sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

    krátké zprávy

    Maxar Intelligence

    Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia

    Novaspace

    Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.

    GHGSat

    Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.

    Anduril

    Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.

    SpaceX

    SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.

    Swissto12

    Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Štítek: bajkonur

    Michal Václavík – Vypouštěcí systémy (29.03.2017)

    V dnešní přednášce vystoupí Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde spolu s Jaroslavem Kousalem a Jiřím Teichmanem na výuce předmětu Základy kosmonautiky. Přednáška samotná se zabývá pozemním segmentem kosmonautiky, kam patří kosmodromy, testovací zařízení a dopravní či spojové systémy. Zazněla v rámci každoměsíčních schůzek Kosmo Klubu, takže se nejedná úplně o klasickou přednášku, ale z části dojde i na volnou diskuzi, která je však rozhodně k tématu. Kromě dnešního přednášejícího zajisté poznáte i hlasy Petra Tomka či Jaroslava Kousala a dalších. Podíváme se, kde ve světě se nachází kosmodromy a řeč bude také i o tom, jaké podmínky by mělo splňovat místo, kde se kosmodrom nachází. Start raket je ovlivňován i počasím, takže se dozvíte, kdy raketa již nesmí startovat. Raketové nosiče také většinou nejsou vyráběny v blízkosti kosmodromu, takže je nutno na místo startu dopravit, ať už lodí, letadlem, auty či vlakem. Sestavovány jsou pak buď v horizontální či vertikální poloze. Těmto a dalším zajímavým aspektům bude věnována dnešní přednáška.

    Evropsko-ruská sonda TGO.

    Kosmotýdeník 411 (27.7. – 2.8.)

    Tak tohle byl opravdu napěchovaný týden! Kosmonautické události se vršily jedna přes druhou a dočkali jsme se jak startu vozítka Perseverance k Marsu, tak testu Starship, anebo startu rakety Proton-M. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu krom všech zmíněných událostí budeme věnovat zajímavému nálezu sondy TGO, která se nachází na oběžné dráze Marsu a která trochu rozkrývá záhadu s občasnou detekcí metanu v marsovské atmosféře. Dočkáte se i dalších témat a budeme se samozřejmě věnovat i odletu lodě Crew Dragon od ISS. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

    OBRAZEM: Vesmírné přístavy (1)

    Na Zemi existuje jen málo míst, která jsou optimální pro odpalování orbitálních raket. Tato místa jsou často vzdálená od civilizace, na okraji oceánu nebo obojí najednou. Je tu však několik dobrých důvodů, proč tomu tak je. Lze ovšem říci, že všechny souvisejí s rychlostí potřebnou k dosažení oběžné dráhy – což je asi 28 000 kilometrů za hodinu. První důvod je celkem prostý: vypuštění rakety je velmi nebezpečné, protože abychom se dostali ze Země na oběžnou dráhu, tak potřebujeme hodně paliva a pokud se něco nepovede a raketa se nečekaně promění v ohnivou kouli, pak je to palivo (hodně paliva), co způsobí divácky působivou, ale naprosto devastující podívanou. Kusy raketového nosiče i nákladu mohou být rozptýleny po velké oblasti a v takovém případě přihlížející opravdu ocení, že jsou relativně daleko. Zejména pokud k výbuchu dojde poté, co už raketa opustila rampu a vystoupala do určité nadmořské výšky.

    Sojuz MS-13 několik desítek minut před startem

    Cesty za kosmonautikou: Bajkonur (2/2)

    Už jste někdy měli pocit, že jste se ocitli v příliš hezkém snu, který musí každou chvíli skončit? Pokud jste fanoušky kosmonautiky a pobýváte ve městě Bajkonur, je to zážitek sám o sobě. Ovšem pokud máte možnost zavítat do místní školy, která nese jméno Vladimira Čeloměje, tento pocit nabude exponenciálně na síle. Původně jsme se s bratrem divili, proč máme jet do školy, ale v zájmu udržování dobrých vztahů s místními bez odmlouvání nasedáme do auta a jedeme s ostatními. Na chodbě se nás ujímá sympatický učitel a vede nás do učebny plné modelů, převážně raketových. Po několikaminutovém diskurzu o historii školy a jejím fungování nás zve, abychom si prohlédli výstavku suvenýrů na katedře a v případě zájmu si nějakou maličkost koupili. „Tak odtud vítr vane,“ říkám si. Malá vzájemná výpomoc mezi školou a Ljubov. To ještě netuším, jak moc daleko jsem od pravdy. Učitel nás následně dělí na ruskojazyčnou skupinu, kam se s bratrem začleňujeme, a anglicky mluvící skupinu, kterou si přebírá jeho kolega. Následně je naše skupinka vedena po schodech do prvního patra a tam

    "Gagarinskij start" čeká na raketu

    Cesty za kosmonautikou: Bajkonur (1/2)

    Asi každý z nás si ze svého dětství nese několik snů, o kterých je víceméně přesvědčen, že se nikdy nepromění v realitu, na druhou stranu se jich však odmítá vzdát. Co kdyby snad..? Někdy se však tyto sny přeci jen stanou skutečností, u někoho ona transformace může trvat relativně krátce, u někoho déle. Já jsem na splnění jednoho ze svých dětských snů čekal tři desetiletí a před dvěma týdny se konečně překlopil do podoby reálného zážitku. Cesta k němu se otevřela naprosto nečekaně. Když jsem jel s kamarádem Liborem minulý rok na sraz Kosmonautixu v Jihlavě, vypadlo z něj, že se nedávno vrátil z Bajkonuru, kde byl přítomen startu Sojuzu MS-09. Když mi líčil své dojmy, začal se ve mně rozmáhat neklid. Vždyť návštěva Bajkonuru je mým tajným přáním od doby, kdy jsem coby malý kluk zahořel pro kosmonautiku! A podle toho, co mi Libor vyprávěl, nebylo nijak složité se na Bajkonur dostat. Tohle prostě musím zkusit! Háček však tkvěl v mém povolání. Jako učitel nemám příliš na výběr, co se týče vybírání

    Gagarinova rampa bude sloužit dál

    Legendární startovní rampa na Bajkonuru, na které se 12. dubna 1961 otevřel lidem kosmický prostor, toho má za sebou už hodně. Kromě legendární mise Jurije Gagarina nebo první družice světa odbavil 1. startovní komplex stovky startů. 6. srpna roku 2000 se start zásobovací lodě Progress M1-3 k ISS stal jubilejním 400. startem z této rampy. V roce 2008 Sergej Smirnov, ředitel zdejšího řídícího střediska, které v roce 2008 převzalo provoz na Bajkonuru, že by 1. startovní komplex mohl být v budoucnu přestavěn tak, aby z něj mohly startovat rakety Sojuz 2. Tyto úpravy měly trvat nejméně jeden rok a během stavby by mohly všechny rakety Sojuz startovat z Bajkonuru pouze ze startovního komplexu 31.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.