iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Dragonfly od agentury NASA přestává připomínat soubor dílů a stále více se podobá rotory vybavenému stroji, který bude létat nad terénem Titanu, mlhavého Saturnova měsíce. 29. června dosáhla mise velkého milníku, protože do Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu dorazil téměř čtyři metry dlouhý trup stroje, který bude potřebný pro další fázi integrace sondy a navíc ještě dříve, než bylo plánováno. Tato dodávka proběhla po přibližně měsíc trvajícím procesu strukturálních zkoušek sestavené kostry landeru. Ten disponuje mnoha prvky, které dávají létající sondě Dragonfly nezaměnitelný tvar – včetně přistávacích lyží, obalu zdroje energie, či ramen, která jednou ponesou osm sad rotorů.
Americká mise Dragonfly překonala několik klíčových milníků z hlediska designu, vývoje i testování a stále se drží harmonogramu, který počítá s jejím startem v červenci 2028. Dragonfly bude vrtulový dron o velikosti osobního automobilu získávající elektřinu z jaderného zdroje. Návrh a stavbu této mise pro NASA zajišťuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Dragonfly bude po startu čekat šestiletá cesta meziplanetárním prostorem, než dorazí k Saturnu a jeho měsíci Titanu, který má studovat. Během nejméně tří let prozkoumá několik přistávacích lokalit na různých místech měsíce, jejichž povrchy se budou lišit. Na své palubě ponese komplexní soubor vědeckých přístrojů, které se budou snažit porozumět obyvatelnosti Titanu a mají hledat i základní stavební kameny života, jak jej známe.
Základní konstrukce sondy Europa Clipper byla přesunuta do kalifornské jet Propulsion Laboratory. Během následujících dvou let tu inženýři a technici dokončí manuální sestavování sondy, kterou pak budou čekat testy. Ty prověří, zda dokáže přečkat nelehkou cestu k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Doručené tělo sondy tvoří její hlavní jádro. Na výšku měří 3 metry a na šířku 1,5 metru. Jedná se o hliníkový válec s integrovanou elektronikou, komunikačními prvky, kabeláží a pohonným systémem. Až se na tento základ připojí fotovoltaické panely a další výklopná zařízení, bude mít Europa Clipper rozměry srovnatelné s SUV. Po vyklopení fotovoltaických panelů se pak dostane na velikost basketbalového hřiště. Půjde o největší sondu, jakou kdy NASA vypravila na meziplanetární misi.
Hardware, který bude tvořit americkou sondu Europa Clipper, už dostává svou finální podobu. Jednotlivé systémy i přístroje totiž jsou dokončovány a brzy budou připraveny na doručení do čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. V laboratořích a dílnách nejen v USA, ale i v Evropě pracují týmy specialistů na výrobě komplexních dílů, které budou tvořit celou misi. Na vše pak dohlíží vedoucí mise, kteří pečlivě koordinují složitou choreografii stavby nové mise z kategorie vlajkových lodí, kam patří ty největší, nejdražší a nejsložitější kosmické projekty agentury NASA.
O tom, že americkou sondu DART potkal odklad startu z léta na konec letošního roku, jsme psali ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes se k tématu opět vrátíme, ale řešit nebudeme samotný odklad, ale stav této sebevražedné sondy a čekají nás také fotografie. Tělo sondy DART totiž v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel, stát Maryland, zamířila do termálně-vakuové komory. Právě tady stráví zhruba měsíc, během kterého se bude ověřovat, jak dokáže odolávat vakuu a teplotám, které na ni v kosmickém prostoru čekají. Až budou tyto testy na začátku jara dokončeny, dojde k integraci obou zpožděných systémů – rolovacích fotovoltaických panelů ROSA (Roll-Out Solar Arrays) a jediného palubního vědeckého přístroje, kamery DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation). Poté přijdou vibrační zkoušky a sonda bude odeslána na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, odkud odstartuje na raketě Falcon 9.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.