Guowang
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
Americké vesmírné síly se připravují na vypuštění prvních družic určených k poskytování komunikačních služeb v rámci konstelace Tracking Layer Tranche 1 na LEO. Mise, jejíž zahájení je naplánováno nejdříve na 10. září, ponese 21 družic vyrobených společností York Space Systems.
Startup DeepSat z jižní Kalifornie získal kontrakt od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů na vývoj monitorovacích kapacit na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO).
Společnost Urban Sky, která se zabývá stratosférickými lety balónů, získala od amerického letectva kontrakt na podporu vývoje technologií, které umožní malým balónům doplňovat nebo nahrazovat družice.
Britská vláda oznámila plány na začlenění Britské kosmické agentury do Ministerstva pro vědu, inovace a technologie. Představitelé průmyslu uvedli, že tento krok by mohl zefektivnit britskou vesmírnou politiku, ale zároveň varovali, že by mohl ohrozit transparentnost a odvést pozornost od nadcházejících evropských rozhovorů o financování vesmírných programů.
Dodavatel vládních služeb, společnost Amentum, oficiálně zahájila provoz na kosmodromech Cape Canaveral a Vandenberg poté, co konkurenční společnost RGNext stáhla svou právní námitku.
Společnost SpinLaunch oznámila nové financování ve výši 30 milionů dolarů pro společnost na podporu rozvoje její konstelace širokopásmového připojení.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space byla vybrána k dodání šesti jednotek pohonu solárních panelů, prodávaných pod názvem SARA. Jednotky jsou určeny pro nadcházející misi cubesat společnosti Blue Canyon Technologies.
Společnost Firefly Aerospace podepsala dohodu o studiu potenciálních startů své rakety Alpha z nového japonského komerčního kosmodromu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O 14:06 hod. UTC sonda Chang´e 5 uskutočnila manéver TCM-2 zapálením dvoch motorov o ťahu 150 N na šesť sekúnd. 25. novembra 17:15
Sonda Chang´e 5 uskutočnila 1. korekčný manéver o 14:06 hod. UTC. 24. novembra 16:45
Druhý stupeň rakety Dlouhý pochod 5 provedla svůj druhý zážeh a sestava zamířila k Měsíci. Sonda se následně oddělila od horního stupně. 23. listopadu 22:16
Vzhledem k termínům startů raket v posledních dnech jsou již fanoušci kosmonautiky jistě přeborníci v ponocování a dnes se jim to bude opět hodit. V rozmezí pouhých šesti hodin bychom se měli dočkat hned dvou zajímavých startů. Ještě v pondělí ve 21:15 SEČ bychom se měli dočkat startu nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5, která k Měsíci vynese sondu Chang’e 5 určenou k dopravě lunárních vzorků na Zemi – zatím se zdá, že by měl být k dispozici originální přenos! Druhé vysílání nás čeká už v úterý brzy ráno – ve 3:34 by mohl odstartovat Falcon 9 s 15. várkou ostrých družic Starlink. Při této misi bude vůbec poprvé použit první stupeň posedmé. Start však zatím není oficiálně potvrzen.
Na kozmodróme WSLC (Wenchang Spacecraft Launch Center) sa uskutočnil vývoz v súčasnosti najtažšej čínskej rakety CZ-5, ktorej užitočné zaťaženie tvorí mesačná sonda Chang´e 5. Nosič ťažký 878 ton, cestu na štartovaciu rampu LS-101 (Launch Site) absolvoval v pondelok večer počas dvoch hodín. Štart Chang´e 5 ťažkej 8,2 tony sa očakáva o 19:55 hod. UTC 23. novembra. Tento termín je však neoficiálny, oficiálne zdroje zatiaľ hovoria o konci novembra. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala iba treťou krajinou, ktorej by sa podaril návrat vzorkov na Zem po USA (Apollo 11 až 17 s výnimlou Apolla 13) a bývalom Sovietskom zväze (Luna 16, 20 a 24). Samotné prípravy na kozmodróme sa začali v polovici septembra.
V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.
První čínská návratová mise na Měsíc (a první od roku 1976) má odstartovat NET 23. 11. ve 20:00 UTC na raketě CZ-5 z kosmodromu Wen-čchang. 27. října 13:10
V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.
Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.
Ani přes vánoční svátky se dění v kosmonautice nezastavilo a tak je nejvyšší čas, si takhle při neděli shrnout, co nám kosmonautika v posledních sedmi dnech přinesla. V pravidelném Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na start největší čínské rakety CZ-5 a náklad, který vynášela i plány, které s raketou Čína má. Podíváme se také na poslední start malé ruské rakety Rokot, anebo oslavíme s posádkou ISS Vánoce. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli. Protože je to zároveň poslední Kosmotýdeník roku 2019, tak vám přeji i dobrý vstup do roku nového a těším se s vámi u dalších rekapitulací dění v kosmonautice v roce 2020.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
