Artemis I

  • Pečlivá analýza potvrdila parametry tepelného štítu lodi Orion

    Pečlivá analýza potvrdila parametry tepelného štítu lodi Orion

    Mise Artemis II poslala čtveřici astronautů k Měsíci a poté je vrátila bezpečně na Zemi, čímž položila základy pro obnovení pilotovaných výprav na povrch Měsíce. Další analýza technických údajů o tepelném štítu kosmické lodi Orion potvrdila původní údaje, podle nichž tepelný štít fungoval podle očekávání.  NASA především měřila, zda systém tepelné ochrany efektivně ochránil posádku a systémy Orionu během vstupu návratové kabiny do zemské atmosféry. Tento testovací let byl prvním případem, kdy na palubě Orionu letěli astronauti. Orion dosáhl maximální rychlosti 39× vyšší, než je rychlost zvuku a při vrcholném zahřívání zažil vnější teploty překračující 2 200 °C. Čtyřčlenná posádka v útrobách Orionu přitom zůstala v relativním chladu, protože jejich kabina měla během návratu od Měsíce k Zemi teploty pohybující se okolo 24 °C.

  • NASA oznámila úpravy misí programu Artemis

    NASA oznámila úpravy misí programu Artemis

    V rámci programu Artemis se na Měsíc vydají další američtí astronauti a poprvé také astronauti ze zahraničí. Posádky budou zkoumat dosud lidmi neprozkoumané oblasti jižního pólu Měsíce. NASA 5. prosince oznámila nejnovější aktualizace svých lunárních průzkumných plánů. Experti během minulých týdnů pečlivě analyzovali výsledky týkající se tepelného štítu lodi Orion, který při návratu z bezpilotní testovací mise Artemis I utrpěl nečekané ztráty spečeného materiálu.

  • Měření z Artemis I potvrzují, že Orion ochrání posádku před radiací

    Měření z Artemis I potvrzují, že Orion ochrání posádku před radiací

    Kosmická loď Orion má vozit astronauty do hlubšího vesmíru a tak je musí ochránit před drsnými podmínkami, které tam panují. Na bezpilotní misi Artemis I výzkumníci z NASA i dalších organizací umístili na palubu lodi Orion několik přístrojů k měření, jakou dávku radiace by dostali potenciální astronauti na palubě. O měření v Orionu se staralo 5600 pasivních senzorů a 34 aktivních detektorů. Ty během 25,5 dne trvající mise k Měsíci a zpět poskytovaly důležitá data o radiační zátěži v různých fázích letu včetně průletu skrz van Allenovy radiační pásy.

  • Potíže s tepelným štítem Orionu

    Potíže s tepelným štítem Orionu

    Kosmické lety s posádkou jsou ze své podstaty odvážné a ani kampaň Artemis není výjimkou. Bezpečný pilotovaný let Artemis II k Měsíci a zpět provází řada jedinečných výzev a rizik, kterým NASA nečelila od éry Apolla. Zkušební nepilotovaný let Artemis I z listopadu a prosince 2022 byl významným úspěchem, protože přinesl důležitá data a poučení z testování hardwaru, softwaru a procesů, které jsou využívány při přípravě na další misi. Artemis I byla navržena jako nepilotovaný test určený k identifikaci problémů, které by se mohly vyskytnout a které modelování nebo pozemní testování nemohlo předvídat. NASA očekávala, že vzniklé problémy vyřeší před misí Artemis II. Tento proces hledání a řešení technických problémů je přirozenou součástí procesu návrhu, testu a následných oprav chyb s cílem maximalizovat pravděpodobnost úspěchu dalšího letu.

  • Zpráva generálního inspektora NASA

    Vydaná zpráva generálního inspektora NASA odhalila nové podrobnosti o problémech s tepelným štítem kosmické lodi Orion a dalších problémech,jako s pozemním vybavením a sítí Deep Space Network, které zdržely její první start s posádkou. 3. května 15:00

  • Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

    Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

    Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.

  • Návratová kabina Orionu z Artemis I se přesune

    Návratová kabina Orionu z Artemis I se přesune

    Návratová kabina kosmické lodi Orion z mise Artemis I se už nacestovala dost. Po putování přes Spojené státy během výrobní a testovací fáze přišla cesta z Floridy k Měsíci a přes Tichý oceán a celé Spojené státy zpět. Cestování však ještě nekončí. Návratová kabina, která při misi Artemis I urazila více než 2,25 milionů, kilometrů se již připravuje na svůj přesun do další destinace – tentokrát do státu Ohio na Zkušební středisko Neila Armstronga v Sandusky.

  • CubeSaty „tloustnou“ – to se projeví na misích Artemis

    CubeSaty „tloustnou“ – to se projeví na misích Artemis

    Když minulý rok v listopadu odstartovala raketa SLS na svůj premiérový let, nevynesla jen loď Orion s Evropským servisním modulem k Měsíci. Druhý stupeň ICPS nesl hned deset CubeSatů, které měly rozličné a velmi zajímavé úkoly. Jejich misím jsme se ostatně věnovali v samostatném seriálu. Vypouštění malých průzkumníků na dráhy k Měsíci a do hlubokého vesmíru je velká příležitost pro vědu. Jak to bude s dalšími misemi? Od Artemis IV by navíc měl nastoupit nový silnější druhý stupeň EUS a ten nabízí nové možnosti. Ve světě CubeSatů se od plánování první mise Artemis také mnohé změnilo a tím, jak jsou CubeSaty stále složitější, je potřeba myslet i na jejich vývoj. NASA proto pracuje na nových větších adaptérech, které by mohly být používány právě na vylepšených horních stupních EUS. Jak budou vypadat? A poletí CubeSaty na nejbližších misích Artemis? A jak vlastně dopadly CubeSaty vypuštěné v rámci Artemis I? Pojďme se na to podívat.

  • Kosmotýdeník 540 (16.1. – 21.1)

    Kosmotýdeník 540 (16.1. – 21.1)

    Další týden utekl a před vámi je opět nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se podíváme do historie a budoucnosti, když prozkoumáme, jaký zajímavý historický odkaz přidala ESA na svoji připravovanou sondu JUICE, která už brzy zamíří k Jupiteru a jeho měsícům. Mezi dalšími tématy se můžete těšit na povedené snímky ze startu Falconu Heavy, anebo zatím poslední čínský start, při kterém bylo vyneseno hned čtrnáct družic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Jaký byl rok 2022? (Nepilotovaná kosmonautika)

    Jaký byl rok 2022? (Nepilotovaná kosmonautika)

    Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗