Čína
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Čtveřice týmů z různých států se dočkala ocenění za jejich pokroky ve využívání umělé inteligence k detekci škod po zemětřeseních z družic. Tímto krokem vyvrcholila celosvětová soutěž vyhlášená Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Mezinárodní chartou „Kosmický prostor a velké katastrofy“ – běžně označovanou jako „Charta“. Vítězné týmy, TelePIX z Jižní Koreje, Datalayer z Belgie, DisasterM3 z Japonska a Thales Services Numériques z Francie, byly oceněny při ceremoniálu, který se konal na 54. zasedání představenstva Charty ve Štrasburku, protože Francouzská kosmická agentura CNES převezme na dalších šest měsíců vedení Charty. Kombinací provozních zkušeností Charty s laboratorními inovacemi od ESA Φ-lab se v rámci iniciativy ESA Φ-lab Challenges sešlo 143 účastníků ze 40 zemí, aby prozkoumali, jak daleko může umělá inteligence zajít v automatizaci detekce škod po katastrofách při používání dat z kosmického prostoru. Soutěžící trénovali své AI modely na rozlišování mezi poškozenými a nepoškozenými budovami a využívali přitom jeden z největších souborů dat o zemi, jaké kdy byly k tomuto účelu sestaveny. Jednalo se o více než 200 snímků ve vysokém rozlišení z pěti různých zemětřesení. Obrázek níže ukazuje vítězný model týmu

Při nedávné zkoušce NASA prokázala, jak by technologie založená na umělé inteligenci mohla pomoci družicím na oběžné dráze poskytovat cílenější a cennější vědecká data. Technologie by umožnila družicím sledujícím Zemi vůbec poprvé sledovat svou oběžnou dráhu, rychle zpracovávat a analyzovat snímky pomocí palubní umělé inteligence a určovat, kam nasměrovat přístroj. Celý proces trval méně než 90 sekund, bez jakéhokoli zásahu člověka. Takzvané dynamické cílení (Dynamic Targeting) je koncept, který je ve vývoji na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii víc než deset let. První série letových testů byla provedena v polovině července na komerční družici. Cílem je ukázat potenciál dynamického cílení, aby družice zlepšily své snímky zemského povrchu tím, že se vyhnou focení oblačnosti, ale i tím, že budou autonomně vyhledávat specifické, krátkou dobu existující jevy, jako jsou lesní požáry, výbuchy sopek, či náhlé bouře.

Φsat-2 je malá družice, jejíž fáze uvádění do provozu byla úspěšná a nyní začíná posílat první vědecká data. Využívá přitom algoritmy pro zefektivnění procesů komprimace snímků Země, ale také detekuje lesní požáry, lodě, znečištění moří a mnoho dalšího. Jedná se o Cubesat s rozměry 22 × 10 × 33 centimetrů, který byl vypuštěn vloni v srpnu a své první fotky poslal už o čtyři dny později. Od té doby strávil řídící tým devět měsíců uváděním družice do provozu s hlavním důrazem na palubní multispektrální snímač a AI aplikace, které mohou pokrýt široké spektrum aktivit. Mezi možnosti AI algoritmů patří třeba výběr snímků s jasnou viditelností a vyřazení těch, které zakrývá oblačnost. Algoritmy mohou také detekovat a analyzovat oblasti, kde došlo k přírodním katastrofám, kupříkladu lokality zasažené lesními požáry, zemětřesením, či povodněmi a identifikovat přístupové cesty pro záchranáře. Družice dokáže také detekovat lodě, sbírat data o nelegálním rybolovu, či znečištění moří. Proces uvádění do provozu skončil ve druhém čtvrtletí tohoto roku a družice již posílá vědecká data. Φsat-2 krouží kolem Země ve výšce 510 kilometrů a vytváří mapy
AI/Umělá inteligence bude pomáhat se sledováním státních zakázek v oblasti kosmonautiky. Sledování státních zakázek vyžaduje, aby specialisté na nákup trávili týdny metodickým prohledáváním databází a dokumentů, a to vše s časovém tlaku.

O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.

Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.

Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.

Nová technologie využívající umělou inteligenci by mohla urychlit proces diagnostiky fyzických selhání družic a dalších kosmických systémů – zlepšila by se tak efektivita mise a mohl by se i zkrátit čas mimo provoz. Softwarový projekt RAISR (Research in Artificial Intelligence for Spacecraft Resilience) rozvíjí Evana Gizzi z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland. Se systémem RAISR by mohla umělá inteligence diagnostikovat chyby v reálném čase na nejrůznějších typech družic a sond. „Družice hlásí chybu podobně jako když se nám v autě rozsvítí varovná kontrolka na palubní desce,“ vysvětluje Gizzi a dodává: „Víme tedy, že je tam nějaký problém, ale to hlášení samo o sobě nemusí nutně vysvětlovat i příčinu. Tady se budou hodit algoritmy RAISR, které nám řeknou, že jsme třeba jen nezavřeli víko nádrže.“
Návrh Marsha je definitivním vítězem soutěže a odnáší si výhru 500,000 dolarů. Zdroj 10. května 18:59
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.