Štítek ‘Bennu’

I vy můžete pomoci vybrat místo odběru vzorků

Máte rádi kosmonautiku a rádi byste přiložili ruku k dílu? Takové nápady mívá určitě hodně našich čtenářů. Při myšlence, že na to je potřeba složitě studovat, si to většina lidí rychle rozmyslí. Nyní se však otevírá možnost pro širokou veřejnost, aby přiložila ruku k dílu – aby aktivně pomohla s katalogizací povrchu planetky Bennu. Nečekají vás žádná dlouhá a složitá školení – jen krátký průvodce v angličtině na maximálně deset minut. Nemusíte ani nikam chodit – stačí Vám jen připojení k internetu a samozřejmě zodpovědný přístup. Za mapování Vás nečeká žádná finanční odměna, ale dobrý pocit, že jste pomohli s výběrem oblasti, ze které sonda OSIRIS-REx odebere vzorky.

Dva snímky Bennu – tmavý kámen a nadějný kráter

Čtvrtého dubna pořídila sonda OSIRIS-REx v rozestupu osmi minut dva snímky, které bychom Vám chtěli představit. Za osm minut nestihla sonda přeletět daleko a proto jsou některé kameny přítomné na obou snímcích. Nejnápadnějším útvarem, který pozorné oko najde na obou fotkách, je výrazný tmavý balvan. Jde o jedno z nejtmavějších míst na celé planetce Bennu. Tenhle velký kámen totiž odráží jen 3,3 % dopadajícího světla – je tedy černý skoro jako uhel, protože dřevěné uhlí odráží cca. 4% dopadajícího světla. A proč jsme v nadpisu označili kráter, který je na jedné fotce jako nadějný? Je u něj totiž slušná pravděpodobnost, že by z něj mohla sonda odebrat vzorky. Při prohlížení se nenechte zmást, že sever na nich není nahoře – pro pohodlnější prohlížení byly otočeny o 180°.

První teplotní mapa Bennu

Když se sonda přibližuje ke svému cíli, často její přístroje nezahálejí a sbírají první cenná data. Málokdy se však mluví o výsledcích těchto měření a proto mohou být v očích některých lidí vypadat méněcenně. Dnes si ukážeme příklad, který je založen právě na údajích z přibližovací fáze, který krásně ukazuje význam těchto měření. Odborníci spravující misi OSIRIS-REx nasbírali údaje z palubních spektrometrů OTES a OVIRS v listopadu loňského roku, tedy v době, kdy se sonda přibližovala k asteroidu Bennu. Nyní publikovali globální teplotní mapu této planetky, která je odvozena právě z těchto prvotních dat. Asi není potřeba zdůrazňovat, že měření z oběžné dráhy (a tedy větší blízkosti) umožní model ještě zpřesnit.

Povrch Bennu v perspektivě

Sonda OSIRIS-REx snímkuje planetku Bennu z různých úhlů. Dnes Vás chceme seznámit se snímkem, který nemíří přímo pod sondu, ale je skloněný souběžně s povrchem vstříc horizontu. Díky tomu perfektně vyniknou všechny detaily, kterých je na povrchu Bennu požehnaně. Fotku pořídila 28. března kamera PolyCam ze vzdálenosti 3,6 kilometrů od povrchu. Zorné pole je široké 52 metrů a největší balvan v levém horním rohu měří na šířku 14,5 metru. V době pořízení snímku byla sonda nad jižní polokoulí a kamera byla otočená směrem k severu.

Kosmotýdeník 346 (29.4. – 5.5.)

K nedělnímu obědu je nejlepší zakousnout jako zákusek Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí z kosmonautiky z posledního týdne. Tentokrát bude hlavním tématem let suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin, který na své palubě vezl překvapující množství vědeckých experimentů. V dalších tématech se podíváme na dech beroucí záběry ze startu Falconu 9, anebo na přípravy konstelace Starlink. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Kosmotýdeník 345 (16.4. – 28.4.)

Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Hrubá topografická mapa Bennu

Díky datům, která nasbíral laserový výškoměr OLA na sondě OSIRIS-REx, mohl vzniknout trojrozměrný model planetky Bennu, který vědcům ukazuje topografii různých oblastí tohoto malého světa. Tento kanadský přístroj provedl mezi 12. a 17. únorem více než 11 milionů měření vzdálenosti mezi sondou a povrchem planetky. OSIRIS-REx byl v té době na oběžné dráze kolem Bennu ve výšce méně než 2 kilometry nad terénem, což je mimochodem historicky nejnižší oběžná dráha jakékoliv kosmické sondy. Nasbíraná data pak sonda poslala na Zemi, kde z nich byl složen hrubý trojrozměrný model planetky. Není dokonalý, některá místa zůstala nezmapována, ale i přesto slouží jako dobrý odrazový můstek. V průběhu letošního roku bude přístroj OLA pokračovat ve sběru dat, aby mohl vytvořit podrobnější mapu planetky.

Bennu vyvrhuje materiál do okolí a má mnoho balvanů

Severní pól Bennu vyfocený kamerou MapCam ze vzdálenosti 1,8 kilometru. Jeden pixel odpovídá 12 centimetrům a největší balvan měří asi 16 metrů.

Sonda OSIRIS-REx má v roce 2023 dopravit na Zemi vzorky z asteroidu Bennu, ale ještě předtím bude přinášet celou řadu objevů. Nyní nám například zprostředkovala první důkazy o výronech materiálu z povrchu planetky. Snímky zároveň ukazují, že Bennu má mnohem nerovnější povrch, než se čekalo. To s sebou přináší dodatečné komplikace a technologické výzvy pro pozemní týmy, které těmto podmínkám musí přizpůsobit plány na odběr materiálu. Ale s tím se musí počítat a potkává to i jiné mise. Japonská sonda Hayabusa 2 také zjistila, že její cíl – asteroid Ryugu má méně regolitu, než se čekalo a i u ní se musely upravovat plány na odběr.

Detailní pohled na severní polokouli Bennu

Složená mozaika 12 snímků z kamery PolyCam pořízená 2. prosince ze vzdálenosti 24 kilometrů.

Americká sonda OSIRIS-REx obíhá kolem planetky Bennu ve výšce zhruba 1,8 kilometru nad povrchem. 25. února se jí podařilo pořídit tři snímky severní polokoule, které Vám dnes představíme. Jeden snímek má širší zorné pole a další dva jsou detailnější – důležité je, že tyto podrobnější snímky najdeme uvnitř oné větší fotky. Pod tímto odstavcem najdete složenou koláž, která vlevo obsahuje snímek se širším zorným polem. Pořídila jej kamera MapCam a zachycuje oblast širokou 180 metrů, která je poseta mnoha kameny a balvany. Přesto se tu najdou i místa, která mají kamenů mnohem méně a je v nich naopak více regolitu. NASA pro ně používá výraz ponds, což můžeme do češtiny přeložit jako rybníčky. S trochou fantazie jejich relativně hladký povrch skutečně evokuje vodní hladinu.

Pohled na pól Bennu

V poslední době bylo z oblasti sond u planetek slyšet hlavně o japonské sondě Hayabusa 2, která se pokusila o odběr vzorků z planetky Ryugu. Ale u planetky Bennu pracuje americká sonda OSIRIS-REx. Tu sice odběr vzorků čeká až za necelý rok, ale to neznamená, že by nám nepřinášela zajímavé informace. Dnes si ukážeme fotku z kamery MapCam, kterou OSIRIS-REx pořídila nad severním pólem Bennu, na kterém je krásně vidět terminátor – hranice světla a stínu na povrchu planetky. Fotka ze vzdálenosti 1,8 kilometru je poměrně kvalitní – každý obrazový bod odpovídá zhruba 12 centimetrům. Pro lepší představu – největší balvan, který se na fotce nachází, má na délku zhruba 16 metrů.