sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a ruské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho ruským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O největší události října 2024 asi netřeba spekulovat. První stupeň rakety, který se vrátí na přistávací rampu, kde ho zachytí dvě obrovská ramena, jsme dosud znali jen ze sci-fi. Misi IFT-5 se věnuje první reportáž. Následující dvě reportáže jsou ve znamení sond k Jupiteru, první Europa Clipper a druhá mise Hera. Další část Vesmírných výzev bude zajímat hlavně tuzemské publikum, Aleš Svoboda zahájil svůj výcvik. Pak se podíváme na druhou certifikační misi rakety Vulcan, návrat lodi Crew-8 a naopak start Shenzhou 19. Závěr bude patřit startu mise NROL-167 a družic konstelace OneWeb. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Starší
28. říjen je již dlouhé roky významným dnem, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu. Osud tomu tak chtěl, aby se 106 let po zformování samostatného Československa, dočkal jeden z jeho nástupnických států, Česká republika, dalšího důležitého momentu. Právě dnes totiž v německém Kolíně nad Rýnem zahajuje český člen oddílu záložních astronautů Evropské kosmické agentury, Aleš Svoboda, první ze tří cca dvouměsíčních bloků základní přípravy. Po zhruba půl století se tak náš občan dostává do takového výcviku a tuto událost si nemůžeme nechat ujít. Díky dohodě s Alešem se proto můžete těšit na jedinečný seriál Deník astronauta, který bude pro náš portál psát sám Aleš Svoboda.
Členové záložního oddílu evropských astronautů zahájí letos v říjnu první z celkem tří dvouměsíčních výcvikových programů v Evropském středisku astronautů (EAC – European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem. Ve zmíněné první skupině členů záložního oddílu, která má do EAC dorazit 28. října, bude Španělka Sara García Alonso, Ital Andrea Patassa, Francouz Arnaud Prost, Němka Amelie Schoenenwald a Čech Aleš Svoboda. Druhá skupina ve složení Meganne Christian (Velká Británie), Anthea Comellini (Itálie), John McFall (Velká Británie) a Carmen Possnig (Rakousko) začne svůj výcvik 13. ledna 2025.
Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát z České republiky. V Praze totiž proběhla velmi zajímavá simulovaná mise PROMISE zahrnující i výstup na povrch Měsíce, které se mimo jiné účastnil i Aleš Svoboda. Podíváme se na podrobnosti. V dalších tématech se můžete těšit na návrat lodi Starliner z nečekaně dlouhé certifikační mise, průlet sondy BepiColombo kolem Merkuru či návrat čínského tajného malého raketoplánu. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Český ministr dopravy podepsal se zástupci firmy Axiom Space dohodu o porozumění. Jde o jeden z kroků v rámci národního projektu Česká cesta do vesmíru. V jeho rámci by mohl na oběžnou dráhu vyrazit Aleš Svoboda. 5. září 14:15
21. června letošního roku jsme Vám přinesli článek o tiskové konferenci projektu Česká cesta do vesmíru, která se o den dříve uskutečnila v Praze. Během letních prázdnin se na projektu pilně pracovalo a tak bylo možné uspořádat 2. září druhou tiskovou konferenci, kterou tentokrát hostilo brněnské planetárium. Termín tiskové konference nebyl na první školní den nového školního roku zvolen náhodně. Projekt Česká cesta do vesmíru má více úrovní a jednou z nich je i zaměření na vzdělávání mladé generace, které chce pomoci najít cestu k technickému vzdělávání a přírodovědným oborům. Tím bude zajištěno, že české firmy a akademická pracoviště zaměřující se na kosmické technologie, budou mít dostatek pracovníků pro všechny smělé projekty. Česko má už teď velmi kvalitní kosmický průmysl, ale nesmíme si nechat ujet vlak.
O tom, že kosmonautika není jen krásný koníček pro laickou veřejnost, která může sledovat úžasné pokroky v tomto oboru, není potřeba dlouze diskutovat. Kosmický průmysl se v průběhu let vypracoval do pozice, ve které má významný vliv na ekonomiku daných států. Kdo si nechce nechat ujet vlak pokroku, měl by rychle nasednout. České akademické instituce i soukromé firmy již na tento trend dokázaly zareagovat a podílejí se na špičkových kosmických misích. Jenže v kosmonautice více než kde jinde platí, že není možné usnout na vavřínech a co stačilo včera, už může být zítra málo. Česká republika v tomto směru nechce stát stranou a proto byla spuštěna iniciativa, jejímž nejviditelnějším bodem může být let českého astronauta na oběžnou dráhu. Jak si ale řekneme, česká cesta do vesmíru není zdaleka jen o tom.
Když se před několika měsíci na veřejnosti objevila zpráva, že společnost Axiom Space nabídla České republice možnost dopravit našeho občana na Mezinárodní kosmickou stanici, kde by strávil přibližně 10 dní, rozbušila se srdce celé řadě fanoušků kosmonautiky v našem státu. Nabídka s cenovkou minimálně 1,25 miliardy korun (podle některých zdrojů až 1,6 miliardy) sice nebyla levná, ale přínosy pro českou ekonomiku by byly ještě větší. Naděje na prvního kosmonauta z České republiky však před pár dny utichly, když ministerstvo dopravy ústy šéfa odboru kosmických aktivit a výzkumu, Václava Kobery, oznámilo, že na misi nejsou finance. Tento článek bude trochu jiný, než jaké obvykle na našem webu vycházejí, jelikož půjde spíše o zamyšlení nad celou situací.
Česká republika nevyužije nabídku firmy Axiom Space na vynesení Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Na misi se nepodařilo sehnat dostatečné množství financí. Není ale všem dnům konec. 8. prosince 12:00
Červnové Vesmírné výzvy zahájí mise CRS-28. Pak se podíváme na dva americké a jeden ruský výstup vně ISS. Návratu lodi Shenzhou 15 bude patřit další reportáž. Poletí Čech na ISS? To je otázka následujícího příspěvku. V další části nás čeká několik startů, konkrétně NROL-68, Satria a Transporter-8. Monitorovat budeme i dění na Starbase. Závěr bude věnován, jak už se ve Vesmírných výzvách stalo zvykem, startům čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
