sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký prezident podepsal 13. dubna zákon o inovacích a ekonomické bezpečnosti malých podniků (Small Business Innovation and Economic Security Act ), kterým obnovil klíčové zdroje financování pro začínající kosmické společnosti.
Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.
NASA uvolnila zdrojový kód velitelského i lunárního modulu mise Apollo 11 jako open-source na vývojářskou platformu GitHub.
Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.
Společnost Sophia Space zahájí koncem roku 2026 nasazování rozhraní edge computing na družicích Kepler Communications na základě strategické dohody oznámené 13. dubna.
Společnost HawkEye 360 10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.
Společnost Portal Space Systems, která se zabývá vesmírnou mobilitou, získala 50 milionů dolarů na rozšíření vývoje své vysoce obratné družice Supernova.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První pokus o start rakety SLS zhatilo 29. srpna vadné čidlo na jednom raketovém motoru RS-25. Druhý pokus o vypuštění nejsilnějšího nosiče současnosti se odehrál 3. září a bohužel se týmy nedostaly dál než minule. Jejich snažení zhatila netěsnost na vodíkové rychlospojce. Experti se několikrát pokusili opětovně obnovit těsnost, ovšem neúspěšně. Vodíková rychlospojka dělala problémy už při zkoušce WDR, ale v hale VAB prošla opravou, takže se očekávalo, že by měla fungovat. První pokus o start zvládla na jedničku, při druhém však zlobila. V rámci tohoto článku budeme sledovat, jak probíhá příprava rakety SLS na třetí pokus o start na bezpilotní misi Artemis I. Ten je v době vydání tohoto článku plánován nejdříve na 5. září.
Prvním psaným přenosem jsme pokryli 14 dní předstartovních příprav, druhý se pak věnoval pokusu o vzlet 29. srpna, který byl nakonec z technických důvodů odvolán. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který bude mapovat aktuální dění před dalším pokusem o start. Připomeňme, že v době vydání tohoto článku (29. srpna odpoledne) je nejbližší možný termín 2. září v 18:48, přičemž startovní okno potrvá dvě hodiny. Zatím však není stoprocentně jisté, zda NASA stihne identifikovat a vyřešit příčinu problémů, které způsobily, že nebylo možné provést předchlazení jednoho motoru RS-25.
Roky pečlivých příprav, zkoušek, simulací, ověřování a dalších nezbytných kroků jsou u konce. Program Artemis oficiálně začíná svým prvním startem. Nová těžká raketa SLS (Space Launch System) se dočká svého prvního startu. V rámci mise Artemis I má na oběžnou dráhu kolem Měsíce vstoupit kosmická loď Orion. Tato bezpilotní testovací mise potrvá zhruba jeden měsíc a bude zakončena přistáním návratové kabiny do oceánu. Cílem mise Artemis I je otestovat všechny součásti a prokázat, že celý systém je připraven na pilotované mise, které začnou misí Artemis II. Jelikož servisní modul lodi Orion vyrobili experti v Evropě, nese tato mise i významné zastoupení agentury ESA. Po desítkách let k Měsíci vyráží kosmická loď schopná nést posádku. Bez přehánění tak můžeme říct, že návrat lidí na Měsíc začíná právě u Artemis I. Tento článek vychází 15. srpna, což je 14 dní před aktuálně platným termínem startu (29. srpna). V tomto článku naleznete psaný online přenos, ve kterém pokryjeme všechny důležité momenty z přípravy na tento mimořádný start.
Zítra, krátce po půlnoci, by měl z floridské rampy LC-39A odstartovat Falcon 9 s dvaapadesáti družicemi Starlink. Těchto dvaapadesát družic míří do tzv. čtvrté orbitální slupky družic, kde se jich aktuálně pohybuje nejvíce. Na této misi jinak nenalezneme žádné zajímavosti o raketě, jako že by první stupeň překonal rekord v počtu použití, nebo že by byl upraven z bočního stupně Falconu Heavy na první stupeň Falcon 9. To samé platí i pro obě poloviny aerodynamického krytu. Ovšem díky přistání prvního stupně je start zajímavý. Přistání prvního stupně by mělo proběhnout na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 650 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamického krytu se pokusí loď, která bude čekat 656 kilometrů od místa startu.
O tom, že družice plní kromě mnoha jiných úkolů i nezastupitelnou roli při monitorování přírodních katastrof, nemůže být sporu. Už od 24. července bojují hasiči s ohnivým živlem, který zachvátil rozsáhlé území Národního parku České Švýcarsko. Plameny vyhnaly desítky lidí z jejich domovů a rozšířily se i na území sousedního Německa. Kouř z plamenů cítili i lidé na pomezí Čech a Moravy, tedy 200 kilometrů vzdušnou čarou od epicentra požárů. Zuřící živel neušel pozornosti ani družici Sentinel 3 od Evropské kosmické agentury, která monitoruje nejen topografii hladiny moří, či barvu oceánů, ale i povrchovou teplotu moří a pevnin. Její data nyní ukazují, jaká situace byla na místě požáru 25. července 2022 ve 12:00 SELČ.
Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.
V pátek jsme vydali článek o tom, že nás za pár hodin čeká start malé rakety Electron od Rocket Lab. K tomu však nedošlo. Po spoustě odkladů to ale vypadá, že třicet pět minut po půlnoci by mohla tato malá raketa konečně odstartovat. Za odklady mohlo většinou špatné počasí v oblasti záchytu prvního stupně a také Rocket Lab nacvičovala záchyt prvního stupně. U této mise by se firma měla pokusit zachytit na padáku klesající první stupeň helikoptérou Sikorsky S-92. Pokud jste nečetli minulý článek s více informacemi o nákladu a raketě, můžete si ho přečíst zde.
V pátek, třicet tři minut před půlnocí, by měl z rampy SLC-40 na Floridě odstartovat Falcon 9 s další várkou družic Starlink a tentokrát by mělo být vyneseno 53 kusů. Nebude to ale jediný start, který nás v noci z pátka na sobotu čeká. Už šedesát dva minut po startu Falconu 9 by měla z Nového Zélandu odstartovat raketa Electron od firmy Rocket Lab na misi There And Back Again (Tam a zase zpátky). Na ní je hned několik zajímavostí. Jednou z nich je třeba náklad, kterým nejsou družice BlackSky, které Electron většinou vynáší, ale nákladem bude 34 družic pro několik firem. Je to tedy stejné jako sdílené mise Transporter od SpaceX. Druhou zajímavostí je, že Rocket Lab se při této misi poprvé pokusí helikoptérou zachytit na padáku klesající první stupeň. Je ale pravděpodobné, že první pokus o zachycení nebude úspěšný.
V pondělí 14. března odstartuje z rampy 3B na ostrově Kodiak na Aljašce raketa Rocket 3.3. Vynášený náklad se jmenuje S4 CROSSOVER a jde o technologický demonstrátor, který vyvinula firma NearSpace Launch. Zajímavostí je, že se družice nebude oddělovat od druhého stupně, ale zůstane k němu připojená až do zániku v atmosféře. Můžeme tak doufat, že nezanikne mnohem dřív, než je plánováno a že start bude úspěšný. Mezi funkce, které budou při této misi testovány, patří například vysílač Globestar nebo transceiver Iridium (Transceiver je zařízení, které umožňuje překlad toku informací z jednoho typu sítě na typ jiný).
Dva dny po startu rakety Antares tu máme připojení kosmické lodi Cygnus NG-17 k Mezinárodní vesmírné stanici. Kosmická loď Cygnus NG-17 zahájila svoju cestu na špičce rakety Antares, která vzlétla z rampy LP-0A na kosmodromu MARS. Raketa pracovala bezchybně a k zachycení staničním manipulátorem Canadarm 2 má dojít zítra v 10:35 našeho času. Na ISS dopraví celkem 3 651 kilogramů nákladu. Z toho 1 352 kilogramů připadá na zásoby pro posádku, 896 kilogramů budou tvořit vědecké experimenty a 1 308 kilogramů bude tvořit hardware pro provoz stanice. Dalším nákladem je počítačový hardware a vybavení pro výstupy do volného prostoru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
