Axiom

  • Kosmotýdeník 595 (5.2. – 11.2.)

    Kosmotýdeník 595 (5.2. – 11.2.)

    Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 591 (8.1. – 14.1.)

    Kosmotýdeník 591 (8.1. – 14.1.)

    Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi! Týden, v rámci kterého došlo k oznámení odkladu misí Artemis, premiéře dvou nových kosmických nosičů i k celé řadě dalších kosmonautických zajímavostí. A to rok 2024 ještě ani pořádně nezačal. Kosmotýdeník vám jako obvykle shrne to nejzajímavější z dění v uplynulých sedmi dnech a hlavním tématem bude tentokrát pozitivní oznámení, že byly povoleny všechny šrouby na odběrové hlavě návratového pouzdra mise OSIRIS-REx. Cesta ke kýženým vzorkům z planetky Bennu je tak otevřena. V dalších tématech se budeme věnovat třeba přípravě mise Axiom-3, testu padáků lodě Starliner a také zmíněným dvěma premiérám nosičů. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 561 (12.6. – 18.6.)

    Kosmotýdeník 561 (12.6. – 18.6.)

    Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Axiom-1 – turistická mise na ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Axiom-1 – turistická mise na ISS

    8. dubna by měla z Kennedyho střediska na Floridě odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. Nepůjde ale o klasickou půlroční misi na ISS a také nepoletí profesionální astronauti. Mise Axiom-1 je vůbec prvním letem v historii, kdy se k ISS vydá hned několik neprofesionálních astronautů najednou. První vesmírný turista Dennis Tito na ISS zavítal v roce 2001 v rámci mise Sojuz TM-32. Společnost v kosmické lodi mu ale dělali i dva profesionálové Jurij Baturin a Talgat Musabajev. Posledními vesmírnými turisty na ISS byli Jusaku Maezawa a Jozo Hirano v doprovodu profesionála Alexandra Misurkina. Axiom-1 je tak první turistickou misí na ISS, na níž budou hned tři neprofesionálové. Celá mise by měla trvat 10 dní a kosmická loď Crew Dragon Endeavour se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony a na stanici by posádka měla setrvat 8 dní.

  • Kosmotýdeník 474 (11.10. – 17.10.)

    Kosmotýdeník 474 (11.10. – 17.10.)

    Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 461 (12.7. – 18.7.)

    Kosmotýdeník 461 (12.7. – 18.7.)

    Dalších sedm dní uteklo jako palivo z nádrže startující rakety a před vámi je opět nachystán pravidelný týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník má tentokrát jako hlavní téma novou přistávací plošinu pro rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Čím se liší od svých starších sestřiček a proč se jiná plošina stěhovala na západní pobřeží? Podíváme se však také na vyvezení rakety Proton s modulem Nauka na startovní rampu, či na přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 437 (25.1. – 31.1.)

    Kosmotýdeník 437 (25.1. – 31.1.)

    Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a je tak ideální čas na čtyř sté třicáté sedmé vydání Kosmotýdeníku, které vám opět shrne to nejzajímavější, co kosmonautika přinesla v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nácvik krizového přistání lodi Starliner, nevynecháme ani dění kolem prototypů Starship. Budeme se také věnovat oznámení o opakování statického zážehu centrálního stupně SLS a zapomenuto nebude ani na tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • NASA nastínila blízkou i vzdálenější budoucnost ISS

    NASA nastínila blízkou i vzdálenější budoucnost ISS

    NASA představila své plány na to, jak chce v budoucím desetiletí využívat Mezinárodní kosmickou stanici. V plánech nechybí vylepšení, která proběhnou v blízkém časovém horizontu, ani trochu vzdálenější představy, podle kterých má ISS sloužit jako analog pilotovaných misí mimo zemské gravitační pole. Stále se také počítá s rozšiřováním komerčního využívání orbitálního komplexu. Informace vychází z prezentace, kterou na zasedání poradního výboru NASA prezentoval Kirk Shireman – v NASA nejvyšší muž zodpovědný za Mezinárodní kosmickou stanici.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗