Tory Bruno
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když vloni 16. listopadu odstartovala mise Artemis I, vydala se loď Orion v rámci této bezpilotní zkoušky dál, než jakákoliv pro lidi certifikovaná kosmická loď v historii. Další mise této lodi, Artemis II, má prověřit všechny palubní systémy nezbytné pro pilotované mise. Cílem je připravit techniku na budoucí výpravy, které budou mít za úkol přistát na Měsíci. Artemis II kromě toho otestuje také nové a vylepšené technologie včetně laserové komunikace. Terminál Orionu pro laserovou komunikaci se označuje zkratkou O2O (Orion Artemis II Optical Communications System).
25. června se týmu expertů podařilo dokončit instalaci tepelného štítu na návratovou kabinu lodi Orion určené na misi Artemis II. K tomuto milníku došlo v montážní hale na Neil Armstrong Operations and Checkout Building, která se nachází na Kennedyho středisku na Floridě. Štít o průměru zhruba 5 metrů je jedním z nejdůležitějších systémů lodi Orion, jelikož zajistí bezpečný návrat astronautů uvnitř kabiny zpět na Zemi. Na konci mise, která počítá s obletem Měsíce, čeká na Orion vstup do atmosféry rychlostí zhruba 40 000 km/h, což vyžene teploty vně kabiny až k hodnotám kolem 2700 °C. Astronauti v kabině si však budou v té době užívat přívětivé pokojové teploty, což zajistí právě tepelný ochranný systém.
Když zástupce NASA minulý týden hovořil o „obtížích“ při vývoji obří rakety Starship od firmy SpaceX, tak zmínil, že tyto komplikace mohou způsobit posun prvního přistání na Měsíci v rámci programu Artemis, které je zatím plánováno na konec roku 2025. Tato mise má totiž používat upravenou verzi lodě Starship jakožto dvoumístný pilotovaný lunární lander, který by dopravil na Měsíc a zpět výsadek astronautů. Oním zmíněným zástupcem NASA byl Jim Free, šéf divize NASA pro vývoj průzkumných systémů z ředitelství agentury NASA. Z jeho slov vyplývá, kolik práce musí SpaceX udělat, než bude mít Starship volnou cestu k dopravě astronautů na Měsíc.
Dalších sedm dní je za námi a nedělní poledne vám již tradičně přinese přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se tentokrát můžete v hlavním tématu těšit na popis jednoho unikátního českého přístroje, který se dostal do kosmického prostoru na palubě první družice OneWeb druhé generace. V dalších tématech se podíváme na úpravy rampy pro Super Heavy Starship na Boca Chica, či na dnešek chystanou komerční pilotovanou misi Axiom-2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co firma SpaceX získala od agentury NASA zakázku na dodání pilotovaného lunárního landeru pro první dvě mise programu Artemis, které mají na Měsíci přistát, bylo jasné, že dříve či později bude vybrán i druhý dodavatel. NASA jednak chce podporovat více firem a také využívat pestrosti nabídek, které zajistí optimální kadenci přistání na Měsíci. Agentura proto rozhodla, že pro misi Artemis V vybere jiný lander než ten, který předložila SpaceX. 19. května NASA v rámci slavnostní prezentace oznámila, že zakázku získal tzv. Národní tým, v jehož čele stojí firma Blue Origin. Kromě ní jsou do projektu landeru Blue Moon zapojeny i společnosti Lockheed Martin, Draper, Boeing, Astrobotic a Honyebee Robotics.
Inženýři si nedávno mohli odškrtnout další splněný milník v rámci příprav na prví pilotovanou misi lodi Orion, tedy Artemis II. Evropský servisní modul této lodi totiž uvnitř budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku úspěšně prošel sérií akustických zkoušek. Během těchto testů byl servisní modul obklopen velkými reproduktory a na jeho tělo byly usazeny mikrofony, akcelerometry a další vybavení. S pomocí těchto snímačů pak inženýři monitorovali efekty různých akustických úrovní.
Co přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice? To vám opět shrne Kosmotýdeník, který se zaměří na ty nejzajímavější kosmonautické události posledních sedmi dní. Hlavní zpráva se bude tentokrát týkat České republiky, která se zařadila k prestižnímu klubu signatářů dohody Artemis accords, která českému průmyslu a českým vědcům umožní se podílet nejen na programu Artemis, ale otevírá také možnosti pro budoucí rozsáhlejší výzkum vesmíru. V dalších zprávách se zaměříme na dvě kosmické vycházky z Mezinárodní kosmické stanice, přeparkování lodi Crew Dragon, anebo na krásné záběry návratu aerodynamického krytu skrz atmosféru Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této vize učiní realitu. Jistě každého napadne využití kyslíku k dýchání astronautů, ale kromě toho může tento prvek posloužit i jako součást pohonných systémů dopravních prostředků. Zkrátka a dobře, s jeho pomocí budou moci budoucí průzkumníci na Měsíci zůstat déle a vydat se dál.
Společnost ULA zahájila předstartovní testy a přípravy druhého exempláře horního stupně ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), který při misi Artemis II pomůže vynést první loď Orion s astronauty. Horní stupeň rakety SLS, tedy ICPS, byl použit už při loňské bezpilotní misi Artemis I. Celkem firma ULA ve své továrně v alabamském Decaturu vyrobila ve spolupráci s firmou Boeing tři stupně ICPS, které se využijí pro první tři starty raket SLS. ICPS-2 dorazil do haly firmy ULA na Mysu Canaveral již v roce 2021. Toto dočasné úložiště nedávno opustil a vydal se do budovy Delta Operation Center, kde začaly jeho naplánované kontroly a příprava na misi Artemis II.
Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.