Amazon se snaží zamítnout žalobu akcionářů podanou v srpnu, která tvrdí, že představenstvo společnosti jednalo ve zlé víře, když udělilo smlouvy na vynesení projektu Kuiper společnostem Arianespace, Blue Origin a United Launch Alliance. 14. prosince 14:00
23. listopadu prošla nová raketa agentury ESA rozsáhlým plnorozměrovým nácvikem startovních procesů. Pozemní týmy prošly kompletní sekvenci předstartovního odpočtu, po které následoval sedmiminutový plný zážeh motoru centrálního stupně, který bude pracovat i při skutečném letu vstříc oběžné dráze. V rámci této zkoušky však nedošlo k zažehnutí pomocných motorů na tuhé pohonné látky (které jsou pro tyto testy inertní) a Ariane 6 tak zůstala sedět na startovní rampě evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně – přesně tak, jak podle očekávání měla. Zážeh byl sice asi o minutu kratší, než se plánovalo, ale agentuře ESA zřejmě nasbírané údaje stačí.
Na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně došlo k natankování testovacího exempláře nové evropské rakety Ariane 6 a poté následoval statický zážeh raketového motoru jejího centrálního stupně. Motor Vulcain 2.1 po zážehu hořel podle plánu 4 sekundy a poté byly nespotřebované zbytky kapalného kyslíku a vodíku přečerpány z rakety do podzemních zásobníků. Provedená zkouška byla pokračováním předešlé série testů, které se konaly 18. července. Aktuální zkoušku vedli experti z CNES a ArianeGroup pod dohledem zástupců ESA. Test měl prověřit předstartovní postupy, zážehovou sekvenci a opět prokázat, že systém je možné udržet v bezpečí i v případě zastavení předstartovního odpočtu, což už bylo prokázáno při zmíněné zkoušce 18. července. Naplnění rakety pohonnými látkami a zážeh motoru byly posledními úkoly, které zbývaly ke kompletnímu prověření rakety, rampy, obslužné věže a všem souvisejících palivových a elektrických rozvodů. Hlavní však bylo prověřit, jak tyto jednotlivé systémy fungují společně.
Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.
Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.
Ve druhé polovině roku 2026 má z kosmodromu CSG odstartovat mise, která stáhne do atmosféry 112 kilogramů těžký kus kosmického odpadu. 9. května 17:05
V rámci kontraktu, který byl 7. prosince podepsán zástupci agentury ESA a firmy Arianespace se pět družic Sentinel z evropského programu Copernicus (Sentinel-1D, Sentinel-2C, Sentinel-3C a Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide-A a -B) dočkalo obstarání nosné rakety. Všechny tyto družice budou vyneseny na raketách Vega-C z kosmodromu ve Francouzské Guyaně a k jejich vypuštění by mělo dojít mezi roky 2024 a 2026. Kontrakt představuje jednak důležitý milník pro zajištění kontinuity misí Sentinel i programu Copernicus pod hlavičkou EU, ale je to také důležité pro samostatný evropský přístup do kosmického prostoru.
Na evropském kosmodromu CSG u města Kourou ve Francouzské Guyaně došlo k prvnímu sestavení testovacího modelu centrálního těla nové rakety Ariane 6. Tělo tohoto nového nosiče se stane prvním zástupcem rodiny Ariane, který bude sestavován horizontálně, což je jednodušší a také cenově výhodnější než tradiční vertikální sestavování. Na přiloženém videu se díváme na instalaci jednoho ze čtyř pomocných urychlovacích stupňů P120C na tuhé pohonné látky. Poté vidíme převoz centrálního těla (centrální a horní stupeň) v horizontální poloze z montážní haly na rampu. V obslužné věži je poté toto tělo překlopeno do vertikální pozice a usazeno mezi pomocné urychlovací stupně. Po usazení na správné místo mohly začít kombinované zkoušky ověřující kompatibilitu mezi jednotlivými komponenty kompletního systému rakety.
6. září ve 23:45 SELČ se otevírá startovní okno pro raketu Ariane 5, které zůstává otevřené přes naši půlnoc a zavírá se až ve středu v 0:51 SELČ. Poměrně nezvyklé je, že Ariane 5 tentokrát neponese dvě telekomunikační družice, jak bývá běžné, ale pouze jednu – EUTELSAT KONNECT VHTS. Tato necelých 6,5 tuny těžká družice by měla pokrývat především oblast Evropy, které nabídne vysokorychlostní připojení k internetu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme na našem komentovaném vysílání z tohoto startu.
