Chandra

  • AI se zakousla do archivu teleskopu Chandra

    AI se zakousla do archivu teleskopu Chandra

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.

  • Malé galaxie možná nemají černé díry — Chandra mění náš pohled na formování vesmíru

    Malé galaxie možná nemají černé díry — Chandra mění náš pohled na formování vesmíru

    Dušan Majer1 komentář

    Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil data z pozorování více než 1600 galaxií, které observatoř Chandra sbírala více než dvacet let. Výzkumníci sledovali galaxie s hmotnostmi v rozsahu od více než desetinásobku hmotnosti Mléčné dráhy až po trpasličí galaxie, jejichž hvězdná hmotnost je méně než pár procent naší Galaxie. Studie popisující tyto výsledky byla publikována v časopise The Astrophysical Journal.

  • Chandra

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    V dopise řediteli centra observatoře Chandra požádalo šest členů kongresové delegace Massachusetts o další podrobnosti o fungování 25 let staré observatoře a o dopady, které by na ní měly potenciální rozpočtové škrty NASA.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Ředitel astrofyzikální divize NASA uvedl, že agentura NASA odkládá jakékoli změny v provozu observatoře Chandra a Hubbleova vesmírného teleskopu. Agentura vyčkává dokud neobdrží konečné prostředky na fiskální rok 2025.

  • Chandra – 25 let v kosmickém prostoru

    Chandra – 25 let v kosmickém prostoru

    Vítězslav Škorpík4 komentáře

    Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.

  • Rychlé rádiové záblesky a kosmický výzkum

    Rychlé rádiové záblesky a kosmický výzkum

    Vítězslav Škorpík4 komentáře

    Rychlé rádiové záblesky označované mnohdy i v češtině anglickým termínem Fast Radio Bursts (FRB) jsou astronomické úkazy při nichž se uvolní obrovské množství energie v rádiové oblasti spektra, což pak pozorujeme ve formě záblesků rádiového záření. Známe je jen velmi krátce, ani ne dvacet let, avšak dokázali jsme jich detekovat již značné množství. Přestože jsme o rychlých rádiových záblescích zjistili již leccos zajímavého, stále skrývají mnohá tajemství. Dosud totiž nevíme přesně jaké objekty jsou jejich původci a jakými mechanismy vznikají. Jde o jeden ze zásadních nevyřešených problémů dnešní astrofyziky. Na rozdíl od mnoha jiných otázek, u nichž si na odpověď budeme muset počkat ještě desítky let, vysvětlení původu FRB je doslova na spadnutí. Jde totiž o jeden z nejvíce zkoumaných jevů současnosti a zvláště v poslední době jsme získali některé dosti zásadní informace.

  • Chandra a XMM-Newton – zánik hvězdy u vzdálené černé díry

    Chandra a XMM-Newton – zánik hvězdy u vzdálené černé díry

    Vítězslav ŠkorpíkŽádné komentáře

    Ani mezi běžnou populací, natož pak mezi fanoušky kosmonautiky, pravděpodobně neexistuje skoro nikdo, kdo by alespoň jednou neslyšel o černých dírách. Tyto extrémní vesmírné objekty jsou mezi lidmi velmi populární. Za to vděčí zřejmě jednak vhodně zvolenému názvu, jednak jakési tajemnosti, která spoustu lidí přitahuje. S černými dírami se navíc spojuje nevyhnutelnost definitivního konce všeho, neboť černé díry vykazují tak masivní zakřivení prostoročasu, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Když se nějaký objekt přiblíží příliš blízko černé díře, slapové efekty ho roztrhají a následně je pohlcen černou dírou. Nedávno astronomové pozorovali, jak černá díra zkonzumovala jednu z hvězd. A protože se na objevu podílelo i několik kosmických observatoří, dnes si jej společně představíme.

  • Webb a Chandra –⁠ nejstarší supermasivní černá díra

    Webb a Chandra –⁠ nejstarší supermasivní černá díra

    Vítězslav Škorpík3 komentáře

    Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.

  • Top 5 fyziků, po nichž se jmenují kosmické sondy

    Top 5 fyziků, po nichž se jmenují kosmické sondy

    Vítězslav Škorpík10 komentářů

    Minulým dílem seriálu TOP5 jsme definitivně opustili téma fyzikálních kosmických observatoří, které jsme prozkoumali ze všech stran a úhlů. V dnešním díle se zaměříme na něco, čemu vědci někdy napůl žertem říkají dědkologie. Podíváme se totiž na nejvýznamnější světové fyziky, po nichž se jmenují některé kosmické sondy či observatoře. Samozřejmě si povíme něco i k těmto samotným kosmickým misím, ale to jen velmi stručně, dnes budeme probírat hlavně osobnosti a životy pěti velmi uznávaných a pro historii vědy důležitých fyziků.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗