. novembra 17:15
O 14:06 hod. UTC sonda Chang´e 5 uskutočnila manéver TCM-2 zapálením dvoch motorov o ťahu 150 N na šesť sekúnd. 25. novembra 17:15
Sonda Chang´e 5 uskutočnila 1. korekčný manéver o 14:06 hod. UTC. 24. novembra 16:45
Druhý stupeň rakety Dlouhý pochod 5 provedla svůj druhý zážeh a sestava zamířila k Měsíci. Sonda se následně oddělila od horního stupně. 23. listopadu 22:16

Vzhledem k termínům startů raket v posledních dnech jsou již fanoušci kosmonautiky jistě přeborníci v ponocování a dnes se jim to bude opět hodit. V rozmezí pouhých šesti hodin bychom se měli dočkat hned dvou zajímavých startů. Ještě v pondělí ve 21:15 SEČ bychom se měli dočkat startu nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5, která k Měsíci vynese sondu Chang’e 5 určenou k dopravě lunárních vzorků na Zemi – zatím se zdá, že by měl být k dispozici originální přenos! Druhé vysílání nás čeká už v úterý brzy ráno – ve 3:34 by mohl odstartovat Falcon 9 s 15. várkou ostrých družic Starlink. Při této misi bude vůbec poprvé použit první stupeň posedmé. Start však zatím není oficiálně potvrzen.

Na kozmodróme WSLC (Wenchang Spacecraft Launch Center) sa uskutočnil vývoz v súčasnosti najtažšej čínskej rakety CZ-5, ktorej užitočné zaťaženie tvorí mesačná sonda Chang´e 5. Nosič ťažký 878 ton, cestu na štartovaciu rampu LS-101 (Launch Site) absolvoval v pondelok večer počas dvoch hodín. Štart Chang´e 5 ťažkej 8,2 tony sa očakáva o 19:55 hod. UTC 23. novembra. Tento termín je však neoficiálny, oficiálne zdroje zatiaľ hovoria o konci novembra. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala iba treťou krajinou, ktorej by sa podaril návrat vzorkov na Zem po USA (Apollo 11 až 17 s výnimlou Apolla 13) a bývalom Sovietskom zväze (Luna 16, 20 a 24). Samotné prípravy na kozmodróme sa začali v polovici septembra.

V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.
První čínská návratová mise na Měsíc (a první od roku 1976) má odstartovat NET 23. 11. ve 20:00 UTC na raketě CZ-5 z kosmodromu Wen-čchang. 27. října 13:10

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Ani přes vánoční svátky se dění v kosmonautice nezastavilo a tak je nejvyšší čas, si takhle při neděli shrnout, co nám kosmonautika v posledních sedmi dnech přinesla. V pravidelném Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na start největší čínské rakety CZ-5 a náklad, který vynášela i plány, které s raketou Čína má. Podíváme se také na poslední start malé ruské rakety Rokot, anebo oslavíme s posádkou ISS Vánoce. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli. Protože je to zároveň poslední Kosmotýdeník roku 2019, tak vám přeji i dobrý vstup do roku nového a těším se s vámi u dalších rekapitulací dění v kosmonautice v roce 2020.