Space Pioneer
Společnost Space Pioneer získala v nových kolech financování přibližně 350 milionů dolarů na podporu vývoje své rakety Tianlong-3 a nosné rakety nové generace a motoru.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Space Pioneer získala v nových kolech financování přibližně 350 milionů dolarů na podporu vývoje své rakety Tianlong-3 a nosné rakety nové generace a motoru.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou dopravou, oznámila, že plánuje vyvinout lunární přistávací modul. Koncept lunárního dopravního systému společnosti Impulse Space využívá tahač Helios s novým lunárním přistávacím modulem.
Výrobce družic K2 Space oznámil plány na vypuštění tří družic roce 2027 na raketě Falcon 9, přičemž každá družice bude nasazena na jinou orbitální dráhu.
Společnost Equatys, společný podnik americké společnosti Viasat a emirátského družicového operátora Space42, který vytváří sdílenou vesmírnou infrastrukturu pro služby přímo na zařízení (D2D), získala svého prvního mobilního síťového partnera.
Francouzský startup Dark, který vyvíjí technologii kosmických lodí vypouštěných ze vzduchu pro zachycení a likvidaci orbitálních objektů, ukončil provoz poté, co se mu podařilo vytvořit udržitelný obchodní model.
Japonská kosmická agentura JAXA si vybrala společnost Rocket Lab k vypuštění sady technologických demonstračních družic na raketách Electron.
Společnosti Momentus a Solstar Space 13. října oznámily tříletou dohodu o rozšíření komunikačních, dopravních a infrastrukturních služeb pro vládní a komerční mise na nízké oběžné dráze Země.
Tory Bruno, prezident a generální ředitel společnosti United Launch Alliance, bude čestným předsedou Světového týdne vesmíru 2026, jak dnes oznámila Asociace Světového týdne vesmíru.
Laboratoř JPL tento týden propustí 550 zaměstnanců, což je další kolo propouštění v tomto vesmírném vědeckém centru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Při nedávné zkoušce NASA prokázala, jak by technologie založená na umělé inteligenci mohla pomoci družicím na oběžné dráze poskytovat cílenější a cennější vědecká data. Technologie by umožnila družicím sledujícím Zemi vůbec poprvé sledovat svou oběžnou dráhu, rychle zpracovávat a analyzovat snímky pomocí palubní umělé inteligence a určovat, kam nasměrovat přístroj. Celý proces trval méně než 90 sekund, bez jakéhokoli zásahu člověka. Takzvané dynamické cílení (Dynamic Targeting) je koncept, který je ve vývoji na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii víc než deset let. První série letových testů byla provedena v polovině července na komerční družici. Cílem je ukázat potenciál dynamického cílení, aby družice zlepšily své snímky zemského povrchu tím, že se vyhnou focení oblačnosti, ale i tím, že budou autonomně vyhledávat specifické, krátkou dobu existující jevy, jako jsou lesní požáry, výbuchy sopek, či náhlé bouře.
Φsat-2 je malá družice, jejíž fáze uvádění do provozu byla úspěšná a nyní začíná posílat první vědecká data. Využívá přitom algoritmy pro zefektivnění procesů komprimace snímků Země, ale také detekuje lesní požáry, lodě, znečištění moří a mnoho dalšího. Jedná se o Cubesat s rozměry 22 × 10 × 33 centimetrů, který byl vypuštěn vloni v srpnu a své první fotky poslal už o čtyři dny později. Od té doby strávil řídící tým devět měsíců uváděním družice do provozu s hlavním důrazem na palubní multispektrální snímač a AI aplikace, které mohou pokrýt široké spektrum aktivit. Mezi možnosti AI algoritmů patří třeba výběr snímků s jasnou viditelností a vyřazení těch, které zakrývá oblačnost. Algoritmy mohou také detekovat a analyzovat oblasti, kde došlo k přírodním katastrofám, kupříkladu lokality zasažené lesními požáry, zemětřesením, či povodněmi a identifikovat přístupové cesty pro záchranáře. Družice dokáže také detekovat lodě, sbírat data o nelegálním rybolovu, či znečištění moří. Proces uvádění do provozu skončil ve druhém čtvrtletí tohoto roku a družice již posílá vědecká data. Φsat-2 krouží kolem Země ve výšce 510 kilometrů a vytváří mapy
AI/Umělá inteligence bude pomáhat se sledováním státních zakázek v oblasti kosmonautiky. Sledování státních zakázek vyžaduje, aby specialisté na nákup trávili týdny metodickým prohledáváním databází a dokumentů, a to vše s časovém tlaku.
O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.
Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.
Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.
Nová technologie využívající umělou inteligenci by mohla urychlit proces diagnostiky fyzických selhání družic a dalších kosmických systémů – zlepšila by se tak efektivita mise a mohl by se i zkrátit čas mimo provoz. Softwarový projekt RAISR (Research in Artificial Intelligence for Spacecraft Resilience) rozvíjí Evana Gizzi z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland. Se systémem RAISR by mohla umělá inteligence diagnostikovat chyby v reálném čase na nejrůznějších typech družic a sond. „Družice hlásí chybu podobně jako když se nám v autě rozsvítí varovná kontrolka na palubní desce,“ vysvětluje Gizzi a dodává: „Víme tedy, že je tam nějaký problém, ale to hlášení samo o sobě nemusí nutně vysvětlovat i příčinu. Tady se budou hodit algoritmy RAISR, které nám řeknou, že jsme třeba jen nezavřeli víko nádrže.“
Návrh Marsha je definitivním vítězem soutěže a odnáší si výhru 500,000 dolarů. Zdroj 10. května 18:59
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.