sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: alan-bean

Cesta Apollo 12 na Měsíc (2)

V předešlém dílu jsme posádku Apollo 12 opustili ve chvíli, kdy se chystali k přistání na Měsíčním povrchu. Richard Gordon na měsíční oběžné dráze osiřel a sledoval počínání svých přátel v lunárním modulu. Posádka nakonec přistála jen 180 metrů od robotické sondy Surveyor III, která zde v automatickém režimu přistála o dva a půl roku dřív. Jen tato zdárná maličkost dokonale dokázala schopnosti tehdejších pracovníků NASA, ale i odhodlaných kosmonautů. Vědci díky tomu měli jedinečnou možnost prozkoumat dlouhodobý vliv tamního prostředí na přístroje a techniku. Posádka během práce na povrchu z landeru Surveyor III odmontovala kameru, na které byl na Zemi objeven živý mikroorganizmus, ale dodnes není jasné, jak se tam vlastně dostal. Vědci se však přiklání k verzi, že k tomu došlo vinou neopatrné manipulace na Zemi. To pravé dobrodružství posádka zažila samozřejmě při vycházkách a je známá celá řada historek, které si za ta léta žijí svým vlastním životem. Apollo 12 přesto zůstává v seznamu měsíčních výprav tak trochu neprávem upozaděná a proto není od věci si občas tyto příběhy připomínat. Obzvlášť

Cesta Apollo 12 na Měsíc (1)

Před padesáti lety odstartovala druhá mise Apollo s cílem přistát na povrchu Měsíce. Během startu bylo tak špatné počasí, že diváci jen těžko hledali siluetu rakety Saturn V. Alespoň do chvíle, než nebe rozsvítil blesk a prošel přes stoupající nosič až k mobilní věži. Posádka v lodi zažila totální blackout. Na palubě dočasně vypadl proud a následně se rozeznělo množství výstrah. A aby toho nebylo málo, tak se celá situaci opakovala v 52. sekundě letu. Naštěstí oba incidenty neměly na fungování kosmické lodi velký vliv a členové posádky mise Apollo 12 – Pete Conrad, Alan Bean, Richard Gordon, zamířili 14. listopadu 1969 k Měsíci. O programu Apollo toho bylo napsáno již opravdu mnoho a jen těžko se dá najít něco, co ještě nebylo řečeno, či popsáno. Proto jsme se rozhodli připomenout toto další významné výročí v pořadí trochu netradičně – obrazem. V těchto dnech totiž vydal grafik Tony Bela sérii povedených ilustrací, které jsou pro vzdělávací a neziskové účely volně k dispozici. Proto se je autor rozhodl přeložit a tím vlastně zmapoval cestu Apolla 12 na Měsíc a zpět.

Alan LaVern Bean

Alan LaVern Bean (1932-2018)

Existuje mnoho okamžiků, o nichž víme, že jednou nastat musí. Přesto však, když nakonec nadejdou, není lehké se s danou realitou vyrovnat. Přesně takový okamžik přišel tuto sobotu. Fanoušky kosmonautiky zastihla zpráva, že odešel Alan Bean – čtvrtý muž, jenž otisknul své stopy do lunárního prachu a velitel veleúspěšné druhé expedice na americkou orbitální stanici Skylab. Zvěst o jeho skonu byla o to krutější, že den předtím oběhla sociální sítě zpráva o jeho úmrtí, jež se ukázala být hoaxem. Hoax však trval pouhých několik hodin, sobotní odpoledne pak přineslo oznámení z oficiálních míst. Svět přišel nejen o legendárního astronauta a dalšího „moonwalkera“, ale také o nezdolného optimistu a nadaného umělce, který svými malbami přibližoval nám ostatním poetickou tvář lunárních výprav.

Kosmotýdeník 297 (21.5. – 27.5.)

Ačkoli největším tahákem právě uplynulého týdne byl další start Falconu 9, odehrály se v minulých sedmi dnech i další události kosmonautiky, které si stojí za to připomenout. Od toho je tady další Kosmotýdeník, který vám už 297 týdnů přináší pravidelná shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu dnes zabrousíme do evropské zemědělské politiky a toho, jak dokáže využít data družic Sentinel. Nevynecháme ani zprávu o novém oknu pro třetí start rakety Electron, které se dokonce v mezičase zvětšil náklad. Na řadu přijdou i další rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.