křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.
Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes dokončíme návštěvu slovenské popularizace kosmonautiky. Podíváme se na to, jak kosmické sondy v minulosti i současnosti pomáhají astronomům zkoumat vesmír. Toto zkoumání se provádí hlavně v elektromagnetického záření a teprve v poslední době se začínáme do vesmíru dívat i prostřednictvím gravitačních vln. Elektromagnetické spektrum zahrnuje záření všech možných vlnových délek. Podle zkracující se vlnové délky rozeznáváme následující druhy: radiové, infračervené, optické, ultrafialové, rentgenové a záření gama. Pro tyto obory je nutno postavit specializované družice, které posléze mohou zkoumat okolní prostředí. Doc. RNDr. Pavol Valko, PhD. se nám pokusí tyto družice ve své přednášce představit.
Pokud jsme první přednášku tohoto týdne věnovali pouze výzkumu Slunce a v podstatě pouze čtyřem sondám a druhou přednášku sondě jediné, OSIRIS-REx, tak v dnešní přednášce bude pozornost upřena rovnou na celou plejádu kosmických průzkumníků našeho blízkého i vzdáleného okolí. Budeme si povídat o výzkumu Slunce, exoplanet, reliktního záření, gravitačních vln, rentgenové či infračervené astronomii. Sondy samotné, jejich vybavení, plány a cíle nám představí jeden z nejznámějších popularizátorů přírodních věd bývalého Československa, RNDr Jiří Grygar, CSc, který před 4 lety oslavil 80. narozeniny, přesto dál neúnavně pokračuje v popularizaci. Začal s ní už dávno v 50. letech, když provázel návštěvníky na Hvězdárně v Brně, poté začal mluvit v rozhlase a televizi. Nejvíce se však patrně zapsal do povědomí všech obyvatel Čech, Moravy, Slezska i Slovenska svým vystupováním v pořadu Okna vesmíru dokořán.
Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Náš web se tomuto tématu nevěnoval z logického důvodu – ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Jelikož se náš web věnuje kosmonautice, nejednalo se o téma z našeho tématického okruhu. Nyní se však díváte na článek, který se této mediálně známé černé díře věnuje. Řeč ale nebude o slavné fotografii, to bychom přišli hodně pozdě s křížkem po funusu. Ano, hádáte správně, černá díra v galaxii M87 se dočkala dalšího objevu a tentokrát jej má na svém kontě kosmická observatoř.
Veleúspěšná rentgenová observatoř Chandra se na oběžnou dráhu vydala při misi raketoplánu Columbia STS-93. 23. července 8:00
Rentgenová observatoř Chandra se po selhání gyroskopu vrátila zpět k vědecké práci. Zdroj 23. října 18:58
Inženýři odhalili příčinu přechodu do bezpečného režimu (jeden z gyroskopů) a vrátili teleskop do běžného stavu. Vědecká pozorování začnou příští týden. 15. října 17:25
10. října zhruba v 15:55 SELČ přešla americká kosmická observatoř Chandra do krizového režimu. Teleskop, který sleduje vesmír v rentgenovém spektru se dostal do stavu, kdy veškeré kritické systémy přešly na udržovací úroveň a aktivovaly se záložní systémy. Řídící počítač zorientoval teleskop tak, aby solární panely mířily přímo ke Slunci pro maximalizaci generované elektrické energie a přitom aby optika teleskopu hleděla pryč od naší mateřské hvězdy. Dosavadní analýza naznačuje, že přechod do krizového režimu proběhl podle plánu, které jsou pro podobné situace vytvářeny.
10. října selhal pravděpodobně gyroskop na rentgenovém detektoru Chandra. Zjišťování příčiny probíhá. Zdroj 13. října 6:40
Internetovým éterem v těchto dnech rezonuje zpráva o již páté detekci gravitačních vln. Na tomto objevu je ale fascinující, že nešlo „jen“ o zachycení gravitační vlny, ale že se s pomocí několika teleskopů podařilo sledovat její zdroj – takzvanou kilonovu, která vznikla spojením dvou neutronových hvězd. Náš web se specializuje na kosmonautiku a proto se nebudeme pouštět do detailního rozboru události – místo toho Vám doporučíme článek na webu České televize. Rádi bychom ale přinesli fotky z výše zmíněných kosmických observatoří, které se na tomto historickém objevu podílely. Teleskopy Swift, Hubble, Spitzer, Fermi, Integral a Chandra totiž ve spolupráci s pozemními observatořemi poskytly možnost pozorovat tuto událost v různých částech spektra a tím umožnily složit komplexní obraz tohoto procesu.
Když se sonda New Horizons blížila k Plutu, když prolétala okolo, i když už letěla vstříc planetce 2014 MU69 v Kuiperově pásu, mířili vědci rentgenovou observatoří Chandra směrem k trpasličí planetě a jejím měsícům, aby provedla měření, jež by se následně porovnala s tím, jak zaznamenala tento zvláštní svět při průletu sonda New Horizons ve viditelném spektru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
