sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (KA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Odin Space

Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.

Vesmírné trosky

Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.

Overview Energy

Společnost Overview Energy plánuje vyvinout družice, které budou sbírat sluneční energii na geostacionární oběžné dráze a vysílat ji na Zemi pomocí laserů se širokým paprskem ve spektru infračerveného záření.

TrustPoint

Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.

Kanada

Kanada uzavřela smlouvu s provozovatelem družic, společností Telesat a výrobcem MDA Space na prozkoumání možností vojenské komunikační sítě v hodnotě několika miliard dolarů na podporu kanadských ozbrojených sil v Arktidě.

Aetherflux

Vesmírný startup pro solární energii Aetherflux vstoupil na rozvíjející se trh orbitálních datových center a připojil se k SpaceX, Amazonu a dalším, které zkoumají způsoby, jak přesunout energeticky náročnou umělou inteligenci mimo Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: atlas-v
Vylepšený Cygnus na oběžné dráze

Kosmotýdeník 152. díl (4.8. – 16.8.2015)

Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto je čas na aktuální vydání pravidelného přehledu kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tento týden byl našlápnutý událostmi a proto je kosmotýdeník trochu delší. Podíváme se jak na stanici ISS, kde si pochutnali na svém vlastním salátu, tak prozkoumáme dění ve firmě OSC, která svoji loď Cygnus vyšle na raketě Atlas V nakonec dvakrát. ESA podepsala smlouvu, která ustanovuje konečné dokončení nově stavěných raket i začátek prací na stavbě nové odpalovací rampy. Podíváme se však i ke kometě 67P a nevynechám ani snímek týdne. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Kosmotýdeník 150. díl (27.7. – 2.8.2015)

Již sto padesátý týden vám Kosmotýdeník přináší pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se podíváme na několik zajímavých témat. Prvně si společně s NASA zauvažujeme nad problematikou likvidace vysloužilých cubesatů. Následně se vypravíme na Mars, kde se podíváme jak na Curiosity, tak na sondu MRO. Nevynecháme ani závěry z vyšetřování nehody raketoplánu společnosti Virgin Galactic. Okolo Země nedávno prolétl asteroid, který pro nás byl tentokrát zajímavý i z finančního hlediska. Nevynecháme ani zajímavé objevy Philae, které učinilo na povrchu komety 67P. Přeji vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Ilustrace sondy MRO při aerobrakingu v atmosféře Marsu

Sonda MRO se připravuje na přílet dalšího martského průzkumníka

MRO napnul 29. července na 77 sekund síly svých šesti středně silných motorků, každý o tahu 22 N. Upravil tak svoji dráhu, aby mohl přenášet komunikaci landeru InSight, který bude na Rudou planetu přistávat 28. září 2016. In-Sight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je postaven na podobné platformě jako lander Phoenix. Bude se věnovat výzkumu seizmické aktivity Marsu a teplotnímu profilu podpovrchových vrstev. K tomu bude určen speciální vrták, který se dokáže dostat až 5 metrů do hloubky, přičemž každých 30 cm je umístěno čidlo snímající teplotu.

Pluto ze vzdálenosti 766 000 kilometrů - foceno 13. července ve 22:00 našeho času.

Kosmotýdeník 148. díl (13.7. – 19.7.2015)

Máme skoro za sebou další týden a tak opět přichází čas na Kosmotýdeník, který zrekapituluje uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Jestliže Vám čas od času říkáme, že byl uplynulý týden skoupý na velké události a sestavení výčtu zajímavých momentů nám dělalo trochu problémy, pak tentokrát tato možnost nepřichází v úvahu. Zažili jsme moment, který se zapsal do historie, když lidská sonda poprvé v historii proletěla kolem Pluta. Ale v aktuálním Kosmotýdeníku se budeme věnovat i dalším tématům – třeba tomu, že ISS měla problém s kosmickým smetím, zmíníme se také o dvou startech raket, ale zamíříme i k trpasličí planetě Ceres.

AKTUALIZOVÁNO: Vypuštění navigační družice GPS

V tom všem spěchu okolo včerejšího průletu sondy New Horizons v blízkosti trpasličí planety Pluto je potřeba nezapomínat na další události. Dnes v 17:38 středoevropského letního času by totiž z floridského kosmodromu měla odstartovat raketa Atlas V. Ta má dopravit na oběžnou dráhu americký navigační satelit pro systém GPS. Celý název družice je GPS 2F-10, což znamená, že jde o desátý exemplář z vývojové řady 2F, u které se počítá ještě se dvěma starty – letos v září a příští rok v lednu. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě – vysílání začne cca. v 17:16 našeho času.

Kosmotýdeník 140. díl (18.5. – 24.5.2015)

Jsou týdny, kdy náš přehled událostí v kosmonautice nabobtná do ohromné velikosti, a jsou týdny, kdy v Kosmotýdeníku je jen málo co dodat k těm málo událostem, které se staly a o kterých už bylo mnoho napsáno. Druhá situace nastala dnes, ale nemusíte se bát, že bychom vám neměli co přinést. Dnes to bude více vizuální, nežli informativní. Podíváme se na start vojenského miniraketoplánu X-37, ohlédneme se za pad abrot testem Dragon Crew a zaletíme se podívat na Ceres. Neunikne nám samozřejmě ani úspěšné ukončení mise CRS-6. Přejeme příjemný zbytek neděle a dobré čtení.

AKTUALIZOVÁNO: Armádní miniraketoplán počtvrté odstartoval

Pokud půjde všechno podle plánu,vydá se dnes v 16:45 našeho času k obloze americká raketa Atlas V, přičemž startovní okno trvá 4 hodiny. Mediálně nejzajímavější součástí nákladu je armádní miniraketoplán X-37 (více o jeho misi zde), který se do vesmíru podívá již počtvrté. Společnost mu při cestě na oběžnou dráhu bude dělat i několik malých satelitů, mezi kterými najdeme třeba i solární plachetnici. Tomuto projektu se budeme věnovat ve zvláštním příspěvku, nyní jsme pro Vás připravili článek, ve kterém můžete živě sledovat start rakety.

Crew Dragon zdroj: spacex

Tajemství levných raket od SpaceX

Poodhalme roušku tajemství, které umožňuje dělat SpaceX rakety tak levné a přitom stejně spolehlivé jako drahé konkurenční výrobky. Jak je možné, že největší konkurent, společnost ULA dodává rakety Atlas V za přibližně 380 miliónů dolarů, přitom používá levné ruské motory, zatímco SpaceX všechno vyrábí v USA a dokáže se dostat až na nějakých 90 miliónů dolarů, přičemž spolehlivost jejích raket je prakticky totožná.

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…

Noční start Atlasu s družicemi MMS

Hodiny ve střední Evropě dnes ukazovaly 3:44, když se z trampy 41 na floridském mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V. Nepotkal ji jediný odklad, všechno jelo jako po másle. Na své palubě nesla 4 identické družice MMS, které budou kroužit kolem Země po velmi protáhlé oběžné dráze. V nejvyšším bodě se vzdálí na 70 160 od Země, nejblíže se dostanou 585,2 km k naší planetě. Jejich úkolem je studovat chování zemského magnetického pole a jeho reakce na změny kosmického počasí. Satelitům jsme se věnovali v tomto článku. Dnes Vám v krátkém článku přinášíme záznam povedeného startu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.