Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.
Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.
Nové středisko agentury ESA, které využije umělou inteligenci k pokrokům v družicové konektivitě vzniká ve Spojeném království. Tzv. AI Hub agentury ESA má podporu Kosmické agentury Spojeného království a měl by nabídnout jedinečné prostředí, kde evropské firmy mohou testovat, ověřovat a škálovat inovace využívající AI pro družice a konvergované komunikace, čímž se změní způsob navrhování, integrace a správy sítí. Vývoj AI Hubu byl oznámen tento týden představiteli ESA a Kosmické agentury Spojeného království na Mobile World Congress, což je globální konference o konektivitě konaná v Barceloně.
Americké marsovské vozítko Perseverance dokončilo první jízdu po jiném kosmickém tělese, která byla naplánována umělou inteligencí. Experiment proběhl mezi 8. a 10. prosincem a vedla jej Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie. Cílem bylo demonstrovat použití generativní AI k vytváření průjezdních bodů (anglicky waypoints) pro Perseverance. Jedná se o komplexní rozhodovací proces, který je typicky prováděn manuálně lidskými plánovači cest roveru. „Tato demonstrace ukazuje, jak daleko pokročily naše schopnosti a rozšířily způsoby, jak prozkoumávat cizí světy,“ poznamenal administrátor NASA, Jared Isaacman a dodal: „Autonomní technologie jako v tomto případě mohou pomoci misím fungovat efektivněji, reagovat na náročný terén a zvyšovat vědecký přínos i když se vzdálenost od země bude zvětšovat. Je to jasný příklad týmů aplikujících opatrně a zodpovědně nové technologie do reálného provozu.“
Umělá inteligence alias AI (z anglického Artificial Intelligence) slibuje mnoho výhod prakticky ve všech oborech a raketová technika není výjimkou. Program FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) od agentury ESA se, kromě jiného, zaměřuje na výzkum možného využití AI při vývoji lepších procesů a třeba i úplně nových tvarů, které by se daly využít na budoucích raketách či kosmických sondách a družicích. Sice to v reálu nevypadá jako na AI vygenerovaném náhledovém obrázku, ale společně s německou firmou MT Aerospace se agentura ESA snaží zkoumat možnosti přizpůsobení technik zpracování materiálů v celém odvětví.
Čtveřice týmů z různých států se dočkala ocenění za jejich pokroky ve využívání umělé inteligence k detekci škod po zemětřeseních z družic. Tímto krokem vyvrcholila celosvětová soutěž vyhlášená Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Mezinárodní chartou „Kosmický prostor a velké katastrofy“ – běžně označovanou jako „Charta“. Vítězné týmy, TelePIX z Jižní Koreje, Datalayer z Belgie, DisasterM3 z Japonska a Thales Services Numériques z Francie, byly oceněny při ceremoniálu, který se konal na 54. zasedání představenstva Charty ve Štrasburku, protože Francouzská kosmická agentura CNES převezme na dalších šest měsíců vedení Charty. Kombinací provozních zkušeností Charty s laboratorními inovacemi od ESA Φ-lab se v rámci iniciativy ESA Φ-lab Challenges sešlo 143 účastníků ze 40 zemí, aby […]
Při nedávné zkoušce NASA prokázala, jak by technologie založená na umělé inteligenci mohla pomoci družicím na oběžné dráze poskytovat cílenější a cennější vědecká data. Technologie by umožnila družicím sledujícím Zemi vůbec poprvé sledovat svou oběžnou dráhu, rychle zpracovávat a analyzovat snímky pomocí palubní umělé inteligence a určovat, kam nasměrovat přístroj. Celý proces trval méně než 90 sekund, bez jakéhokoli zásahu člověka. Takzvané dynamické cílení (Dynamic Targeting) je koncept, který je ve vývoji na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii víc než deset let. První série letových testů byla provedena v polovině července na komerční družici. Cílem je ukázat potenciál dynamického cílení, aby družice zlepšily své snímky zemského povrchu tím, že se vyhnou focení oblačnosti, ale i tím, že budou autonomně vyhledávat specifické, krátkou dobu existující jevy, jako jsou lesní požáry, výbuchy sopek, či náhlé bouře.
Φsat-2 je malá družice, jejíž fáze uvádění do provozu byla úspěšná a nyní začíná posílat první vědecká data. Využívá přitom algoritmy pro zefektivnění procesů komprimace snímků Země, ale také detekuje lesní požáry, lodě, znečištění moří a mnoho dalšího. Jedná se o Cubesat s rozměry 22 × 10 × 33 centimetrů, který byl vypuštěn vloni v srpnu a své první fotky poslal už o čtyři dny později. Od té doby strávil řídící tým devět měsíců uváděním družice do provozu s hlavním důrazem na palubní multispektrální snímač a AI aplikace, které mohou pokrýt široké spektrum aktivit. Mezi možnosti AI algoritmů patří třeba výběr snímků s jasnou viditelností a vyřazení těch, které zakrývá oblačnost. Algoritmy […]
AI/Umělá inteligence bude pomáhat se sledováním státních zakázek v oblasti kosmonautiky. Sledování státních zakázek vyžaduje, aby specialisté na nákup trávili týdny metodickým prohledáváním databází a dokumentů, a to vše s časovém tlaku.
O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.
