BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.

Nové středisko agentury ESA, které využije umělou inteligenci k pokrokům v družicové konektivitě vzniká ve Spojeném království. Tzv. AI Hub agentury ESA má podporu Kosmické agentury Spojeného království a měl by nabídnout jedinečné prostředí, kde evropské firmy mohou testovat, ověřovat a škálovat inovace využívající AI pro družice a konvergované komunikace, čímž se změní způsob navrhování, integrace a správy sítí. Vývoj AI Hubu byl oznámen tento týden představiteli ESA a Kosmické agentury Spojeného království na Mobile World Congress, což je globální konference o konektivitě konaná v Barceloně.

Americké marsovské vozítko Perseverance dokončilo první jízdu po jiném kosmickém tělese, která byla naplánována umělou inteligencí. Experiment proběhl mezi 8. a 10. prosincem a vedla jej Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie. Cílem bylo demonstrovat použití generativní AI k vytváření průjezdních bodů (anglicky waypoints) pro Perseverance. Jedná se o komplexní rozhodovací proces, který je typicky prováděn manuálně lidskými plánovači cest roveru. „Tato demonstrace ukazuje, jak daleko pokročily naše schopnosti a rozšířily způsoby, jak prozkoumávat cizí světy,“ poznamenal administrátor NASA, Jared Isaacman a dodal: „Autonomní technologie jako v tomto případě mohou pomoci misím fungovat efektivněji, reagovat na náročný terén a zvyšovat vědecký přínos i když se vzdálenost od země bude zvětšovat. Je to jasný příklad týmů aplikujících opatrně a zodpovědně nové technologie do reálného provozu.“

Umělá inteligence alias AI (z anglického Artificial Intelligence) slibuje mnoho výhod prakticky ve všech oborech a raketová technika není výjimkou. Program FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) od agentury ESA se, kromě jiného, zaměřuje na výzkum možného využití AI při vývoji lepších procesů a třeba i úplně nových tvarů, které by se daly využít na budoucích raketách či kosmických sondách a družicích. Sice to v reálu nevypadá jako na AI vygenerovaném náhledovém obrázku, ale společně s německou firmou MT Aerospace se agentura ESA snaží zkoumat možnosti přizpůsobení technik zpracování materiálů v celém odvětví.

Čtveřice týmů z různých států se dočkala ocenění za jejich pokroky ve využívání umělé inteligence k detekci škod po zemětřeseních z družic. Tímto krokem vyvrcholila celosvětová soutěž vyhlášená Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Mezinárodní chartou „Kosmický prostor a velké katastrofy“ – běžně označovanou jako „Charta“. Vítězné týmy, TelePIX z Jižní Koreje, Datalayer z Belgie, DisasterM3 z Japonska a Thales Services Numériques z Francie, byly oceněny při ceremoniálu, který se konal na 54. zasedání představenstva Charty ve Štrasburku, protože Francouzská kosmická agentura CNES převezme na dalších šest měsíců vedení Charty. Kombinací provozních zkušeností Charty s laboratorními inovacemi od ESA Φ-lab se v rámci iniciativy ESA Φ-lab Challenges sešlo 143 účastníků ze 40 zemí, aby prozkoumali, jak daleko může umělá inteligence zajít v automatizaci detekce škod po katastrofách při používání dat z kosmického prostoru. Soutěžící trénovali své AI modely na rozlišování mezi poškozenými a nepoškozenými budovami a využívali přitom jeden z největších souborů dat o zemi, jaké kdy byly k tomuto účelu sestaveny. Jednalo se o více než 200 snímků ve vysokém rozlišení z pěti různých zemětřesení. Obrázek níže ukazuje vítězný model týmu

Při nedávné zkoušce NASA prokázala, jak by technologie založená na umělé inteligenci mohla pomoci družicím na oběžné dráze poskytovat cílenější a cennější vědecká data. Technologie by umožnila družicím sledujícím Zemi vůbec poprvé sledovat svou oběžnou dráhu, rychle zpracovávat a analyzovat snímky pomocí palubní umělé inteligence a určovat, kam nasměrovat přístroj. Celý proces trval méně než 90 sekund, bez jakéhokoli zásahu člověka. Takzvané dynamické cílení (Dynamic Targeting) je koncept, který je ve vývoji na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii víc než deset let. První série letových testů byla provedena v polovině července na komerční družici. Cílem je ukázat potenciál dynamického cílení, aby družice zlepšily své snímky zemského povrchu tím, že se vyhnou focení oblačnosti, ale i tím, že budou autonomně vyhledávat specifické, krátkou dobu existující jevy, jako jsou lesní požáry, výbuchy sopek, či náhlé bouře.

Φsat-2 je malá družice, jejíž fáze uvádění do provozu byla úspěšná a nyní začíná posílat první vědecká data. Využívá přitom algoritmy pro zefektivnění procesů komprimace snímků Země, ale také detekuje lesní požáry, lodě, znečištění moří a mnoho dalšího. Jedná se o Cubesat s rozměry 22 × 10 × 33 centimetrů, který byl vypuštěn vloni v srpnu a své první fotky poslal už o čtyři dny později. Od té doby strávil řídící tým devět měsíců uváděním družice do provozu s hlavním důrazem na palubní multispektrální snímač a AI aplikace, které mohou pokrýt široké spektrum aktivit. Mezi možnosti AI algoritmů patří třeba výběr snímků s jasnou viditelností a vyřazení těch, které zakrývá oblačnost. Algoritmy mohou také detekovat a analyzovat oblasti, kde došlo k přírodním katastrofám, kupříkladu lokality zasažené lesními požáry, zemětřesením, či povodněmi a identifikovat přístupové cesty pro záchranáře. Družice dokáže také detekovat lodě, sbírat data o nelegálním rybolovu, či znečištění moří. Proces uvádění do provozu skončil ve druhém čtvrtletí tohoto roku a družice již posílá vědecká data. Φsat-2 krouží kolem Země ve výšce 510 kilometrů a vytváří mapy
AI/Umělá inteligence bude pomáhat se sledováním státních zakázek v oblasti kosmonautiky. Sledování státních zakázek vyžaduje, aby specialisté na nákup trávili týdny metodickým prohledáváním databází a dokumentů, a to vše s časovém tlaku.

O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.

Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.