Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na rampě SLC-3 kalifornské Vandenbergovy základny probíhá skládání rakety Atlas V ve verzi 401, která má na polární dráhu vynést meteodružici agentur NASA a NOAA. Sekundární náklad tvoří experimentální nafukovací štít. Start je zatím plánován na 1. listopadu v 10:25 SEČ. Bude se jednat již o 155. start firmy ULA pro program LSP (Launch Services Program). Jediný zážeh horního stupně Centaur dopraví družici JPSS-2 na sun-synchronní dráhu, kde dojde k oddělení. Další dva zážehy dostanou Centaur na nižší dráhu, která navede nafukovací štít LOFTID do atmosféry. Firma ULA již udělala důležité kroky k realizaci tohoto startu. Na rampu byl usazen první stupeň a na něj i stupeň druhý. 28. září byl na pevnou startovní platformu FLP (Fixed Launch Platform) pomocí jeřábu vertikálně usazen 33 metrů vysoký první stupeň. Další den proběhlo usazení mezistupňového adaptéru a horní stupeň Centaur byl připojen 30. září. Spodní část aerodynamického krytu byla instalována 4. října, čímž byla dokončena základní montáž rakety. Horní část aerodynamického krytu s nákladem dorazí na rampu SLC-3 během dalších týdnů a poté dojde k jejímu usazení na vrchol.
Start rakety Falcon 9 4. srpna nastal 12 hodin a 39 minut po startu rakety Atlas V od United Launch Alliance. Tento časový rozestup znamená nejkratší časové období mezi dvěma orbitálními starty z Floridy od roku 1967. Také to je poprvé od zmíněného roku, kdy se oba starty uskutečnily ve stejný kalendářní den. Při těchto dvou startech vznikly nádherné fotografie a tak jsme se rozhodli pro Vás zpracovat článek, ve kterém si je budete moci všechny prohlédnout. Prvních sedm fotografií bylo pořízeno při startu Atlasu 5 s družicí SBIRS GEO 6 a dalších sedm fotografií bylo pořízeno při startu Falconu 9 s korejskou sondou KPLO přezdívanou Danuri.
Je tu nedělní poledne a jak již jistě víte, to je naprosto ideální si chvíle si připomenout, co nám v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zatím poslední start rakety Electron, která vynášela tajnou misi pro NRO. V článku se zpětně ohlédneme i za dalšími misemi pro tento úřad. V dalších tématech nás například čeká usazení prvního člena posádky nepilotované mise Artemis I, anebo si připomeneme prozatím poslední let malého suborbitálního raketového turistického stroje New Shepard. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?
První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.
Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.
Poslední dny jsou starty raket přímo nabité a tak tu máme další předstartovní článek. Tentokrát nás čeká start rakety Atlas V ve verzi 541, což znamená aerodynamický kryt o průměru pět metrů, čtyři urychlovací stupně na tuhé pohonné látky a jeden motor na stupni Centaur. Náklad budou tvořit dvě družice – Wide Field of View (WFOV) a USSF-12 Ring. Družice WFOV je součást programu OPIR (Next Gen Overhead Persistent Infrared), který nahradí současný Space Based Infrared System. WFOV tak bude další družicí včasné výstrahy, která bude mít za úkol upozornit na start balistické rakety. USSF-12 Ring je tajná mise, která má demonstrovat budoucí technologie pro ministerstvo obrany.
45 sekund dlouhý zážeh motorů na servisním modulu korunovalo úspěšný start na raketě Atlas V. 20. května 1:30
Konečně jsme se dočkali. Kosmická loď Starliner na vrcholu rakety Atlas V je konečně připravena ke startu na rampě SLC-41 na Floridě. Problémové ventily na servisním modulu byly vyměněny a po opravdu dlouhé době je Atlas V i se Starlinerem připravena ke startu. Ten je plánován na pátek v 00:54 našeho času a kosmická loď se k ISS připojí o dvacet čtyři hodin později (21. května 01:10 SELČ). Starliner má v průměru 4,56 metru a je tak o trochu širší než Crew Dragon od SpaceX. Je dělaný na to, aby dokázal na ISS dopravit až sedmičlennou posádku, u stanice strávit sedm měsíců a jedna kabina by měla absolvovat až deset letů do vesmíru. Létat může na raketách Atlas V, Falcon 9, Delta IV a Vulcan. Boeing plánuje využívat dvě kosmické lodě, které by měly obsloužit všechny plánované mise Starlineru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
