HEO
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už několik měsíců se intenzivně hovoří o zájmu České republiky vyslat na Mezinárodní kosmickou stanici na krátkodobou národní misi zástupce našeho státu. Taková mise by měla významný vliv na český kosmický výzkum, který se promítá do celé řady oborů, ale i na popularizaci vědy a techniky mezi veřejností s důrazem na mladou generaci. Nezbytnou součástí takové mise jsou proto i správně vybrané vědecké experimenty, které by Aleš Svoboda na Mezinárodní kosmické stanici prováděl. Po pečlivém výběru ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo jejich výběr a do konce minulého týdne zašle tento seznam do Evropské kosmické agentury i se řadou doplňujících instrukcí, co je potřeba změnit / ověřit / dořešit / zmenšit / zjednodušit a v některý případech zcela vypustit – typicky z důvodu omezených kapacit laboratorního vybavení na ISS, kde některé přístroje jsou rezervovány i na pět let dopředu, tedy až do konce životnosti stanice, případně kvůli celkové váze či objemu.
Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.
Zažít první let ve velkém letadle speciálně upraveném pro lety po parabolické dráze, který byl kdy vypraven z české republiky, chtělo 861 mladých lidí z České republiky. V rámci několikakolového náročného výběru se jejich počet postupně zúžil až na finálních 26. Třináct chlapců a stejný počet děvčat se v doprovodu několika dospělých vydalo 30. března na misi, na kterou určitě do konce života nezapomenou. Mise Zero-G, která patří do národního programu Česká cesta do vesmíru měl především za úkol nadchnout mladou generaci pro vědu a techniku, aby Česká republika měla do budoucna odkud brát experty pro očekávané projekty s vysokou přidanou hodnotou. Studenti dostali 30. března možnost okusit stav, který bývá běžně vyhrazen pouze astronautům, případně výzkumným pracovníkům.
Nejnovější průzkum veřejného mínění od agentury Ipsos, který proběhl na popud Ministerstva dopravy, hovoří jasně. Účast českého astronauta na misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má silnou podporu české veřejnosti. Z průzkumu vyplývá, že čtyři z pěti Čechů by považovali cestu českého astronauta do vesmíru za smysluplnou, pokud by prováděl vědecké experimenty s přínosem pro medicínu, nové technologie nebo ochranu životního prostředí. Tyto aspekty vesmírné cesty nejvíce oceňují mladí lidé ve věku od 18 do 26 let a osoby se středním či vyšším vzděláním. Téměř 80 % dotázaných uvádí, že vyslání českého astronauta na ISS by zvýšilo prestiž České republiky na mezinárodní scéně. Pro téměř 70 % dotazovaných je důležité, aby Česko aktivně podporovalo vesmírné mise, včetně vyslání vlastního astronauta do vesmíru. Obdobné procento obyvatel ČR také věří, že by tato mise mohla inspirovat mladé lidi ke studiu technických a přírodovědných oborů.
Program Česká cesta do vesmíru, který posiluje české kosmické aktivity i jejich popularizaci a inspiruje mladou generaci k zájmu o technické a přírodovědné obory, má vrcholit za pár let vysláním občana ČR na Mezinárodní kosmickou stanici. Velmi pravděpodobně jím bude Aleš Svoboda, český zástupce v záložním oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, ale než k tomuto vrcholu dojde, je připravena celá řada dalších projektů a jedním z nich je Zero-G. Jde o akci, v rámci které se 30. března ze třetího terminálu Letiště Václava Havla v Praze odjede speciálně upravený Airbus A310 schopný poskytovat parabolické lety, při kterých posádka zažije na pár desítek sekund stav snížené gravitace. Kromě toho, že bude na jeho palubě 20 českých studentů ve věku 13 – 18 let, jejichž výběr stále probíhá, poletí s nimi také známé osobnosti a velitelé. Hlavním velitelem celé mise bude právě Aleš Svoboda.
Závěrečný týden prvního výcvikového bloku byl zcela věnován jediné aktivitě, a sice výcviku přežití v zimních podmínkách. Na úvod musím říct, že výcvik byl spíše kombinací výuky technik přežití, teambuildingu a praktického nácviku vedení lidí, nežli klasickým výcvikem přežití v extrémních podmínkách s využitím pouze nouzového vybavení a omezeného množství jídla či tekutin, jak to znám z prostředí bojové letky. Vše začalo již v neděli, kdy jsme se přesunuli z Kolína nad Rýnem do španělské části pyrenejského pohoří, konkrétně do jednoho z údolí, které leží v nadmořské výšce okolo 1800 metrů. Samotný přesun nebyl jednoduchý. Začal okolo poledne a zahrnoval nejprve cestu vlakem do Frankfurtu, poté přelet do Toulouse, odkud jsme se vydali dodávkou až do zasněžené části hor. Posledních několik kilometrů jsme díky silné sněhové pokrývce absolvovali na sněžných skútrech. 7. týden Pondělí 9. prosince První den přežití začal ještě za tmy, tím, čemu se říká „dawn patrol“, neboli takové seznámení s místním prostředím, získání subjektivního pocitu o okolní teplotě a krátké rozcvičení. Poté následovala snídaně a takzvaný „check-in“, neboli subjektivní zhodnocení aktuální fyzické a mentální připravenosti každého
Předposlední týden první části základního výcviku byl zaměřen opět na HBP, tedy Human Behaviour and Performance, neboli něco jako lidský faktor či výkonnost. Nemalou část ale zabraly i přednášky ohledně EVA, tedy Extravehicular Activities, neboli výstupů do volného kosmického prostoru. Asi nejzajímavější z celého týdne bylo školení o kosmických prostředcích zajišťujících dopravu posádek a nákladu na ISS (tzv. Visiting Vehicles). Konec týdne pak patřil administrativě a exkurzi do nového zařízení pod názvem LUNA, které simuluje měsíční povrch a bude zanedlouho sloužit k testování technologií a výcviku astronautů programu Artemis.
Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má v historii kosmického programu a letů s lidskou posádkou nezastupitelné místo díky letu Vladimíra Remka na Saljut 6. To byla na tehdejší dobu velmi vyspělá orbitální stanice kombinující úspěšné konstrukční prvky předchozích Saljutů. Let Sojuz 28, díky kterému jsme se tak stali teprve třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru, tak byl součástí jedné z přednášek. Další lekce zahrnovaly počátky kosmického programu v USA a Sovětském svazu, programy Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle, ale i Almaz, Saljut, Mir, a také výstavbu a provoz Mezinárodní kosmické stanice.
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver – OWD, někteří dokonce i kvalifikace vyšší), mohli jsme přikročit rovnou k získání certifikace NBF-NBL SCUBA Guest Diver. Ta nás pak opravňuje k potápění v bazénu Neutral Buoyancy Facility (NBF) tady v evropském středisku astronautů v Německu, ale také v mnohem větším Neutral Buoyancy Lab (NBL) v Johnsonově vesmírném centru v Houstonu.
Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce v týmu, problem-solving nebo komunikace.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.