Štítek ‘Apollo’

TOP 5: Kosmonautické recyklace

recyklace

Velkým fenoménem poslední doby se stalo slovo znovupoužitelnost. Tomuto zajisté chvályhodnému trendu se nevyhneme ani v kosmonautice. Zejména díky dravé štice jménem SpaceX, která do dříve zatuchlého kosmonautického rybníčku vnesla novou dynamiku a ukazuje ostatním, že dosavadní pohled na ekonomiku provozu na nízké orbitě může díky recyklaci použité techniky doznat významných změn. Na druhou stranu je nutno přiznat, že idea o znovupoužití kosmických lodí nebo raket není nijak nová. Prvním strojem, který dosáhl opakovaně Kármánovy linie, což je obecně uznávaná hranice vesmíru ve výšce 100 km, byl fenomenální raketoplán X-15. Výrobek firmy North American Aviation byl k letům extrémními rychlostmi a do extrémních výšek koncipován. Kus s výrobním číslem 3 vynesl svého pilota Joe Walkera v červenci 1963 do výšky 106 km, aby o měsíc později opět v rukou Joe Walkera vystoupal ještě o téměř dva kilometry výše. Asi nejznámějším strojem, který měl znovupoužitelnost takříkajíc ve své DNA, byl americký raketoplán. Pět vyrobených orbiterů si mezi sebe rozdělilo celkem 135 misí, stejně tak byly opakovaně použity urychlovací motory SRB. Na opačné straně zeměkoule Sověti vyvinuli raketoplán Buran, který se, spolu se superraketou Energija, jejíž části měly být rovněž znovupoužitelné, měl stát zrcadlem amerického projektu Space Shuttle. Dnes můžeme sledovat opakované starty prvních stupňů raket Falcon 9 a kabin Dragon firmy SpaceX. O těchto strojích však dnešní žebříček pojednávat nebude. Budeme se v něm věnovat méně známým případům, kdy byla kosmická technika použita opakovaně. A občas to bude, jak alespoň doufám, skutečně docela překvapivé povídání…

ESA pomůže s analýzou zachovalých vzorků z Apolla

Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.

Dnešní výročí: prokletá 13

Uplynulo 50 let od startu mise Apollo-13, která se potýkala s celou řadou problémů a na Měsíc se posádka nedostala. 11. dubna 7:00

Vědecký dárek čeká na rozbalení – vzorky z Měsíce

Jako velmi moudré se ukazuje rozhodnutí odborníků z éry programu Apollo zachovat část z 382 kilogramů lunárního regolitu a hornin přivezených na Zemi pro další generace. Bylo jim jasné, že jejich nástupci budou disponovat technikou, postupy a metodami, o kterých se stávající generaci ani nezdá. Věděli, že díky těmto novým metodám bude možné prozkoumat vzorky mnohem podrobněji. Budoucnost, kterou si specialisté z programu Apollo vysnili, nastává právě nyní. Jejich nástupci, z nichž mnozí v době programu Apollo ještě ani nebyli na světě, jsou nyní ve svých špičkově vybavených laboratořích připraveni udělat onen pověstný skok vstříc nalezení odpovědí na otázky spojené s vývojem Sluneční soustavy.

Cesta Apollo 12 na Měsíc (1)

Před padesáti lety odstartovala druhá mise Apollo s cílem přistát na povrchu Měsíce. Během startu bylo tak špatné počasí, že diváci jen těžko hledali siluetu rakety Saturn V. Alespoň do chvíle, než nebe rozsvítil blesk a prošel přes stoupající nosič až k mobilní věži. Posádka v lodi zažila totální blackout. Na palubě dočasně vypadl proud a následně se rozeznělo množství výstrah. A aby toho nebylo málo, tak se celá situaci opakovala v 52. sekundě letu. Naštěstí oba incidenty neměly na fungování kosmické lodi velký vliv a členové posádky mise Apollo 12 – Pete Conrad, Alan Bean, Richard Gordon, zamířili 14. listopadu 1969 k Měsíci. O programu Apollo toho bylo napsáno již opravdu mnoho a jen těžko se dá najít něco, co ještě nebylo řečeno, či popsáno. Proto jsme se rozhodli připomenout toto další významné výročí v pořadí trochu netradičně – obrazem. V těchto dnech totiž vydal grafik Tony Bela sérii povedených ilustrací, které jsou pro vzdělávací a neziskové účely volně k dispozici. Proto se je autor rozhodl přeložit a tím vlastně zmapoval cestu Apolla 12 na Měsíc a zpět. Infografiky jsou pro zpestření  prokládány zajímavostmi z této, tak trochu opomíjené mise. Pojďme si tedy společně připomenout události staré 50 let.

Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…

Věrní čtenáři si jistě (možná…) pamatují, že před rokem jsme vydali článek „Šťastné, veselé a kosmické!“. V něm bylo mj. uvedeno: „Nikde není psáno, že nevznikne druhý díl.“ A protože text vzbudil velký ohlas, k tématu se vracíme. Vánoce už (zase…) klepou na dveře. Aneb opět přinášíme několik námětů, co bychom si měli přát pod vánoční stromeček. V některých případech jde o tipy od čtenářů, v jiných o vlastní objevy. Stejně jako loni budeme rádi, když se v diskusi nebo jinak podělíte o další nápady. Nikde není psáno, že – třeba za rok – nevznikne třetí díl, že. POZOR! Vezměte prosím na vědomí, že ani autor těchto řádků, ani server Kosmonautix a nikdo kolem něj nemá s pěti následujícími náměty ekonomicky nic společného! Nemáme z toho žádnou provizi, nic podobného. Autor vychází pouze z osobní zkušenosti a naopak bude vděčný za jakékoliv doplnění: levnější nabídky, zajímavé nápady, náměty apod. Ostatně, než něco nakoupíte, rozhlédněte se pořádně po internetu: třeba najdete danou věc výhodněji. Snažíme se dávat vždy jen jeden odkaz pro ilustraci. (S šestou „prémiovou“ nabídkou autor těchto řádků něco společného má, takže se k tomu na rovinu hlásí.)

Top 5: Neil Armstrong a vlna zločinnosti

Seismický experiment při misi Apollo 11.

V červenci 1969 se člověk poprvé prošel po Měsíci. Svět se navždy změnil, už nikdy nebude stejný jako dříve. A navždy se proměnila i posádka legendární mise Apollo 11. Sami astronauti to asi ani moc nechtěli a pozornost veřejnosti na každém kroku jim asi nebyla příjemná. Byl to Charles Conrad (mj. velitel Apolla 12), který prohlásil, že nejprve […]

Top 5: Blízká setkání s Apollem 11

Myslím, že podstatná část těch, kteří čtou tyto řádky, neměla příležitost Apollo 11 zažít – prostě se narodila až poté, co se člověk poprvé prošel po Měsíci. Přesto se lze s touto misí i dnes velmi, velmi těsně setkat. Přinášíme představení pěti „nej“ míst, kam se lze bez větších potíží dostat – a která mají opravdu úzkou vazbu na let „Jedenáctky“.

TOP 5: Evropské stopy na misi Apollo 11

Pokud máme zmínit podíl nějaké evropské země či národnosti na misi Apollo 11, nejspíše nás jako první napadne účast německých raketových odborníků. Wernher von Braun a více než stovka dalších specialistů z Německa se podílela (nejen) na vývoji raket rodiny Saturn. Ovšem evropských stop najdeme na této historické misi mnohem více…

Týden s Jedenáctkou (12) Nad dopisy diváků aneb inspirace z diskuse

Pokud jste se včera radovali, že dílem „Život po Měsíci“ seriál „Týden s Jedenáctkou“ končí a že se konečně uvolní prostor pro smysluplnější obsah, musíme vás zklamat. Jedeme dál a náš týden má již dvanáctý díl. Tentokrát poslední (i když…). Původně neplánovaný, ovšem vzhledem k některým zajímavým poznámkám, námětům nebo názorům ve stovkách diskusních příspěvků u seriálu jsme se jej rozhodli zařadit. Má za cíl trochu přiblížit tři okruhy (motivace astronautů pro cestu na Měsíc, sovětský program automatického odběru vzorků z Měsíce, československá vlaječka na Měsíci), které v diskusích poutaly pozornost. Není cílem jít do akademické hloubky, cílem je ukázat složitost problematiky – a jak vzdálený od pravdy může být zjednodušující pohled.