Apex
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před měsícem jsme vydali krátký článek věnovaný souhrnu činností astronautů na ISS. Z reakcí jsme zjistili, že se Vám tento formát líbí a proto jsme se rozhodli zavést nepravidelný seriál Výzkum na ISS, který čas od času ukáže, čemu přesně se astronauti na největší kosmické stanici v dějinách přesně věnují. Dnes se podíváme, jak to na stanici vypadalo v pátek 20. července. Posádka na ISS v tento den rozdělila svou činnost mezi široké spektrum úkolů – od studia plodnosti, přes výzkum mikroorganismů, až po obsluhu zařízení k hledání pokročilých možností léčby například Alzheimerovy choroby nebo cukrovky.
Fluorescenční mikroskopy jsou velmi užitečné přístroje, které umožňují pozorovat změny v živých buňkách. Jsou však docela velké a ve vesmíru se musí místem šetřit. Naštěstí však již vzniká miniaturizovaná verze tohoto mikroskopu, která by na ISS měla umožnit taková pozorování. I s pomocí takového mikroskopu bude možné zjistit, jak naše těla přivykají na stav mikrogravitace. „Fyziologie astronautů se po celou dobu jejich letu mění kvůli absenci dostatečného působení gravitace,“ vysvětluje Oliver Ullrich z univerzity v německém Magdeburgu, který vývoj mikroskopu vede a dodává: „Pochopení molekulární podstaty této buněčné reakce na změněnou gravitaci je klíčem k řízení rizika, sledování a vývoji protiopatření pro budoucí dlouhodobé vesmírné výpravy. Buněčná adaptace na mikrogravitaci můžeme studovat a pochopit jen při dynamickém nebo živém měření. Experimenty zajišťující živé snímkování ve vesmíru jsou kriticky důležité k pochopení buněčné adaptace na mikrogravitaci.“
Společnost Orbital ATK se připravuje na vypuštění již deváté zásobovací mise lodi Cygnus k mezinárodní vesmírné stanici. Podle aktuálních plánů dojde ke startu nejdříve 20. května, což je už za pár dní. Kromě tradičních potravin či nástrojů pro údržbu a provoz stanice, budou na palubě i vědecké experimenty nejrůznějších druhů – od supermoderního výzkumu DNA až po zdánlivě historické sextanty. V dnešním článku se podíváme na ty nejzajímavější části nákladu, které spadají do kategorie vědeckého výzkumu.
Jak asi většina z fanoušků Kosmonautix.cz ví, NASA plánuje ve spolupráci s Roscosmos, Kanadou, ESA a Japonskem, jako další významný projekt po ISS, postavit menší stanici, a to v tzv. cislunárním prostoru poblíž Měsíce, která zatím nese neoficiálně název Deep Space Gateway (zkráceně DSG), či chcete-li užívat zatím poslední verzi názvu stanice, tedy LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway). Stanice by měla plnit dva hlavní úkoly. Jednak by měla sloužit pro robotické a pilotované výsadky na povrch Měsíce, ale její hlavní význam je bezesporu v přípravě pilotovaného letu na Mars a testování nových technologií. A právě v této souvislosti nestojí pozadu ani výzkum v oblasti kosmické medicíny a biologie a také v oblasti života (přežití) lidí ve vesmíru.
Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.
Úterní úspěšný start rakety Atlas V se sedmou zásobovací lodí Cygnus znamená, že je čas se podívat detailněji na náklad, který je uložený v útrobách zásobovací lodi. Žádná zásobovací loď neletí k ISS zbytečně, každá nese důležitý náklad, ale při prohlížení výpisu nákladu v aktuální lodi Cygnus se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát je to opravdu mimořádně dobře využitá kapacita – uznejte sami – vylepšený skleník pro pěstování rostlin, experimenty s buňkami a geny, několik cubesatů. V tomto článku se na všechno podíváme hezky podrobně.
Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.
Přiznám se, že nemám rád šokující nadpisy a hned na začátku tak musím uvést, že nadpis tohoto článku nelže. Je potřeba nazývat věci pravými jmény. A bakterie s latinským jménem Staphylococcus aureus si nelichotivé označení opravdu zaslouží. Tenhle nepatrný tvor, který je vidět jen pod mikroskopem totiž dokáže v lidském těle nadělat pořádnou paseku. Někdy způsobí jen lehké záněty měkkých tkání, ale ve svém arzenálu má i rozsáhlé sepse, kterým podlehlo již několik milionů lidí. Zlatý stafylokok je velkým nepřítelem lékařů po celém světě a na boj s ním vyráží i unikátní vědecká laboratoř – Mezinárodní vesmírná stanice.
Přichází čas pro další díl našeho nepravidelného seriálu o tom, jak se kosmonautika nenápadně promítá do dalších oborů a jak dokáže ovlivňovat život na Zemi. Dnes zaměříme svou pozornost na zmenšenou jednotku pro biologické experimenty Biolab, která byla původně určena pro provoz na Mezinárodní vesmírné stanici, konkrétně v evropském modulu Columbus – na náhledovém snímku vidíme německého astronauta Alexandra Gersta při práci s Biolabem. Dnes ale tento systém pomáhá zlepšovat lékařské diagnózy zde na Zemi, přičemž využívá zautomatizovaných a hlavně levných postupů, které umožňují široké využití této technologie.
„Po neplánovaném středečním vzrušení jsme se ve čtvrtek vzbudili, abychom se vrátili do relativně normálního stavu. Relativně proto, poněvadž externí chladící okruh B byl stále vypnutý a při nízkém tlaku. Kvůli možné přítomnosti plynových bublin po středeční události bylo opětovné bezpečné natlakování delikátním procesem, který pozemním týmům zabral několik dní. Dnes v neděli, když píšu svůj deník, je již okruh B zpátky v provozu. Ventilace byla obnovena hned ráno, což znamenalo konec kempování a náš návrat zpět do našich ubytovacích kójí. Avšak modul Harmony je závislý na chladícím okruhu B, takže několik následujících nocí nám bylo trochu tepleji. Myslím, že tento důsledek mi ani trochu nevadil.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.