Australasian Space Innovation Institute
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.
Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.
Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.
Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Americké marsovské vozítko Perseverance dokončilo první jízdu po jiném kosmickém tělese, která byla naplánována umělou inteligencí. Experiment proběhl mezi 8. a 10. prosincem a vedla jej Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie. Cílem bylo demonstrovat použití generativní AI k vytváření průjezdních bodů (anglicky waypoints) pro Perseverance. Jedná se o komplexní rozhodovací proces, který je typicky prováděn manuálně lidskými plánovači cest roveru. „Tato demonstrace ukazuje, jak daleko pokročily naše schopnosti a rozšířily způsoby, jak prozkoumávat cizí světy,“ poznamenal administrátor NASA, Jared Isaacman a dodal: „Autonomní technologie jako v tomto případě mohou pomoci misím fungovat efektivněji, reagovat na náročný terén a zvyšovat vědecký přínos i když se vzdálenost od země bude zvětšovat. Je to jasný příklad týmů aplikujících opatrně a zodpovědně nové technologie do reálného provozu.“

Umělá inteligence alias AI (z anglického Artificial Intelligence) slibuje mnoho výhod prakticky ve všech oborech a raketová technika není výjimkou. Program FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) od agentury ESA se, kromě jiného, zaměřuje na výzkum možného využití AI při vývoji lepších procesů a třeba i úplně nových tvarů, které by se daly využít na budoucích raketách či kosmických sondách a družicích. Sice to v reálu nevypadá jako na AI vygenerovaném náhledovém obrázku, ale společně s německou firmou MT Aerospace se agentura ESA snaží zkoumat možnosti přizpůsobení technik zpracování materiálů v celém odvětví.

Čtveřice týmů z různých států se dočkala ocenění za jejich pokroky ve využívání umělé inteligence k detekci škod po zemětřeseních z družic. Tímto krokem vyvrcholila celosvětová soutěž vyhlášená Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Mezinárodní chartou „Kosmický prostor a velké katastrofy“ – běžně označovanou jako „Charta“. Vítězné týmy, TelePIX z Jižní Koreje, Datalayer z Belgie, DisasterM3 z Japonska a Thales Services Numériques z Francie, byly oceněny při ceremoniálu, který se konal na 54. zasedání představenstva Charty ve Štrasburku, protože Francouzská kosmická agentura CNES převezme na dalších šest měsíců vedení Charty. Kombinací provozních zkušeností Charty s laboratorními inovacemi od ESA Φ-lab se v rámci iniciativy ESA Φ-lab Challenges sešlo 143 účastníků ze 40 zemí, aby prozkoumali, jak daleko může umělá inteligence zajít v automatizaci detekce škod po katastrofách při používání dat z kosmického prostoru. Soutěžící trénovali své AI modely na rozlišování mezi poškozenými a nepoškozenými budovami a využívali přitom jeden z největších souborů dat o zemi, jaké kdy byly k tomuto účelu sestaveny. Jednalo se o více než 200 snímků ve vysokém rozlišení z pěti různých zemětřesení. Obrázek níže ukazuje vítězný model týmu

Při nedávné zkoušce NASA prokázala, jak by technologie založená na umělé inteligenci mohla pomoci družicím na oběžné dráze poskytovat cílenější a cennější vědecká data. Technologie by umožnila družicím sledujícím Zemi vůbec poprvé sledovat svou oběžnou dráhu, rychle zpracovávat a analyzovat snímky pomocí palubní umělé inteligence a určovat, kam nasměrovat přístroj. Celý proces trval méně než 90 sekund, bez jakéhokoli zásahu člověka. Takzvané dynamické cílení (Dynamic Targeting) je koncept, který je ve vývoji na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii víc než deset let. První série letových testů byla provedena v polovině července na komerční družici. Cílem je ukázat potenciál dynamického cílení, aby družice zlepšily své snímky zemského povrchu tím, že se vyhnou focení oblačnosti, ale i tím, že budou autonomně vyhledávat specifické, krátkou dobu existující jevy, jako jsou lesní požáry, výbuchy sopek, či náhlé bouře.

Φsat-2 je malá družice, jejíž fáze uvádění do provozu byla úspěšná a nyní začíná posílat první vědecká data. Využívá přitom algoritmy pro zefektivnění procesů komprimace snímků Země, ale také detekuje lesní požáry, lodě, znečištění moří a mnoho dalšího. Jedná se o Cubesat s rozměry 22 × 10 × 33 centimetrů, který byl vypuštěn vloni v srpnu a své první fotky poslal už o čtyři dny později. Od té doby strávil řídící tým devět měsíců uváděním družice do provozu s hlavním důrazem na palubní multispektrální snímač a AI aplikace, které mohou pokrýt široké spektrum aktivit. Mezi možnosti AI algoritmů patří třeba výběr snímků s jasnou viditelností a vyřazení těch, které zakrývá oblačnost. Algoritmy mohou také detekovat a analyzovat oblasti, kde došlo k přírodním katastrofám, kupříkladu lokality zasažené lesními požáry, zemětřesením, či povodněmi a identifikovat přístupové cesty pro záchranáře. Družice dokáže také detekovat lodě, sbírat data o nelegálním rybolovu, či znečištění moří. Proces uvádění do provozu skončil ve druhém čtvrtletí tohoto roku a družice již posílá vědecká data. Φsat-2 krouží kolem Země ve výšce 510 kilometrů a vytváří mapy
AI/Umělá inteligence bude pomáhat se sledováním státních zakázek v oblasti kosmonautiky. Sledování státních zakázek vyžaduje, aby specialisté na nákup trávili týdny metodickým prohledáváním databází a dokumentů, a to vše s časovém tlaku.

O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.

Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.

Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.

Nová technologie využívající umělou inteligenci by mohla urychlit proces diagnostiky fyzických selhání družic a dalších kosmických systémů – zlepšila by se tak efektivita mise a mohl by se i zkrátit čas mimo provoz. Softwarový projekt RAISR (Research in Artificial Intelligence for Spacecraft Resilience) rozvíjí Evana Gizzi z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland. Se systémem RAISR by mohla umělá inteligence diagnostikovat chyby v reálném čase na nejrůznějších typech družic a sond. „Družice hlásí chybu podobně jako když se nám v autě rozsvítí varovná kontrolka na palubní desce,“ vysvětluje Gizzi a dodává: „Víme tedy, že je tam nějaký problém, ale to hlášení samo o sobě nemusí nutně vysvětlovat i příčinu. Tady se budou hodit algoritmy RAISR, které nám řeknou, že jsme třeba jen nezavřeli víko nádrže.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.